Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak z toho ven?
Dobrý den, mám 3,5letou holčičku a 16timěsíčního chlapečka. Máme 3 babičky a dědy, kteří na nás nemají čas. Hodně mě to štve a mrzí, že o nás, hlavně o vnoučata nestojí. Děti jsou od rána do večera jen se mnou a je to hodně znát. Syn je na mě upnutý, nikam mě nepustí a dcera teď začala hodně zlobit, neposlouchá, zkouší……. Mám toho plný kecky, ani přes noc mě nenechají odpočinout, vypnout od dětí, stále se budí, synovi rostou zoubky a dceru trápí ošklivé sny. Mám sice manžela, ale ten je takový pecivál, s dětmi si neumí hrát, nemá tady žádné slovo. Připadám si jako svobodná matka, chybí tady mužská ruka a slovo. Když něco řeknu dceři jen já a otec ne, tak mě neposlechne. Kolikrát jsem mu říkala, musíš to říct taky, jak to řekne jen jeden, nemá to cenu, neposlechne. Vůbec je nechce nic naučit, z otce vyzařuje jen nuda, když přijde z práce, pro mě se nic nemění. Dceru nevzali do školky, takže je jen se mnou a s bráškou. Myslela jsem si, že dcerka se bude k bráškovi chovat hezky, bude ho chtít něco naučit, starat se o něj, budou si spolu hezky hrát. Většinou je to tak, že se po něm opičí – místo mluvení, vydává žvatlání atd. Teď začala nosit brejličky a s napodobováním mladšího brášky vypadá jak „postižený“ dítě. Při tom to je tak chytrá holčička. Začali jsme jí na 2-3dny dávat do soukromé školky, aby byla mezi dětmi ve stejném věku. Ale než aby se zlepšila, je to horší, dělá jen ty špatné věci, které pochytila od dětí. Takže je ještě horší než lepší. Dcera neposlouchá, dělá si co chce, říkám si, co se jí bude muset ještě stát, než pochopí, že to s ní mamka myslí dobře, že jí chce chránit. Říkám neskákej po sedačce, spadneš, neposlechne a pak má naražený kotník. Synův dudlík si dala do pusy, když byl nemocný a pak měla pusu plnou aftů…………Všechno jí musím říkat stokrát, než poslechne……….Jednou týdně chodím s dcerou na cvičení Rodiče a děti. Těším se, že tam bude spolu samy bez syna a taťky, ale ona se tam chytne jen nějakého zlobivého dítěte, opičí se po něm a mamka pro ni najednou neexistuje. Moje mamka, tchýně, obě měly u sebe babičku, která jim pomáhala s dětmi. Mamka mě vůbec nechápe, když ji prosím o pomoc………
Stydím se za to, ale dcery mám už plný zuby, jsem naštvaná na manžela, že mi víc nepomáhá a na babičky a na dědy, že na nás nemají čas. Jsem unavená a otrávená matka, která by potřebovala pomoct a na chvíli od dětí vypnout, ale jak to udělat, když je nikdo nechce pohlídat? A nejvíc na to doplácejí děti. Jak z toho ven?
Lucisto,
posílám Ti aspoň povzbuzení a i když se Ti to nezdá, podle mě to zvládáš skvěle. Takovýmhle obdobím si prošla většina maminek – než se vzpamatuješ, děti poporostou a už to bude jiné, veselejší. Byla hrozně dlouhá zima, až budete moct chodit pravidelně ven, bude to taky lepší. Asi Tě mrzí, že Ti babičky nepomáhají, ale ona to není jejich povinnost. Na Tvém místě bych spíš přitlačila manžela – až přijde z práce, může jít klidně s dětma na hodinku sám ven a o víkendu taky.
Ještě jsem si vzpomněla, že na mojí dceru fungovalo (a dodneška funguje), když jí řeknu např. „neskákej po tom gauči, jdi si skákat tamhle na zem na deku“. Tak šla skákat na deku a byl pokoj. Když jsem jí řekla jen to „neskákej po tom gauči“, ve vteřině začala dělat ještě větší blbost, to jsem jí taky zakázala a tak pořád dokola…
Tak se drž a uvidíš, že to bude brzy lepší.
Marina
nebyla jsem přihlášená.
Dobrý den, vnímám jak těžké je pro vás tohle období. Je toho mnoho, co se děje „pod povrchem“ – tedy to „proč“. Dcera prožívá svoje „sesazení z trůnu“ a navíc se probouzí její osobnost a tak zkouší, co všechno vydržíte. Bohužel se pochopení od ní ještě dlouho nedočkáte. Její potřebu zlobit, „dělat naschvály“, opičit se po mladších dětech však můžete zpracovat např. pomocí techniky EFT (www.mojeEFt.cz). Vše, co se u vás děje je způsobeno nějakými programy, které lze najít a oslovit. Jediná cesta, jak změnit svoji životní situaci je ale cesta k sobě, do svého nitra. Jít a hledat a co v mě tuto situaci způsobilo. Není možné měnit druhé, ale jestliže druzí se ke mě chovají takto a dělají takové věci, tak pokud něco změním u sebe, dojde ke změně i u všech zůčastněných osob. Musí být něco ve mě, co jim to „umožňuje“ nebo je do této role dokonce staví. A není to nikdy neměnná věc. Takže pokud se opravdu rozhodnete, že to takto už nechcete dál, najděte si na začátek někoho, kdo vám s tím pomůže, kdo vás chvíli povede a ukáže jak jít dál. Já pracuji pomocí EFT, takže ji nabízím, ale pokud se vám to nebude líbit, jistě najdete i jiné metody a techniky, které vám možná budou bližší. Držím vám palce a přeji brzské nalezení klidu ve všem srdci a životě!