Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Problémy s učením, chování, lhaní
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem, týkající se mého 10 letého syna, který chodí do 4. třídy. Poslední dobou dělá samé problémy a já už si připadám bezradná.
Byli jsme před nějakou dobou u psycholožky, která řekla, že je syn maličko hyperaktivní a nesoustředěný, je však chytrý a podle ní má šanci vystudovat školu s vyznamenáním. Samozřejmě, že mne to nesmírně těší, ale výsledky mého syna tomu nějak neodpovídají. Jeho známky sice nejsou nejhorší, ale má na mnohem lepší známky a těch pětek je poměrně dost. Nehledě na to, že většina z nich je zcela zbytečná, např. proto, že odmítá spolupracovat, je líný, nedodělává cvičení, doma mi pak tvrdí, že nestíhá. Schovává sešity, nezapisuje si úkoly, lže mi, vymýšlí si. Nikdy jsem nebyla pro fyzické tresty, ani tzv. výchovné facky a snažila jsem se situace řešit vždy pokud možno s klidnou hlavou a domluvou, ale nyní jsem ze zoufalosti přistoupila k facce a mám pocit, že ani přesto si můj syn neuvědomuje, že něco provedl a že mi lže. Vyzkoušela jsem už snad skoro všechno, snažila jsem se ho nějak motivovat a učení mu zpříjemnit nějakýma hrama, na radu psycholožky jsem už zakázala vše, co se dalo, ale žádný výsledek, opravdu už nevím, co mám dělat. Občas mám pocit, že je vše v pořádku a pak se dozvídám od paní učitelky různé věci a je to snad horší a horší. Prosím, poraďte mi.
Děkuji.
Dobrý den, no, to je docela komplikované, když už jste, jak píšete, vyzkoušela kde co a stále bez efektu. Něco se v synovi odehrává, ale těžko se lze asi dovtípit co. Z nějakého důvodu (pro něj i kdylidně nevědomého) se nechce chovat, tak , jak se od něj očekává, nechce s vámi spolupracovat, chce spíše dělat naschvály…Něco se v něm muselo hodně zaseknout. Musel ztratit touhu po „životě“ – ne že by nechtěl žít, ale mám pocit, že nemá pocit, že to všechno má pro něj nějaký smysl. Jak to má s otcem? Nemůže to mít souvislost? Necítí se odvrhnutý, nedůležitý ze strany otce? Myslím, že by mu moc pomohlo, kdyby našel ve svém okolí nějakého dospělého muže (nejlépe tátu – zapojit ho), který by mu mohl být příkladem – který by ho přijímal takového jaký je, který by mu dal pocítit, že je v pořádku. Myslím, že se uvnitř trápí, ale navenek to nechce přiznat, ani sám sobě a tak dělá všechny tyto věci. Napadá mě to, když se na něj zkouším nacítit. ale můžu se mýlit. Kdybyste měli chuť vyzkoušet terapii EFT (www.mojeEFT.cz), určitě by vám to mohlo pomoci, i kdybyste s technikou EFT pracovala sama. Kdyby byl syn ochoten si přijít popovídat a nechat si pomoci, bylo by to úplně nejlepší. Nemám víc informací, tak zvažte vaše možnosti. Držím palce a přeji příznivé řešení této situace.