Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zajímá mě Váš názor na věc.
Ahoj VD :-),
Mám 6měs. chlapečka a přítele. Přítele vychovala po úmrtí jeho mamky, jeho babička.
Babi je 70let a v domácnosti – 1+3 , s ní „žije“ nebo spíše vegetuje na její účet – 45l syn – sem tam pracuje,ale hlavně je to alkoholik!!! Strýce znám osobně ještě z dob , kdy jsem dělala za barem a sama jsem s ním měla výstup, kdy mě slovně napadal apod.
My jsme k babi jezdili na návštěvy před porodem i po. Jenže jezdit na návštěvu někam, kde je leckdy už v poledne ožralý a agresivní strejc se mi s mimem chtělo čím dál míň.
Někdy je zalezlý ve svým pokoji,ale když má „náladu“ slovně napadá babičku i nás, je na ní sprostý řekl jí ať třeba chcípne apod. Návštěva nenávštěva (i před mojí mamkou) – zrovna jsem kojila malýho, a ten měl z toho vyrválu docela šok.
Už dřív jsem se snažila příteli vysvětlit, že za těchto podmínek k babi jezdit odmítám, kór třeba sama , jen s prckem. Protože já jsem pak schopná vystartovat, na toho opilce – je to takovej skřet, že jemu plácnout tak leží. No ale přeci se s ním nebudu prát. A u takovýho člověk nikdy neví, co mu přelítne přes nos.
Po tomhle výstupu sám přítel uznal, že tam jezdit nebudeme. Že prý to babi řekne.
Mimochodem tahle situace domácího teroru už trvá přes deset let, babi si sice na strejce stěžuje, ale ….
O prázdninách jsme s babi tedy byli v Doně, paní to s ní sepsala, dala i na naše poznámky, jak to celé roky probíhalo (já jsem účastník posledního rok a půl), co na to policie apod.
A hlavní bylo, že až ho policie vykáže z bytu – nemá tam totiž ani trvalý pobyt, tak že ho babi nesmí vzít za žádnou cenu zpátky – což ona dělala celé ty roky, že se nechávala ukecat… No a jak dlouho ona vydržela? Asi 14dní a šup, byl zpět. Že prý na to nemá nervy, že jí pořád volá apod. Když jsme chtěli, aby odjela k sestře do Pardubic, a měla chvíli klid a on by jí dal pokoj, tak že nikam nepojede.
No a teď třeba přijela tetka z Pardubic, tak jsme tam tedy na chvíli jeli, ale od té doby zase začal přítel jezdit s malým, že jde na procházku a jede s ním k babi. Což se mi přestává líbit.
Vím, že nám babi pomohla, a rozhodně jí nechci upírat vidět pravnuka, ale opravdu nechápe, že je tam skryté nebezpečí?? To už si plánuje, až bude prcek větší, jak ho bude sama hlídat – doma – protože ona ven normálně moc nechodí, sedí na balkoně a kouří a popíjí nebo jde max. do krámu a k sousedce. Že jí bude malej chodit do garáže pro brambory . Garáž je cca 50m pod domem. Sama k nám nejezdí, protože by prý busem netrefila, museli jsme ji přivézt autem, takže malýho v kočáru vozila jen jednou. Do města jde maximálně se svojí sestrou = tetka z Pardubic, ta přijíždí tak 1x 2měsíce. Když jí tahá do města nebo k nám, moje též 70l mamka, která je akční a pořád někde lítá , že můžou jet k nám spolu, aby se babi nebála, tak to taky nechce. Budiž, měnit její životní styl nehodlám. Ale taky nechci, aby prcek až povyroste, a měla by ho třeba 3dny hlídat seděl s ní na balkoně, a navíc za přítomnosti toho ožraly.
Takže, co vy? Jezdili by jste k babi dál i za této situace? A jak do budoucna? Asi mi poradíte, promluvit si s babi a vysvětlit jí svoje důvody. Jenže já z ní mám pocit, že ona to nepochopí, vždycky řekne, ať si strejce nevšímáme. Že má nervy v kýblu, ale když jsme se jí snažili pomoct i úředně, tak se na to vyprdla. Asi si ráda stěžuje, ale přijde mi,že v bytě nechce být úplně sama, takže se radši bude starat o otrapu, finančně i jinak.
Omlouvám se, že je popis tak dlouhý,a nevím jestli jsem se zařadila do správné rubriky. Děkuju Ivča.
Ono je to asi problém. Na jednu stranu bych se partnerovi snažila vysvětlit, že mi není příjemné navštěvovat babičku za těchto okolností. Pokud to nevidí sám.
Na druhou stranu chápu i partnera, pro kterého je babička asi hodně blízký člověk.
Babičku svým způsobem taky chápu. Některé matky jsou opravdu trošku “jinak“ naprogramované. Babička má svůj věk, nená už sílu řešit alkohol a jednání svého syna. Pokud k tomu neměla sílu dávno, nyní s tím neudělá nic a můžete jí to říkat 100x za den. Chce mít přirozeně klid, takže na výpady nereaguje, stáhne se a vlastně trpí. Věřím, že jí samotnou takové chování trápí, ale pořád to je její syn. Jen málokterá matka má sílu vyhodit své dítě i přes všechno, co jí provedl.
Ani ty, nebo partner s tím nejspíš neuděláte nic.
Vysvětlila bych taktně babičce, že ač je vám to líto, k ní domů přijedete jen v době, kdy tam strýc nebude. Nebo, že babičku rádi uvidíte u vás doma. Nezbyde asi nic jiného, než jí vozit. To, že už není tak akční a sedí jen doma bych jí nevyčítala. Jaké budeme my, za x let?
Babička je určitě na tvého partnera pyšná, že se o ní stará, navštěvuje jí. A z pravnoučete má určitě taky velkou radost. Neupírala bych jí ho.
Přijde mi to od partnera a i od tebe pěkné, že i přesto hledáte cestu, jak se stýkat s babičkou dál, ale neublížit malému, vám a vašemu vztahu celkově.
Děkuju všem, udělám to tak. Mějte se fajn.Iv
nevozila bych ho k ní a ani na to hlídání v pozdějším věku at už kvůli tomu alkoholikovi, ale i jak jsi psala má dost ptoblémů sám se sebou spíš bych zkusila vymyslet jinou alternativu vozit si jí na nedělní odpo s obídkem nebo spíš prostě do svého prostředí
Bamiska
Připojuji se k ostatním.Malého k baby nevozit.Je pravda,že od alkoholika nikdy nevíš co můžeš čekat.Baby bych se to pokusila nějak rozumě vysvětlit a radši bych jí vozila,než jezdit s mimískem do takového prostředí.Hodně štěstí s baby a ať to pochopí a nezlobí se na Tebe.
Už bylo vše řečeno. Mrzí mě co prožíváš, ale mimčo bych tam nevozila a hlídat už vůbec ne, ani kdyby bylo dítě větší. Držim palce, třeba to proběhne mnohem lépe než si myslíš a babi zase bude chodit ven.
radka2: o tomhle ale můj příspěvek nebyl.
keenspeed, a co by jako v jejích letech měla ještě dělat? chodit do práce?
piškotka, matušenka: děkuju, takhle to vidím taky. Mě právě docela mrzí, že babi je takový “pecivál“, moje mamka chodí ještě na pár hodin denně do práce,a i potom ráda přijede, protože prostě chce vidět vnuka,a nevyžaduje, abychom jí ho vozili až pod nos. Babi nedělá nic, jen poklidí, navaří, a jak jsem zmínila sedí na balkoně. Jako by rezignovala na život, nevím jak fungovala dřív,ale asi jinak, když chodila taky do práce apod., prý je taková od doby,co umřel děda. Holt se připravím na rozhovor H.
TAk podle mě babi nepředěláte, kdyby chtěla tak situaci řeší. Ale s mimčem bych tam nejezdila. My tohle řešíme u manželových rodičů,kteří mají v 3+1 vlčáka a 2 rotvajlery a navíc neskutečný bordel. Takže tam taky nejezdíme, když je hezky tak na zahradu ale do bytu prostě ne, a když chtějí tak přijedou.
Když VAše babi nechce přijet, tak bych jí prostě řekla, že jestli chce vidět malýho, že pro ní jednou za čas přijedete, odvezete jí k vám,ale do toho bytu že prostě nepůjdete.
Já bych tam taky nejezdila, sama jsem vyrůstala v silně alkoholickém prostředí a stačí mi! Babi to pochopit musí, ale někomu to prostě nevysvětlíš, přesně vím, o čem mluvíš, no je to pěkně těžké, ale rozhodně bych tam syna nedala, bez mé přítomnosti vůbec ne!!! Ještě si ponese následky, být přítomen u všech různých slovních přestřelek, dej pokoj, já to zažívala skoro celé dětství a všechno ve mně zůstalo. Babi si občas dovezte domů a ať pobude s malým, ale to asi taky nebude pořád možné,co? Nezávidím ti, vůbec, a je mi to líto, že to musíte řešit:o(( Držím pěstičky, ať je líp!
Tak to je těžké babička je na strýce zvyklá a proto ho bere asi zpátky. A myslím si že jí to nevysvětlíš.Já bych asi nejezdila někam kde vím že je agresivní opilec.A co se týká hlídání tak to už vůbec ne.Přivez jí k vám domu a ať tam ti pohlídá kluka. Bála bych se nechat dítě s opilcem ,protože 70letá babička ho předním neuchrání.Spíš začni manžela připravovat na to že tam kluk nebude jezdit.Snad to pochopí.