Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Problém s večerním usínáním
Dobrý den, máme syna starého 2 měsíce. Když se narodil a měl večerní potíže s větry, tak jsme si ho po okoupání brávali sebou do obývacího pokoje, kde jsme ho masírovali a věnovali se mu. Nyní, když už potíže s větry jsou pryč, tak jsme ho po koupání začali dávat do postýlky. Dáváme ho tam už cca 15 dnů okolo osmé večer. Vždy mi po koupání při kojení usne, ale hned jak ho položím do postýlky, tak se začne vztekat a začne plakat, ale takovým jakoby vztekacím pláčem. Napapá se ale dost. Takto vydrží plakat až do dalšího kojení což je za cca 2 hodiny. Po tom druhém kojení ho položím do postýlky a ve vetšině případů bez dalšího pláče usne. Během těch dvou plačtivých hodin i sem tam na 5 min zadřímne, ale hned jak se probudí, tak to začne znova. Nejdřív jsme ho brávali na ruce, ale i když se trochu uklidnil ihned po položení do postýlky znovu začal. Někdy má i ve dne problém s tím aby zabral na spánek. To se potom taky vzteká podobně jako večer, ale vetšinou zabere, když mu před pusinkou tak 15 min mávám hrkávkou a neustále mu vracím do pusinky cumlík. Máme to tak zkusit udělat i večer nebo ho nechat v postýlce vztekat s tím, že ho chodíme sem tam hladit a uklidňovat? Každý nám říkal, že když ho dáme večer do postýlky, tak ho už nemáme ničím bavit aby věděl, že v postýlce se spí a nehraje se tu. Co by jste radila Vy? Moc děkujeme za odpověď. Monika Z.
Moni jak jsem to četla,tak jsem si úplně vybavila našeho malého po narození.Přes den to jakžtakž šlo,v noci byl jak rybička a jen pláč a pláč pokud jsem ho dala do postýlky.S manželem jsme se střídali a nenechávali ho plakat.Prostě jsme ho nosili,dokud si sám nenašel svůj rytmus usínání a i ten se ještě hodně krát měnil.A všechno jednou předjde:-))
Dobrý den, chlapeček je ještě opravdu hodně maličký, nemá cenu ho ještě vychovávat. To začnete až kolem 9 měsíců. Ono je pak třeba dodržovat nějaká pravidla a nenechat se zviklat jeho pláčem. Co se týče té postýlky, tak je pravda, že není zrovna dobré ho v ní nějak rozptylovat, ale není dobré ho nechávat dvě hodiny křičet, teda pokud nechcete mít ze syna uzlíček nervů nebo úzkostného jedince v dospělosti :-). Najděte něco, co mu je příjemné, chovejte ho vy nebo manžel. On velmi potřebuje kontakt. Snažte se mu uspokojovat (zatím) jeho všechny potřeby, reagovat na jeho pláč – buduje si důvěru ke světu a když ho necháte napospas nějakému jeho nepohodlí, úzkosti, tak si důvěru nevybuduje. Přeji hodně trpělivosti a lásky!