Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kojení vs. manželství
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Mám 1 rok starou dceru, kojím jí tak 3x během dne a hodně v noci – dle nálady, zrovna jí rostou zuby, takže hodně často:( Nemám s kojením problémy, trochu mě trápí bolest při nálévání prsou a úniky mléka, ale už jsem si zvykla. Jsem ráda, že dcera prospívá – u první dcery jsme měli s kojením problémy – nepřibývala, takže jsem musela přikrmovat i tak jsem vydržela do 11-ti měsíců. U obou kojení jsem měla stejný problém – nechuť k milostným hrátkám – nejsem normálně žádná netykavka, ale nemám na to prostě náladu, ani chuť. Četla jsem články o tom, jak je žena nastavená na kojení a ne na manžela. Vím, také, že jakmile přestanu kojit, hned se to srovná – u prvního dítěte to tak bylo. Jenže nyní už manžel není tak tolerantní jako předtím – hodně se kvůli tomu hádáme a rodina není v pohodě.
Dost silně uvažuji o tom, že kvůli tomu přestanu kojit – ale pak se dcera v noci vzbudí a jedině kojení jí dokáže uklidnit a také já kojím ráda a ráda bych ještě nějaký čas chtěla vydržet jenže nevím, jak dlouho to vydrží manžel:) Můžete mi něco poradit?
Díky.
Tak já podobnou zkušenost mám, nechtěla jsem psát, ale jestli o to stojíte. Antikoncepci jsem nebrala, přesto jsem chuť neměla, ono to také bylo spojené spíše s celkovou nespokojeností v partnerství. Po ani ne roce stálého nátlaku jsem manželovi navrhla, aby s tím šel za nějakou jinou, což on udělal a nyní jsem již rozvedená a šťastná s jiným mužem, se kterým chuť tedy mám i přesto, že pořád kojím.
Milé ženy,
děkuji za Vaše povzbudivé rady. Tak nějak jsem však doufala, že se objeví i odpověď od někoho, kdo má podobnou zkušenost.
Myslím, že se není za co stydět a je lepší o tom mluvit – což je asi náš problém – manžel o tom mluvit moc nechce.
Snad se to zlepší – zatím u nás vyhrává kojení – nebudu to dceři upírat, jsem ráda, že jí chutná:)Na kojení je navyklá docela dost – nejen jako jídlo, ale spíš na uklidnění a uspání.
Jinak antikoncepci beru – další dítko už nechci a obě děti vyšly hned po nechráněném – jiné formy ochrany jsme doma už řešili a nechceme.
Takže nám nezbývá než čekat – snad to ten můj vydrží a nebude hledat jinde:(
Taky přidám svoji trošku do mlýna. Kačko, nebereš nějakou antikoncepci? Ač se o tom moc nemluví a nepíše, některé antikoncepce výrazně snižují chuť na sex. Kombinace únavy, nevyspání a umělého snížení chuti prášky udělá své a manželovi se ani nedivím 🙂 Zkus se poradit se svým gynekologem a jinak se přidávám k holkám, zapoj trošku manžela a odreaguj se… 😉
Rada za mě – kojení bych nenechávala, jak je již zde uvedeno, budeš hodně unavená i z péče o dítko (děti) a celou domácnost.
Přidávám se ke Kukačce – ať manžel doma pomáhá více, občas někam vyjdi sama, ať si sama sobě připadáš jako žena a ne „jen“ jako matka, udělejte si s mužem romantický večer nebo noc. Tady bych (za sebe) viděla cestu….
Dobrý den.
Tato otázka už bude spíše z jiného soudku, než je kojení.
Máte určitě pravdu, že hormonální změny při těhotenství, porodu a kojení jsou obrovské.
Myslím si ale, že Vaše „nechuť“ spíše pramení z faktu, že máte malé děcko. Logicky jste tedy více unavená, musíte se celý den starat o dítě a to i v noci.
Jestli chcete ukončit kojení, je to čistě na Vás. Určitě v tomto případě nelze obecně radit, zda roční batole odstavit, nebo kojit dál. Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do 6ti měsíců a dále do tří let věku dítěte, ale to určitě číst nechcete. Za sebe bych v kojení pokračovala, protože toto je čas, který si užíváte s dítětem, ten už se v budoucnu opakovat nebude. Pokud ale cítíte, že odstavení je na čase, pak je volba jen na Vás. Určitě bych také zohlednila dceru, jak moc je na kojení navyklá apod.
manžel má taky své potřeby, tak nejde kompromis? nepíšeš, jak často spolu jste. pokud jednou za čtrnáct dní, nedivím se mu. pokud chce dvakrát týdně, když ty nechceš skoro vůbec, mohl by polevit a vyčkat:-)
mimochodem – žena je nastavená na kojení ne na manžela – myslím si, že moc čteš:-))
Vyměnit manžela 🙂 Dělám si srandu. Ach jo, ti chlapi, je to s nimi někdy složité. Když není chuť, je to prostě blbý, nepomůže nic 🙁 Napadají mě jen věci, kterými by se ta chuť dala třeba trochu povzbudit: např. část zodpovědnosti za domácnost apod. by mohl převzít právě manžel. Nebo zkouknutí nějakého pěkného filmu společně. Nebo romantická večerní procházka ve dvou, kdyby mohl na chvilku někdo pohlídat. Aby sis nepřipadala jen jako ta „matka“, ale taky jako „partnerka“. Ale chápu, že je to těžké. Třeba taky by mohlo pomoct manžela uspokojit „jinak“, s tím, že si to prostě tak neužiješ. Ale někdy není chuť ani na to, co?