Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ubližování od starší "kamarádky!
Dobrý den,
můj synek (2,5 r)má starší (6ti letou) „kamarádku“ – je to naše sousedka. Tato holčička se chová spíše jako chlapec, ale je to velice bystrá, chytrá a šikovná holčička (někdy trochu moc hyperaktivní) Její rodiče se momentálně rozvádějí a otec si jí moc nevšímá, ale pro ní je to velký vzor. Od té doby co to u nich skřípe se chová k synovi velice divně. Hrají si a ve chvilce kdy nejsem s nimi a kdy si syn hraje s něčím jiným ho z ničeho nic uhodí, nebo štípne. Syn jí opravdu velmi miluje a dýchal by za ní, ale musí ho to opravdu bolet, protože přijde za mnou (vyžaduje pofoukání když už je to opravdu větší úraz). Pokud se jí zeptám co se stalo nebo co mu udělala odpovídá „Já mu nic neudělala“ Pokud je synek s kamarádem, který je přibližně starý jako on, tak je proti sobě poštvává.
Nechci aby byl synek otloukánek proto, že to u nich doma neklape, ale zase nechci ublížit té malé cácorce.
S maminkou jsem už o tom mluvila, ale té přijde, že to moc řeším a že je to jen dětská hra. Mě to tak nepřijde.
Děkuji za každý názor.
s napsaným celkem souhlasím, ale šla bych dál:
doporučuji holčičce jasně říct, že není v pořádku někomu dělat bolest..a najít hry, kde se mohou „vybít“ – např. vyskákat se, udělat band a třískat vařečkqami do hrnců, na plácanou, kdy jí dospělý nabídne ruce, aby je mohla dlaněmi trefit, a pak jí to s mírou vrátit a instruovat, aby mohla říct, dost, to bolí..
věřím, že je na místě s rodiči si o tom promluvit, aby si jí začali víc všímat..
hodně zdaru
Dobrý den, je to pro tu malou holčičku velice náročné období a to, jak se chová s vašemu synovi, je nejspíše důsledkem psychické ho napětí, které prožívá. Hroutí se jí její svět a tak kolem sebe kope a „bije“ děti. Je to častý jev. Je smutné, že její máma to nechce řešit. Děti rozvodem opravdu moc trpí. Bohužel, vy jako matka svého syna zase musíte chránit jeho a není dobré, aby si na něm jeho kamarádka vybíjela svoje „neštěstí“. Je jen na vás, jestli a jak do tohoto vztahu (vašeho syna a té holčičky) zasáhnete. Asi by jí to bylo velice líto, kdybyste jim zakázala hrát si spolu, ale možná by už byla schopná trochu ovládnout svoje nutkání ubližovat, když byste pokaždé, když se to stane její návštěvu ukončila. Ale zvažte to sama, jak to je pro vás vhodné. Je to pro ni těžké a určitě by potřebovala pomoc, ale v této rodinné situaci je to dost vzácné, aby rodiče nebyly zahleděné jen na svoje emoční potíže a všímaly také svých dětí a pokusily se je tolik netraumatizovat jejich rozvodem. Držím vám palce, ať najdete vhodné řešení pro všechny.