Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak naučit spát dítě v pokojíčku?
Ahoj, mám syna (2,5roku) a nyní ho zkoušíme naučit spát ve vlastním pokojíčku ve velké posteli. V květnu se nám narodí miminko, tak bychom ho to do té doby rádi naučili. Do teď spal s námi v ložnici v dětské postýlce. Bohužel se v noci často budí, budil se i když spal s námi a teď to není o nic lepší. Spát chodí v sedm, usne v pokojíku bez problémů. Pak spí tvrdě asi do jedenácti. Potom se začne vrtět, kňourat, převalovat a volat mě. Tak za ním vždy přijdu, pohladím ho a promluvím na něj a on hned zas usne. Tak odejdu, ale během deseti patnácti minut se to celé opakuje. Kolem půlnoci to většinou vzdám a přenesu ho k nám do ložnice. Je to docela vyčerpávající. Můžete mi prosím napsat jak jste to učili děti Vy? Předem děkuji za vaše rady a zkušenosti.
Jessenko, syn spal v pokojíčku asi od necelých 3 let, taky v pokojíčku usnul ale kolem 11hodiny přišel si lehnout k nám. Byla doba, kdy jsem chodila s nim zpátky do pokoje ho tam dát zase spát. Pak jsme mu vysvětlili, že se nám narodí miminko,že musí spát u sebe až do rána aby se miminko vyspalo. V pokojíčku začal spát a chodil k nám zase k ránu, ale to už trvalo pár dní. Myslím si, že dítě na to musí přijít samo, jenom jsme mu museli nechat rozvícenou lampičku, protože se bojí spát ve tmě a teď spí celou noc až do rána. Tak vám přeji hodně štěstí.
Jessenko, syn spal v pokojíčku asi od 18m (museli jsme vrátit vyp§ůjčenou dětskou postýlku). Už nevím, jak přesně to probíhalo, ale nikdy nás v noci nevolal. Naučil se přijít do ložnice za námi (a to není hned vedle, musí přes obývák a předsíň, všude máme noční světýlka v zásuvkách). Zpočátku přicházel často, někdy už před půlnocí, někdy až ráno. Pak spal víc a víc sám a přicházel až třeba v 6 (a spal u nás do 7, cca). Teď jsou mu 4, občas ještě přijde v noci, ale obvykle až ráno, ještě se „poválíme“ v posteli (máme ještě ročního syna).
Nočnímu kontrolování a přikrývání se nevyhnu, ale zkuste dceru naučit, aby v noci nevolala, ale přišla:-)
Jessenko, dcera taky za námi dlouho chodila. Vlastní pokojíček měla od 3,5 let. Probíhalo to podobně. Usnula ve své posteli a kolem půlnoci se stěhovala – sama tedy – k nám.
Naučila se to nakonec tak, že jsem si k její posteli dala matraci a spala jsem asi týden vedle ní. První noci se budila hodně, kontrolovala si mě… Pak se budit přestala, tak jsem to zkusila a odešla. A šlo to.
Ale myslím, že už to bylo i věkem a byla už na to připravená, nepokládám to za zaručený recept.
Občas má ale období, kdy má špatné sny a chodí k nám. Problém je, že u nás spí mladší dcerka a ve čtyřech se fakt nevyspíme – teda my dospěláci. Manžel padá z jedné strany, já z druhé, holky jsou v pohodě 🙂
Jessenko, připadá mě jako bych tento dotaz psala já. Zrovna jsem se k tomu chystala. Neporadím, ale jsem zvědavá na rady ostatních. Mám podobný problém s dcerkou, jsou jí už ale 3,5 roku. Usne také v pokojíčku, ne sama , musím u ní být než usne. Pak to pokračuje jak u Vás. Nevyspíme se nikdo, protože stejně skončí v naší posteli. Manžel už chodí spát místo ní do pokojíčku. Nepomáhá nic, je to dost vyčerpávající.