Diskutárna

Náhodou jsem narazila na článek,co by žena měla………..
Těch kroků bylo třicet,ale uvedu jen ty nejpovedenější
1.snést jeho knourání a pochopit,že 36,9 je horečka- ano,já to snáším,protože chlapi jsou,co se týče nemocí hodně citliví. Já když onemocním,mám smůlu,musím uvařit,obstarat děti aj.Prostě dům by byl vzhůru nohama,léčit se můžu,až děti odrostou.
2.pochopit,že muž potřebuje nějaký čas pro sebe- taky chápu a čas mu dávám pro sebe,taky si ho asi udělám,pověsím mu děti na krk a někam vyrazím.
3.vědět,že může vyjít ven i nenamalová- tak tohle nepraktikují už od narození první dcery,stačí trochu pudru a je to,abych se líbila ostatním,tak to nemusím,mám doma jednoho a tomu se líbím nenamalovaná.
4.umět sestavit nábytek z Ikea- umím,je tam vždy návod a ráda se přidám k manželovi,chvíle,kdy si můžem promluvit o věcech na které jindy není čas.
5.znát alespon základní pravidla fotbalu- neznám a bohudík,na co,abych se pak doma s manželem hádala,kde, kdo udělal faul? Taky nezná hlavní postavy ordinace v růžové postavě,takže fotbal je manžela a já mám seriály.
6.nebát se převzít v sexu iniciativu- jde to,ale která žena není radši rozmazlováná mužem.
7.Zvládnout jít ven bez kabelky- tak to už umím dokonale,v kabelce mám stejně jen malování,kapesníčky,žvýkačky a peněženku,takže bafnu jen tu peněženku a jdu.
8.Vědět,že pro přežití nepotřebujeme 50 párů bot- tak 50 jich nemám,ale dost určitě,ale většinou jen tenisky všech barev,musí mi to ladit,s jedněma botama bych nepřežila.
9.Dokázat s kabelky vykouzlit něco,čím zabaví dítě nejméně po dobu 30.minut- tohle mám už taky zmáknutý,vždy beru do kočárku nějakou hračku a nebo tyčinky,ty vždycky dítě zabaví,aspon to menší.
10. chápat,že ne vždy musí být uklizeno- nechápu,abych chodila po podlaze a lepily se mi na paty zbytky drobků,roztahané peřiny po celý den,hračky po podlahách a všude,nemít si do čeho uvařit kafe,prostě mám ráda pořádek a manžel taky,takže pokud jsem doma na mateřské,tak dům udržuji v čistotě,až půjdu do práce,tak to bude horší.
11.se svou tchýni žít v míru- no já musím,žijí s ní pod jednou střechou,dřív jsme si nemohli přijít ani na jméno,ale postupem času pochopila,že prostě k jejímu synovi patřím a hotovo,taky dojde k hádce,ale je to potřeba,vyčistí to vzduch.
12.dokázat z téměř prázdné ledničky vyčarovat hody- no nevím,ale já mám na měsíc vždy nakoupené maso v mražáku,takže bych slov jako abrakadabra moc nepoužila.

Myslím,že těchto 12.bodů stačí k tomu,aby jste napsali,jestli jste a nebo máte nasměrováno k té dokonalosti a jak je to u vás?
Zkusím příště sesmolit,co muž by měl……

Matildo, tak s bodem 12 jsi mě pobavila )))
A zajedno jsem s tebou v bodě 10
Na dokonale uklizenou domácnost s prominutím kašlu, já také průběžně sbírám hračky, ponožky, ovladače, postel bývá ustlaná tak hodinku a rejdit pořád s vysavačem? Nee
Jo ale když má přijít návštěva, to musí být doma nablýštěno! Jinak bych se studem propadla. Nesnáším neohlášené návštěvy

No, tak dokonalá teda rozhodně nejsem:-)

1. naprosto stejné – mám rýmu a musím ležet, asi umírám:-)
2. chápu
3. namalovaná chodím skoro pořád, ven bez toho nevyjdu, a doma si sice nekrásšlím pořád, ale mám prostě lepší pocit. Příteli je tohle fuk, teda aspoň doma:-)
4. Jsem antitalent, nesestavím nic podle návodu, spíše to dopadne naopak. U nás sestavuje vše přítel.
5. Pravidla fotbalu znám tak zlehka, ale u nás se spíše díváme na hokej a to už jsme oba u TV, když hrajou naši:-)
Na ordinaci se přítel dívá, je to jediný seriál, který může.
6. iniciativa je oboustranná:-)
7. kabelku nenosím – buď všechno nacpu do tašky u kočárku, nebo do batohu na záda. Ale stejnak je tam z mého na ven jen rtěnka, zbytek jsou plínky, vlhčený ubrousky, pitíčka atd – vše pro prcka:-)
8. Boty mám dvoje – tenisky a pak takové kožené polobotky. Sukně nenosím, lodičky mi jsou na nic a s tímhle si vystačím. Když se něco rozbije, koupím nové. Nikdy jsem nebyla na “boty“, uznávám něco jiného:-)
9. souhlasím, nikdy se nesmí zapomenout
10. pořádek s rozmyslem:-) Už nemáme všude nalešteno a poklizeno, nelze, a když, tak na 5 minut, než se do toho pustí prcek. A do postele chodí rád hopsat:-)
11. se tchýní se nesnášíme:-(
12. ano, snažím se, když nic není

Já bych taky nechtěla být dokonalá,ale bohužel a nebo spíš bohudík,poradím si ze vším,od 17.let jsem se učila všechno sama,i když tchýně se snažila mě do všeho zasvětit,tak nyní na všechno kašle,však jsem tu já ne? A manžel je zedník,tak ten mě naučil zedničit,omítnu,nahodím,zbourám:) A ten úklid taky extra neřeším,ale malej zatím všechno rozdrobí než sní,takže já vysávám každý den,i když je to pakárna,nádobí umeju ráno,večer ho uklidím a taky jsem s dětma radši venku,chodíme dopol. i odpol.až do večera. Holt ráno musím kmitat,ale mám to tak zmáknutý,že si jak psala Corina připadám hadr na holi:)

Lien, psaly jsme zároveň

Já bych nechtěla být dokonalá, můj by si pak ze mě nemohl utahovat a to by ho nebavilo
Mariko, jěště se musím vrátit k úklidu. Já si rozhodně hlavu s nepořádkem nelámu. Kafe si mám v čem uvařit, drobky, i když se mi lepí na nohy zametu, malý je zvyklý chodit např. s Brumíkem po celém bytě, tak co holt nadělám. Jen neměj představu, že u nás je to jako v chlívku, vysávám 3x týdně, chudáci sousedi. Já jdu raděj, když je venku hezky, ven, nádobí počká. Tak je to se mnou

Tak jsem první, je to dost dlouhé:

1, 2 – rozum chápe, ale cítím to jinak
3, 7, 8, 9, 12 – to mi problém nedělá
4 – nezkoušela jsem, ale myslím, že bych zvládla
5, 6, 10, 11, – neumím
No, k dokonalosti velmi dlouhá cesta.