Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Usínání dítěte
Dobrý den,
mám 21 měsíčního syna. Nikdy s ním nebyl problém při usínání, až poslední měsíc. Chce abychom ho při usínání hladili. Nejprve stačilo 10x pohladit a spal, ale postupem času jsme se dostali na půl hodinové hlazení a ani to kolikrát nestačí. Nechce hračky, nepomohlo ani spaní v pokojíku se starší sestrou (4,5). Mám pocit, že ani kolikrát nemůže usnout, protože je zaměstnaný tím, jestli se náhodou nechystám odejít. Asi dva poslední večery jsem zkusila nehladit. Respektive pohladit, přikrýt a jít. Pak jsem tam tak 45 min. běhala a pokládala jsem ho neboť stál v postýlce a brečel. Co mám dělat? Co je v tuto chvíli správné? Mám ho hladit a uspávat a nebo být tvrdá a vydržet to. Bojím se, že se to uspávání hlazením bude jen prodlužovat.
Děkuji.
Martina
Martina
Plně souhlasím s paní Mgr. Z vlastní zkušenosti vím, že to funguje. Dcera byla něco podobného. Ona ale při usínání chtěla držet v náručí. Jednou jsem si přečetla stejnou radu a udělala to tak. Bylo to těžké. Ale zvládli jsme to. První dva dni jsem za ní chodila každých 5 minut a interval pak prodloužila až postupně na 15 minut. Holka brek také pomalu zkracovala. Poprvé brečela asi hodinu a pak jen 45 minut až nakonec během týdna pochopila, že si brekem nic nevynití a přestala brečet. Vždy večer před usnutím jsme jí řekli, že jí máme rádi a jsme vedle v pokoji, hlídáme jí a tak se nemusí ničeho bát.
Nyní mám 2 letého klučíka a zatím nic podobného nezkusil. Dáme do postýlky, pohladíme, povíme obvyklou větu, pusu a jdem pryč.
Dobrý den, myslím, že syn zkouší, kam až může zajít. Je ve věku, kdy už si všímá, jak a co na rodiče „zabírá“ a jak dosáhnout toho, co chce. Asi je nutné, abyste se pevně rozhodla, jak ho budete spávat – jestli u něj budete 10 min a hladit ho, nebo jestli to nebudete dělat vůbec nebo jestli ho budete hladit půl hodiny. Je to na vás. Pak je nutné dodržet určitý pravidelný rituál a po stanovené době odejít. Když pak bude plakat a dožadovat, se, tak jen přijít, s klidem mu říct, že ho máte ráda, že ho stále hlídáte, i když jste ve vedlejším pokoji, položit ho a odejít. Když bude plakat (bude), tak tam zase třeba za 3 – 5 minut přijít a znovu to zopakovat a odejít. A to tak dlouho, dokud neusne. První večer to může trvat dlouho. Tak se obrňte, připravte se na to. Další dny se to ale bude zkracovat až to po pár dnech syn pochopí, zjistí, že už ho nebudete déle hladit (že je to každý den stejné) i když bude křičet, ale nebude se cítit odmítnutý, protože mu vždy s láskou řeknete, že ho máte ráda a s láskou ho položíte do postýlky. Pro dítě je nutné, aby poznalo „pevnost“ svých rodičů. Některé děti potřebují zkoušet déle, nejsou si úplně tak jistí, ale věřte, že to je pro děti velice důležitá věc, pro jejich psychické zdraví, pro jejich důvěru v rodiče. Takže se nedejte zmýlit křikem a scénami. Když se na něj nebudete zlobit a budete to brát jako „zkoušku“ k tomu prokázat svoji rozhodnost a pevnost, bude to pro vás oba jen dobře. Z dětí, které se naučí,jak s rodiči manipulovat vyrostou „malí tyrani“ a svoje manipulační „prostředky“ zesilují. Čekají, že už se jim konečně někdo postaví, že už to konečně někdo nevydrží a dá jim pocítit oporu a hranice. To děti potřebují cítit. Když to nemají, jasu agresivní, nespokojení, nezvladatelní – protože jsou uvnitř zoufalí! Nemají se o co opřít, jsou vydáni napospas sami sobě a svým emocím, které naprosto neovládají. Takže je to pak docela zoufalý a smutný život. Držím vám palce a vydržte. Je to v pořádku, když syn bude řvát a dožadovat se toho co chce. Vy ale nepovolíte! Vy budete pevná ve svém rozhodnutí!