Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
citlivé dítě?
Dobrý den paní Martino,
ráda bych poprvé využila vaší poradny.
Mám syna, je mu 2,5let. Před časem jsem malému koupila nové DVD Traktor Tom, má moc rád auta a vše, co má kola. Pořád dokola si pouštěl jeden příběh, i když jich tam je víc. Když už ho omrzel jeden, pustil se do dalších příběhů. V jednom je ovečka, která se topí, protože traktor ji do vody shodil a malý kvůli této scéně šíleně plakal. Vyděsil mě i přítele. Nevěděla jsem totiž, co se stalo, až po puštění podruhé mi bylo jasné, proč tak „vyvádí“. Bylo mi ho moc líto. Je možné, že tak malé dítě může vnímat, tak moc vnímat, co se děje v pohádce? Myslím si, že bude asi přecitlivělý po mně, ale říkala jsem si – je to kluk…Můj je z toho zděšený, víc než já a nechápe. Víte, všimla jsem si, že i on potají slzí při dojemné scéně 🙂 .Já jsem se možná tím jen přesvědčila, že prožívá až příliš osudy zvířátek a autíček 🙂
Ani nevím, co si o tom myslet.
Jen mi prosím nepište, že by bylo lepší pohádky omezit, dívá se na ně rád a navíc, tuhle televizní mánii má bohužel po otci. Já vím, že to není nejlepší metoda výchovy. Jenže: jaký otec, takový syn. Takže vím, že by to bylo marné.
Moc ráda bych znala váš názor, váš pohled na tuto, možná žalostnou situaci. Přeji krásný den.
Jovanko, Dani děkuju. I paní Martině.
Jovi, tatíček má rád při koukání klid, víš? 🙁 Takže jsem to já, co vysvětluje, co se děje 🙂
Dani, máme ty kluky stejné 🙂
Paní Martina mě příkladem své holčičky překvapila…takhle emotivní děti jsou lítostivé. Ale jsem moc ráda za odpověď.
Cori, úplně souhlasím s tím, co bylo řečeno. Občas jsem překvapená, jak syn někdy pochopí určitou scénu z pohádky. Nemáme sice tak velký problém, ale kolikrát byl taky zaražený a musela jsem z něj vydolovat, co se stalo. Snažím se poprvé pohádku sledovat s ním a už se nám stalo, že jsme nějaké DVD prostě zrušili.
Mimochodem, u nás zase vede Červený traktůrek.
Dobrý den, vím, jak mají děti pohádky rádi :-).Takže je klidně malému pouštějte, ale asi bude dobré se nejdříve seznámit s obsahem nebo se s malým alespoň jednou podívat a případně vysvětlit nějaké scény nebo záležitosti, které si ještě neumí sám vysvětlit, jak už zde radila kolegyně. Asi budete muset dávat více pozor na televizi, na to, co sleduje. Děti vnímají to, co běží na obrazovce, jako něco co se reálně děje a podle toho na to reagují. Však i my kolikrát pláčeme u filmů a dobře víme, že je to jen film :-). Mám také dcerku (nyní 5 let), která je takto „citlivá“. U dojemných scén od malička pláče a když je v televizi jakékoliv násilí nebo nespravedlnost nebo něco, kde chybí láska, přátelství a dobro, tak to velice těžce nese. Naprosto se do toho všeho vžívá. Takže my nepouštíme zprávy, když je u toho malá, vlastně už zprávy nepouštíme skoro vůbec. Občas má malá problémy i když slyší zprávy v autě v rádiu. Pouštíme většinou jen kouzelnou školku a DVD, ale i tam jsou někdy napínavé scény, takže to malá hned zavrhne a už to pouštět nechce. Myslím, že není třeba tyto děti zatěžovat problémy světa předčasně. Časem se stejně setkají s různými záležitostmi a budou se muset naučit čelit i agresi, násilí či nespravedlnosti. Buďte synovi oporou, když bude u filmů a pohádek prožívat nějaké emoce, pokuste se je pojmenovat (děti to ještě sami neumí) a popovídejte si o tom. Nenechávejte ho v tom samotného. Nebude z toho pak mít traumatické zážitky a pocity „nebezpečného či nespravedlivého“ světa.
Cori, a co kdyby se tatíček díval se synem a průběžně mu vysvětloval, co se v pohádce děje? A že když někdo udělá něco (konrétně samozřejmě), tak to dopadne dobře?