Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
noční probouzení
Dobrý den,mám dotaz ohledně dcery 2,5 roku a jde mi v podstatě o to,že téměř nikdy nespala celou noc.Dříve jsem si myslela,že je to růstem zubů,ale nyní už má zuby všechny a vstáváme k ní pořád.Dětský pokoj jsme jí zařídili už vloni na začátku prosince,řekla bych že celkem bez problému (obecně si myslím,že je dcera přizpůsobivá,nedělá jí problém ani usínání na novém místě – např. na dovolené).Jenže nyní se nám před měsícem narodilo mimčo – bráška a noční vstávání se zhoršilo.Malého má ráda,pomáhá mi.Je pravda,že se teď začala hodně mazlit a je celkem plačtivá i kvůli malým věcem,snažíme se jí hodně věnovat,mazlit,hrát si.Ale jakmile jde spát začne si vymýšlet že chce ještě napít,vysmrkat,naklepat deku,pusinku,pomazlit,ještě jednu pusinku a tak pořád dokola,to samé v noci.Když řeknu že už to stačilo,že dostala dost pusinek,začne brečet a nepřejde to,musím se k ní vrátit a když se zeptám proč pláče,tak je vidět že přemýšlí co honem odpovědět.Nemyslím si,že by to bylo „jenom“ narozením sourozence,ale tím se to vystupňovalo.Tak teď řešíme s manželem co dál,protože pracuje na směny a zrovna tento týden má noční a když nevstávám k malému na kojení,tak k plačící dcerce.Kamarádka to vyřešila tak,že se starším dítětem spí v pokojíčku manžel a ona s miminkem sama v ložnici.Nebo mi poradila abysme si malou přestěhovali i s její vlastní postelí do ložnice,aby si nepřipadala „odstrčená“.Nevím co je lepší,nebo mám vydržet až to dceru přejde?Opravdu nevím.K nám do postele jí brát nechci,už bysme jí odtamtud nedostali,i malého kojím v sedě,aby si nemyslela že s námi v posteli spinká (dcera ví,že má taky svojí postýlku).Děkuju za všechny rady a reakce.
Mirka R.
Dobrý den, myslím si, že byste to s tou postýlkou v ložnici zkusit mohli, pokud se tam vleze. Je přece jenom ještě malá, i když po narození druhého dítěte nám ty první děti už nikdy tak malé nepřipadají a máme na ně větší nároky, než kdy budeme mít na ty druhé. Takže ji ještě dopřejte možnost být s vámi. Máme také tak starou dcerku, spí s tou starší v pokojíčku a také se v noci budí a začne plakat, že nechce být sama. Beru si ji k sobě do postele, naštěstí hned usne a spí až do rána. Tu starší jsme u sebe také měli docela dlouho (v naší posteli), i když už měla svůj pokojíček s postelí ( od dvou let). Tam chodila usínat, v noci ale vždy volala a nakonec šla k nám. Dnes už je jí pět let a spí sama celou noc ve své posteli. Už u nás nebyla víc jak půl roku. Měli jsme ale jednu podmínku a to, že se nebude moc roztahovat, jinak půjde do své 🙂 a obě holky se rychle naučily spinkat tak, že se v té posteli vyspíme i ve třech. Myslím, že děti potřebují cítit, že k rodičům stále patří a že jim rodiče vždy zajistí bezpečí. V noci se děti více bojí a možná si připadají více sami a odříznutí, když už jsou v samostatném pokojíčku. Je to na vás, kam je necháte zajít, vím, že každému není příjemné mít děti v noci v manželské posteli. Jsem ale pro to, aby se na děti rodiče nezlobili, když mají ty své strachy a obavy (a od těch dvou let to začíná) a zkusili jim zajistit bezpečí, tak jak to bude všem členům rodiny vyhovovat. Také EFT by se u dcerky mohlo použít, zejména před usnutím, jako rituál před spaním, kdy se jí během ťukání na dané body připomene, že ji máte rádi, že může klidně spinkat a že je v bezpečí, že ji stále hlídáte apod. Držím palce!
Pokud máš tak velkou ložnici, že se tam její postýlka vejde, tak to na nějaký čas zkuste. Myslím si, že si připadá odstrčená a osamocená, když miminko může u vás spát a ona ne. Je ještě malá na to, aby pochopila, že ono taky ještě nemůže spát samo bez maminky. A pak, třeba v roce miminka, je můžete oba odstěhovat do jejich pokojíku a přechod bude pro oba určitě jednodušší.
Qinty
Vzala bych si jí k sobě, podle mě je stejně ještě malá na to být sama v pokojíku, natož, když se budí a pláče.
Zapomněla jsem napsat,že se dcera takto budí i čtyřikrát za noc v různých časových odstupech,většinou s pláčem nebo nás s manželem volá.