Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kouše mě z radosti
Dobrý den, nevím jestli to není dotaz spíš do výchovy?
Moje dcera(2roky), jinak docela zlatá mě furt kouše, nebo štípe a dělá to hlavně když se mazlíme, nebo když si hrajem, tak z ničeho nic HAM, vždycky jí odstrčím, řeknu razantně, že se to nedělá, že si s ní nebudu hrát,jednou jsem jí i trochu plácla přes pusinku(protože to fakt bolí) ale to pak štvalo spíš mě a ona to dělá stále.
Nikdy jsem nebyla zastáncem oplácení, nebo „bití“ ale fakt už nevím, jak jí to vysvětlit a je jedno, že to dělá třeba z lásky, mylím, že by měla vědět, že se to nedelá a že to bolí.
A to je na mě dost závislá, dodnes mi Dr říká, že má separační úzkost,nemůžu chodit ani cvičit protože pak doma hodinu volá maminku, tak v tom, že by mě neměla ráda to nebude.
Poradí někdo, jak na ní, nebo je to zas jen nějaké období(které teda trvá už víc jak rok)???
Vracím se ke starému dotazu, spíše tedy k odpovědi paní Martiny a chci jen napsat, že jsem její radu využila a stoprocentně se mi osvědčila. Malá v říjnu ještě nekousala, ale netrvalo dlouho a začala. Vždy, když se dělo něco, co nechtěla, např. při oblékání, nebo když jsem jí od něčeho odnesla, nebo venku, pokud jsem jí chtěla vzít za ruku a jít jiným směrem než ona. Vždy se zakousla, a to docela dost. Takže jsem začala při každém kousnutí štípat pod kolínko a najednou stisk nebyl tak silný a potom už jen vycenila zuby a vzpoměla si, že kousat bolí (to jsem jí vždy říkala, že kousat bolí) a po několika pokusech nekouše vůbec. Ještě k tomu jsem jí říkala, že se zlobí, ale to neznamená, že může maminku kousat, že jí to bolí a že může třeba dupat. Teď tedy nekouše, necení zuby a pokud se vzteká, dupe nožkama, čímž si ten nával energie vybije taky. Jsem moc ráda, že jsme to zvládly v tak krátkém čase (asi tak měsíc) a moc Vám za tuto radu DĚKUJI.
Děkuji všem za rady (článek jsem si přečetla, fakt dobrej)
Já mám u ní někdy pocit, že nezvládá svoje emoce, já jí třeba řeknu, že půjdem ven, ona se začne tetelit, jak pejsek a pak ji vezmu a kousne mě do ramene, to samé bývá večer s koupáním(které miluje) řeknu jdem se mýt a ona letí do koupelny, pak jí začnu svlékat a zas mě kousne do ramene? Přes den to bývá u hrání, třeba si házíme s mýčkem a ona najednou přiběhne a raf?
Zkusím to nějak vykoumat, čím by to mohlo být.
Krásný den všem:-)
Dobrý den, sama jsem tento problém s dětmi neměla, takže vám nemůžu poradit něco, co fungovalo třeba u nás. Dítě to obvykle vnímá jako hru, i to když se maminka zlobí, že to bolelo. Nechápe to, že to někoho bolí. Chápe jen to, co vnímá a cítí ono samo. Zkuste ji ale třeba štípnout, když vás kousne. Ne příliš jemně, ale tak, aby to cítila, ale samozřejmě, abyste jí nezpůsobila modřiny :-)). Udělejte to ale tak, aby nevěděla, že to bylo od vás. Prostě ji někde zezadu (např. do zadečku) lehce štípněte (nebo co vás napadne jiného), když vás kousne. Nevyhrožujte ji, že ji budete trestat apod. Přerušte hru a dělejte něco jiného. Malá bude překvapená a postupně se naučí, že po kousnutí následuje štípanec a že to „bolí“ nebo to alespoň není příjemné. Je to klasické podmiňování (Pavlov), ale u dětí to je nejúčinnější. Přeji hodně trpělivosti!
O kousání napsala zrovna nedávno pěkný článek Ivča a Domča – viz. Pozor, kouše!
ahoj tak my jsme měli doma to samé, bylo to období, a možná pak i přispělo to, že jsme začli oplácet, jinak to nešlo. Tak přeju výdrž 🙂