Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Angíny nebo ne?
Dobrý den,
syn 13 let, mívá nyní cca 5x do roka (dřív i 10x) onemocnění vždy se stejným průběhem:
vysoké horečky 38-39,5 st.C, červené v krku a čepy. Vše trvá 3-4 dny. Pokud jdeme k lékařce hned první den, diagnoza zní angína, někdy i hnisavá. Protože už to znám, trvám na výtěrech a odběru krve (sedimentace, CRP). Občas se nechám zviklat skálopevným tvrzením doktorky, že tentokrát to angína opravdu je a nasadíme ATB. Do cca 6 let to za angínu považovala a ATB jsme měli tak 3x do roka. Téměř pokaždé se lékařka 4. den diví, jak to, že ty čepy samy vymizely, červené zbledne (i když ATB nenasadíme), teplota klesne a pátý den je „úplně zdravý“. Většinou ve výtěrech nic není, běžná flóra, velmi zřídka je nutné ATB nasadit (stafylokok či streptokok či co).
Můj dotaz zní: může se jednat o angínu a tělo ji vyléčí samo? Nebo je to nějaká zvláštní viroza, převlečená za angínu? Jak by se tomu dalo předcházet a hlavně se bojím případných následků. Četla jsem, že časté angíny mohou způsobit revma nebo sednout na srdce či jinam? Syn si občas stěžuje na bolest zad nebo nohou. ORL lékařka zatím doporučila jen jogurtové tablety. No, snad tím zvýšíme imunitu a bude líp. Bojím se, abychom něco nezanedbali. Děkuju za rady
Děkuju moc všem za rady.
Tak Virenka ty hodnoty CRP v podstatě uvedla, já jen co jsem tedy objevila ještě k těm chronickým – tam může být hladina omezená taky, takže hodnoty nestoupají tak, jako u akutní infekce. Doporučuje se sledovat průběžně hodnoty CRP, jako sledování úspěšné léčby ATB (úspěch – CRP klesá rychle, neúspěch – zvýšení přetrvává).
U dcery máme hodně podobný průběh. Má horečku 2 dny, třetí den s ní jdu k lékaři a doktorka řekne angína, ale ten den už je bez horeček a horečka už se nevrátí. Něco podobného se mi stalo teď i se synem. Doktorka, že má hnisavou angínu a nasadila mu ospen. Už ten den neměl horečku, tak jsem s antibiotiky otálela a druhý den jsem s ním šla na ORL, kde jsem se dověděla, že se nejedná o hnisavou angínu ale herpangínu.
To samé se mi stalo s dcerou minulý rok. Je opravdu tak těžké rozeznat angínu od herpangíny? Stěry doktorka nedělá, prý by udělala stěr, ale stejně by musela nasadit antibiotika, protože výsledek stěru by byl až za dva dny, tak nevím.
Nechci do dětí zbytečně cpát antibiotika, navíc u herpangíny by antibiotika mohla spíše uškodit, ale co s tím???
Moji včerejší odpověď koukám asi smazala bouřka.
Už včera jsem chtěla napsat, abychom nepletli termíny.
Angina je zánětlivé onemocnění mandlí, v tomto smyslu je to, co proděláváte, angina vždycky. Jsou anginy virové, pro ty je typický průběh s vysokými horečkami, často na mandlích povláčky, ovšem menší zarudnutí, nižší sedimentace a nízké či nevysoké CRP. Výtěr z krku nic neodhalí. V této situaci jsou ATB spíš přítěží. Ovšem i virová angina může být po několika dnech komplikovaná bakteriálním původcem, proto chápu, že lékařka, která vás už zná, dělá výtěr až později – právě aby vyloučila možnou komplikaci původně virové anginy bakterií, která už léčbu potřebuje.
Streptokok bez léčby tak rychle nemizí, takže bych neměla strach, že by se „nenašel“. Ale rychlý průběh anginy a následně negativní ASLO značí skutečně možnost virového původu. Proti virům specifický postup neexistuje, je třeba posilovat imunitu a požádala bych o možnost konzultace s imunologem.
Po netu těžko radit, protože krk je nezbytně nutné vidět, pomocná vyšetření jsou v této situaci opravdu jen pomocná. Situace se dost komplikuje tím, že valem přibývá netypicky probíhajících onemocnění a je třeba plné pozornosti při stanovování diagnozy.
Z klasické medicíny mě kromě imunologa nenapadá nic, bylo by dobré hledat lékaře s celostním přístupem.
Zavo, podle mě dělat stěr 3 den je divné, nevím, takhle posuzovat, proč ho neudělá hned na začátku? Nebo možná dělá opakovaně, pak ano. Kvůli porovnání..
Každopádně – stěr se má dělat na začátku a po skončení /tedy dva stěry po dobu nemoci. Na začátku se zjistí o co jde, jakou bakterii, na konci, zda je pryč, zda je vyléčená/.
Pokud není bakterie přítomna, ve stěrech nic není, tak to podle mě angina být nemůže, neboť bakterie by se tam ukázala a na ní by se následně nasadily ty ATB k léčbě.
Pokud tam není bakterie přítomna, pak bych se přikláněla k možnosti té virové příčiny….
I když vyjde imunita(testy) dobré, podpora neuškodí, ono může jít o oslabený organismus vším možným, vše taky nejde prokázat, jak píšu, podpora imunologickými léky nevadí, spíše naopak, někdy může pomoci. Ale ty léky jsou jen na předpis. Sice je může předepsat tuším i obvoďák, ale v tomto případě bych raději asi navštívila odborníka/imunologa.
CRP u chronických zánětů něco ukáže, to rozmezí kolísá – u akutních by mělo vylítnout nahoru, tuším, že u chronických má trochu odlišnosti (zkusím se na to juknout do skript laboratorních testů, jestli tam něco nebude blíže vysvětleno – ale až večer, teďka už nestíhám). Tam by se to taky mělo porovnat s hodnotami sedimentace, ta by byla u chronických zánětů zvýšena také. Nejde usuzovat jen z jednoho testu.
Zavo, co se týká těch jogurtových tablet, tak bohužel, na to neznám odpověď. Mykotické infekce vyžadují léčbu, v případě co píšu se vyskytují u oslabených jedinců, takže opět bych to viděla na tu imunologii a samozřejmě nějaké testy na zjištění, zda jde o tuto infekci a pak léčba. Nejčastěji ji tady v tom případě způsobuje Candida albicans.
Zavo, já se později juknu ještě co najdu bližšího, ale dělá to na mě dojem, že má oslabenou imunitu….
Snad řešením by byla tonzilektomie, synovi je 13 let, takže věk by měl ideální (ta by se neměla dělat do 10let, kvůli případné poruše imunity, na kterou mají tonzily vliv).
Zkoušela jsi konzultovat stav s lékařem v ambulanci nějaké nemocnice se zaměřením na ORL? Nevím, odkud jsi, ale velice dobří jsou lékaři v Motolské nemocnici….(Tím nechci urazit jiné nemocnice, ale co vím, to vím:-)
Ivčo moc děkuju.
Vyléčení svépomocí myslím tak, že i když ve stěrech nic není, ani bakterie (po prodělání choroby), mohla to být angína? Jestli je to „technicky“ možné? Lékařka dělá buď stěr při nástupu nemoci nebo až 3 den. A to už může být „angína“ překonaná. Takže nemám možnost porovnat. Než ji začnu nutit ke stěrům i na počátku i na konci, zajímalo by mě, zda to je možné.
Myslela jsem, že když z imunologických testů vyjde imunita dobrá, je dobrá. Možná asi je, ale podpořit se může, že?
Chronický zánět by se ukázal taky těmi CRP a stěry?
Ještě mě zaujala ta mykotická infekce. Jednou se toho chytla i lékařka a dělala testy na mykozy i v krvi a měl ji tam. Přeléčila to, ale možná se to mohlo vrátit. To by asi taky pomohly ty jogurtové tablety, že?
Vím, že to chce vyšetření, ale naše lékařka se tváří, že už nás poslala, kam se dalo. Já mám pocit, že jsme ve slepé uličce.
Spíš jsem chtěla uklidnit v tom, že když nedávám ATB, není nic ve stěrech, nedělám chybu. Vše je samozřejmě po konzultaci s lékařkou, ale když mám ten pocit slepé uličky..
Ještě mi to nedalo a pátrám ve skriptech z pediatrie:
Nškdy můžou být příčiny zánětlivých změn Waldayerova okruhu virové, tak i bakteriální infekce, dokonce i mykotické. U virových – vyskytují se tam také takové puchýřky na obloucích, , jsou tam bolesti hlavy a svalů a kloubů, rychle se zvedne horečka a pak klesá, dítě má bolesti v krku… U dětí školního věku časté. Příčinou jsou v 80% adenoviry chřipky. Průběh je krátkodobý, lehčího rázu.
Takže to by také vysvětlovalo určité věci, z toho, co píšeš…
Ale tohle jsou jen dohady, chce to pořádné vyšetření…
No Zavo, zjistit, zda se jedná o anginu vyžaduje ten stěr před nasazením ATB, dále CRP (to ale neprokazuje pouze angínu, ale je ukazatelem), sedimentace, a objektivní vyšetření lékařem (prohlídka krku atd).
Vyléčené svépomocí – já se k tomu vyjádřila – neléčená angina může mít následky, nutné je nasazení ATB, aby zničily ty bakterie.
Já nevím, určitě jsou nějaké bylinky atd.., ale o tom nemluvím, mluvím o lécích…
Jak zjistit píšu, ale pokud se jedná o častější infekce, pak by to opravdu chtělo nějaké odbornější vyšetření, myslím nejlépe tím imunologem, nasadit imunologické léky, které předepíše, co zvyšují třeba imunitu atd..
Například já měla také časté infekty HCD, byla jsem na imunologii, předepsali mi nějaké léky na podporu imunity, berou se dlouhodobě, tj. několik měsíců a pak to přestalo, anginu jsme měla za posledních pět let asi jednou/dvakrát. A imunologické testy jsme měla také negativní, léky mi předepsali na podporu imunity…
Taky se může jednat třeba o chronický zánět mandlí, tam jsou příznakem i čepy, často hnisavé, bývají i bolesti kloubů, únava, bolesti hlavy. To se vyskytuje u starších dětí, takže to by tako bylo možné. Řešením je tonzilektomie….Možností je prostě vícero.
No, navštívit stomatologa taky není od věci, jak píšou holky, možné to samozřejmě je.
Zavo, po netu se nedá určit určit diagnoza, dítě musí vyšetřit odborník/odborníci. Já chápu, že se snažíš zjistit příčinu, a to vyžaduje nejen léčbu, ale důsledné vyšetření více stran/profesí/specializací.
Děkuji za odpovědi. Informace, které napsala Ivča a Domča mám. Protože už průběh znám, neletím se synem k lékařce v době nejvyšších horeček. Takže stěry se dělají cca 2-3 den. Mohlo tam být něco první den, když 3 den tam „nic není“? Chápejte, snažíme se ATB co nejmíň, proto trvám na těch CRP, které však taky někdy vyskočí do hodnot „angínových“, ale pak klesnou. Je možné, že organismus vyléčí angínu sám? A pokud ano, zatěžuje ho to? Může to zůstat nedoléčené? Sednout jinam? Zdá se mi, že průběh onemocnění je nějaký atypický a nevím, jak postupovat, aby se zjistilo, o co jde. Nevím, jak to vyjádřit.
Asi jsou to dvě různé otázky.
1. Jak zjistit, zda se opravdu nejedná o angínu? (Mohlo by se jednat o angínu, vyléčenou „svépomocí“?) Nejspíš asi stěry 1. a třeba 4. den?
2. Jak zjistit, co to je? A jak tomu předcházet?
Babofko, díky, tak jsem to myslela. Zkusím si ještě vyhledat podrobnosti k aftózní stomatitidě. Těch čepů je v krku moc. V případě, že by to byly afty, myslím, že by bolest byla tak velká, že by ani nepolykal. Když snížíme horečku, jí normálně.
Ještě se zeptám doktorky na tu imunologii, ale mám pocit, že mu to dělali – už hodně dávno a bylo to OK.
Ivčo, popsala jsi to pěkně, jen mám pocit, že jsi odpověděla tak trochu na něco jiného, než se tazatelka ptala. Podle toho, co Zava napsala, to vypadá, že to NEJSOU vždy anginy. Píše: „Většinou ve výtěrech nic není, běžná flóra, velmi zřídka je nutné ATB nasadit (stafylokok či streptokok či co).“ Mít „zřídka“ anginu asi není nic tak zásadního. Otázka je, co je původcem těch ostatních „jakoangín“? A pak teprve na základě tohoto objevu se asi dají/nedají dávat do spojitosti případné další následky častých angín, kterých se Zava obává…
Taky mě napadla nějaká aftózní stomatitida… Ale takhle na dálku těžko říct…
Možná ta imunologie dá odpovědi na naše otázky…
dekuji Ivco za vycerpavajici odpoved souhlasim lepe bych to nenapsala
Zavo, angina a vitroza jsou dvě rozdílné nemoci. Angina je způsobena bakteriemi, proto se léčí antibiotiky, které na ní, pokud jsou dobře zvolené, působí. Viroza je oproti tomu způsobena viry, na ty antibiotika nezaberou, jejich užívání je u virozy naprosto zbytečné, k ničemu nevede a organismus je zbytečně zatěžován těmito silnými léky.
Pokud má dítě anginu, pak by měl být proveden výtěr z krku, před nasazením ATB a poté i po doléčení ATB rovněž by měla být zkontrolována moč, neboť angina může, kromě jiného způsobit trochu „neplechu“ na ledvinách. Bohužel, ne všichni lékaři stěry atd provádějí.Rovněž tak změření krevního tlaku a sedimentace.
Těžké, neléčené, nedoléčené atd. anginy skutečně mohou mít pozdější následky, jak píšu ledviny, ale i srdce atd..
CRP je vyšetření krve, které potvrdí při svém zvýšení, že se jedná o infekci bakteriální, zánět, a je nutné nasadit ATB. Je to vlastně jeden z rozhodujících faktorů pro nasazení ATB.
Samotná ATB začnou působit cca po 48 hodinách od nasazení (tedy jinak než když si vezmu třeba Paralen, který působí již cca za dvacet minut). Je nunté je dobrat celá, jinak nebudou bakterie zničeny a léčba není úplná, může se opakovat (laicky řečeno).
Pokud má syn časté anginy, myslím, že by to chtělo odbornější vyšetření, zaměřit se třeba i na imunitní vyšetření (imunologem), v rámci prevence pak vitamíny a jejich dostatek zabezpečit hlavně přírodní forma), otužování atd., imunolog může také navrhnout nějaké „léky“…
Také jde právě o zmiňované nasazení těch správných ATB, těch, která jsou zaměřena na skupinu bakterií, které má syn v krku – to zjistí ten výtěr, který by se měl udělat před jejich nasazením. Pokud v nálezu z výtěru bude jiný druh ATB, pak je lékař vymění a v léčbě se pokračuje.
Dobrý den. Nejsem lékař, ale napadá mě, jestli to nemůže být stomatitida neboli afty. Ty mohou udělat na mandlích bílé flíčky a vím, že moje dcera, která ji měla jednou, u ní měla taky vysoké teploty až ke 39 st. Náš doktor tehdy říkal, že vysoké teploty jsou pro to typické. Taky to trvalo do úplného vyléčéní asi týden a užívali jsme jenom léky na teplotu a bolest a B komplex. A ještě dezinfekci roztokem Tantum verde. Pokud se onemocnění opakuje častěji, tak by možná stálo za to provést vyšetření imunity.P.