Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
šišlání
dobrý den, prosím o rady. Dcera mluvila krásně a srozumitelně, začala velmi brzo a žádné písmenko jí nedělalo problém.Má fantazii,skládá si sama dlouhé věty, vypráví, slovní zásobu má velkou. Ve čtyřech letech začala najednou šišlat – věty typu „šli jšme na žahradu ža šlepičkama, ža pejškama“ apod.Je to hodně výrazné. Pohádky a písničky čteme, hodně si povídáme (už od malička) a teď nevím co s tím. Máme se obrátit na logopeda nebo ještě vyčkat?Problém trvá cca měsíc.Když ji opravím,vysvětlím jí to, tak to řekne dobře. Nic jí nevyčítáme,vše probíhá v klidu. Může to souviset s narození druhého sourozence? Problém nastal přibližně současně s narozením sestřičky, kterou má hrozně ráda, stará se a není nijak „odstrčená na druhou kolej“. Prosím o radu. Děkuji
Erika
To vypadá na typický příklad regrese. Podvědomí se vrací do časů, kdy se o ni taky tak moc pečovalo, jako teď o sourozence. Taky by to chtěla ještě zažít.
Taky to máme (chtěla bych napsat za sebou, ale ještě se občas objeví „miminko“) – pomazlím, pochovám, pomůžu oblíct, přejde to. Pak se poddá i výslovnost..
papaaja
Eriko, maminky výše to napsaly správně a souhlasím s jejich příspěvky. Nebudu je tedy opakovat. Řekněte dcerce, že je potřeba, aby vyslovovala správně, navíc když to umí. Prostě ať výslovnost hlídá a vy ji nenásilně opravujte. Podle mého názoru to odezní během několika měsíců a výslovnost se vrátí do normálu. Taky může jít někdy o napodobování dětí ve školce. Je moc hezké, jaký má krásný vztah se svojí malou sestřičkou a je psychicky v pohodě. Některé děti příchod sourozence zvládají s obtížemi a někdy se to projeví i na zhoršení výslovnosti.
mluvily jsme spolu o tom, samozřejmě v klidu bez výčitek. Říkala, že jí to dělá samo a aby to řekla správně, že se musí hodně soustředit. Zatím díky za radu
Erika
nemyslím, že je to projev žárlení, už v prvním příspěvku jsi o holčičce psala hezky, jen si myslím, že si to s tím mimi nějak spojila, teď to bude asi znít blbě,ale ptala jsi se jí proč tak mluví když to umí krásně a dobře,jak reagovala….přeju at se to srovná…
Rozhodně na miminko nešišlám, nedělala jsem to u prvního dítěte a nedělám to ani teď. A co se okolí týče (babičky…), tak ty mluví na miminko taky „normálně“. Myslím, že to je základní chyba, když se na dítě šišlá a komolí výrazy a pak se po něm zanedlouho chce, aby mluvilo normálně. Takže tím to nebude.
Snad tou změnou, že už není jedináček….., ale opravdu má sestřičku hrozně ráda, ráda se o ni stará, v těhotenství jsem ležel půl roku a i to zvládala perfektně. Tak nevím. Kdybych viděla, že žárlí a změnila chování, tak si řeknu, že s tím chce na sebe upozornit, ale je opravdu „v pohodě“. Jenom to šišlání…… Tak ještě počkáme a budeme trpělivě opravovat na správné výrazy. Třeba ještě nějaká rada a zkušenost přijde.
Erika
Souhlasím, určitě bych s logopedem počkala.
Souvislost s narozením miminka bych viděla dost podstatnou… 🙂
Navíc to děti v tomto věku někdy dělají – u mých synů jsem tyhle „úlety“ občas taky zaznamenala a odezněly bez následků :)))
podle mě je na logopeda brzo , myslím si podle toho jak to popisujete, že je to spojeno s tím narozením miminka, určitě naněj žvatláte také 🙂 tak se asi přizpůsobila….