Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Hrubky
Tak mě na to přivedla Danasi, jak se omlouvá za hrubky, v tam-tamu. Někdy když po sobě čtu, co jsem napsala, tak mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Jak jste na tom vy?
Při této příležitosti se všem omlouvám za hrubky, které jsem napsala a které ještě určitě napíšu. Díky
Také píšu 10 a v té rychlosti se chyby nadělají. Ale nejvíc mě vadí takové ty chyby typu – kdyš,zyma tam kde to nelze přehlédnout. Ale je pravda, že když je člověk dislektik, tak s tím nic nenadělá. A i já kolikrát nadělám chyb, když to po sobě nepřečtu.
Holky, vzpomněla jsem si na jeden vtípek. Prý nějaká učitelka tvrdila svým žákům, že se píše “jazíček“, protože jde o příponu “-íček“. Tak jsem si říkala, jestli píše taky “bíček“, ríček. A jestli by byl “sýc“ a “síček“. No, dál to raději rozvádět nebudu. To jen pro pobavení.
mě se hvězdě podařilo do indexu napsat (jak jsem byla nervozní kam co aby to nebylo špatně) Vlašimy s tvrdým yyyyyyyyyyyyyyyyyyyy no v prdeli bych se viděla když mě na to upozorňovala vyučující, ani nevím proč jsem si to tak blbě odůvodnila :-)))) takže když se daří tak se daří
ja take vsema 10 ale nejak jsem se naucila nepouzivat horni radu kdyz pisu rychle nepisu hacky ani carky.
Taky jsem na hrubky citlivka. Snažím se je vychytat, ale někdy píšu tak narychlo, dítě na zádech, oběd na vařiči apod., že to prostě odešlu a pak si nadávám. A je mi jasné, že jsme na tom všichni podobně, takže ty hrubky u jiných omlouvám tímhle a nějak se nad tím snažím nepozastavovat. Ale to nic nemění na tom, že mě to přímo fyzicky nakopne, když na nějakou narazím. Dost mi vadí i některé návyky jako nepsaní mezer za interpunkčními znamínky apod., ale na to si budu asi muset zvyknout.
Já si taky dávám pozor, ale jak píšou holky: při psaní všemi 10 se občas nějaký ten překlep vyskytne. Na hrubky si dávám pozor, snad jich ani tolik nedělám, vidím i ty u ostatních, ale nenapadne mě, abych to nějak komentovala. Inu nikdo není dokonalý, že…
Taky si dávám pozor, ale při tom tempu, kterým píšu se mi asi taky občas povede pěkná konina. Není nad SMS od některých známých: viť, rači, vipadat apod. Ale stane se, já nedávno psala Jeď opatrně a poprvé se mi to povedlo s Ť na konci, ale omlouvám mě troška vypitého alkoholu, pozdní večerní hodina a opravila jsem to před odesláním 😀
Nedávno jsem koukala na třídu kamaráda na spolužáci.cz, on domlouval sraz po x letech a na nástěnce mu visela zpráva: Vipadá to na 18. červenec. Když jsme se pak potkali ve škole na akademii, taktně jsem mu to naznačila. Byl z toho celý pryč, hned jak jsem přijela domů, koukla jsem a portál a on to minutu přede mnou smazal, chudák, leželo mu to v hlavě. Ale nevzal to jako urážku, ani jsem to tak nemyslela…
Troufám si říci, že moc chyb nedělám. Také je vidím, mám na to ten zvířecí instinkt, nemusím o slovech tolik přemýšlet. Když jsem dřív někde viděla: zyma, kref, … tak jsem si říkala, že to snad ani není možné, že to ti lidi dělají schválně, to přece nejde nevidět, ale je fakt, že kolikrát zjišťuju, jak já taky někdy napíšu hroznou cipovinu, vůbec nevím jak a nechápu. Myslím, že se to prostě každému stane, hlavně v té rychlosti.
No, mě hodně vycvičili moji přátelé a příbuzní s různými poruchami dys-
Taky jsem dřív měla tendence furt všechny opravovat, ale výše zmínění mě otužili.
Já sama se snažím chyby nedělat, ale kolikrát až dodatečně zjistím, co jsem to napsala za “koninu“.
A přiznávám – někdy už si nejsem správným tvarem jistá (přeci jenom – od školy daleko), tak se to pak snažím nějak opsat, použít jiné výrazy…
;o)
Lien, dobrá poznámka – myslím si, že občas “uletí“ v pravopisu každý, někdy je to překlep, někdy hrubka. Sama vím, že když chci něco honem honem napsat, pletou se mi prsty na klávesnici a přehodím pořadí písmenek jedna dvě. 🙂
Takže já také – stejně jako Ty – se omlouvám za chyby, které jsem napsala a za ty, které ještě napíšu. :-))))