Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Tak nevím
Přesunuji z poradny (Jarmila):
===================================================================
Protože máme rádi pejsky a dceři je už 15M, rozhodli jsme se, že si zase nějakého pořídíme. Aby byl veliký a odrazoval tak svým zevnějškem případné pobudy (máme obrovskou zahradu), ale aby byl hodný, laskavý a kamarádský, zejm. k dětem. Nejlíp tomu všemu vyhovuje novofundlanďan-opravdu neznám psa, který by mi povahově víc „sednul“. Mám se psy zkušenosti, cvičila jsem je i pro jiné lidi (ještě když jsem byla těhotná). Reakce na naše rozhodnutí v okolí jsou různé, některé mě docela „nalamují“ v tom, jesli jsme se rozhodli správně. Během tohoto roku totiž také chceme dcerce „objednat“ sourozence… Nejsem naivka, která neví, co péče o dítě a na druhé straně o psa znamená, přesto opravdu nevím, jak to všechno půjde dohromady, navíc i s příp. dalším těhotenstvím… Vím, že je třeba si vše dobře zorganizovat, že zpočátku bude vše vyžadovat času hodně a postupně už to nebude tak nárčné, vím také, že NWF je pes, který je velký, a i když není zlý, je třeba ho dobře vychovat, protože přeci jen nezvladatelná masa o váze 60 kg nahání hrůzu sama o sobě. Je pravda, že mám dost tendenci problémy zveličovat a přistupovat ke všemu až „přezodpovědně“, ale opravdu jsem na pochybách, jestli jsme se rozhodli správně.Péče o psa totiž bude ležet hlavně na mě-manžel se v týdnu vrací z práce pozdě. Tak nevím…..
Barča
Poslal(a) anonymní
Ahoj, mi máme tříletou fenku Amerického buldoka. Byl to náš mazlík. Když jsem otěhotněla, měla jsem celé těhotenství strach, jak to budeme (všechny) zvládat. Je pravda, že po porodu byla čuba asi tak 14 dní mimo svojí kůži, ale pak si na malou zvykla a je to v pohodě dodnes. Fence sice věnuju času mín než před těhotenstvím, ale každý den má tak hodinovou procházku, a ani ostatní věci se nezměnily. Můj názor je – nastavte si mantinely už od začátku, na co si pes a ostatní členové rodinky zvyknou, jde. zvládnou to jde, jen ten úklid bytu je častější. Hodně štěstí a radosti 🙂 Akknel
Hlavní zásadou je :Zda budete mít na psa čas!To znamená se mu věnovat a chodit s ním na vycházky.Pokud zjistíte,že na psa máte čas,tak si ho pořiďte,pokud ne,tak si ho nepořizujte.Máte výhodu,že máte zahradu.V tom případě bych byl proto,aby jste si ho pořídili.Nevím jak se tato rasa chová k dětem.To musíte vyčíst z literatury !
Zpočátku bude spát v chodbě (hlavně z toho důvodu, že jinde by mu bylo strašné horko), a na jaře bychom ho postupně přešoupávali ven. 🙂 Dcera má navíc zvířata (a psy zejména) moc ráda-celý den trávíme tím, že si prohlížíme knížky a časopisy o psech.(to jí může ještě pustit, já vím) Vím, že zpočátku to jistě bude chtít času víc, ale tento „investovaný“ čas se pak vrátí tím, že pejsek bude tím dříve „zaučený“, socializovaný, a spokojený. Tedy doufám – moc bych si to přála, aby to bylo jako u VlaďkyP – aby pes byl s dětmi parťák:-) Já jsem prostě takový „řešič“, všechno si hodně rozmýšlím. A proto jsem ráda za všechny názory.
A bude venku i v noci?
Ono – přeci jen štěně by potřebovalo alespoň z počátku v socializačním období velký kontakt s člověkem, tzn být v bytě s lidmi alespoň po část dne.
V tomto věku už dcerce určitě vysvětlíte, že pejsek se nemá mlátit a kopat :-), ale budete muset hlídat i štěně, než se vyřádí a přestane používat zoubky kdy nemá 🙂 S výcvikem, myslím, to nebude až tak těžké, stačí pocvičit chvilku, když bude dcerka spát. Ale bude chvíli trvat, než bude pejsek schopen jít na vodítku vedle kočárku. Takže zpočátku přes týden asi ráno, než odejde manžel do práce?
Já myslím, že teď obětujete nějaký ten čas, ale za 3/4 roku už to bude celkem spolehlivý, vychovaný pes a hočička bude mít z jeho společnosti určitě radost 🙂
My máme labradorku (je fakt, že je o necelý rok starší než naše nejstarší dcerka), kocoura a kotě. Kotě jsme pořídili, když Honzíčkovi bylo tak těch 16 měsíců. Je fakt, že Honzíček ( i Terezka v jeho věku) bere zvířata jako kámoše a má ohromnou radost, když některého z nich vidí. Pamatuji si, že Terezka, když jí byl rok a půl, na Berry (labradorka) i jezdila a dělala s ní neskutečnej bordel 🙂 Teď Berry už do kuchyně pouštím jen zřídka, protože nezvládám pak luxovat ty chlupy 🙁 Ale jsme hodně na zahradě a denně s ní chodíme na procházku, pro děti je prostě parťák. Stojí to za to.
Těžko říct, práce to musí být hodně, 2 mimina a takový velký pes. Ale nikdy jsem to nazažila, tak nemůžu poradit.
Známá si ke třem dětem (12,8 a 1,5) pořídili štěně retrívra. Jaksi to zvládají, ale já za sebe můžu říct, že bych to neudělala….
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.