Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nechce další miminko.
Ahoj,je mi 32.let,manželovi je 44.let a máme spolu 26.měsíční Kateřinu.Poslední dobou jsem začala toužit po druhém dítěti.Tak jsem vše řekla manželovi.On mi na to řekl,jestli se mi stýská po ranní nevolnosti v těhotenství,nebo po nočním vstávání k miminku.A že on už splněno má.Má 18.letou dceru z prvního manželství. Začal se mi vyhýbat v posteli,chodí brzo spát,brzo ráno vstává i když nejde do práce.A když už se poštěstí a jdeme spát společně tak….NIC.Otočí se a spí.I když se přitulím,hladím ho tak to s ním nehne.O miminku nechce ani slyšet.I když jsem mu řekla,že jsem to už vzdala,vyhýbá se mi pořád.Milenku nemá,alespoň doufám.Do práce chodí a peníze domů nosí.Nevím co s tím???Ivana
Jo to je fakt že chlapy si to vychutnavaji (ja urcite, deti sou fajn) , teda dokud nedojde na veci jako prebalit a tak 😀
Teď trochu odbočím. Když mě můj chlap někdy naštve, co se týče hlavně dětí, že hodně věcí moc podceňuje, pak se kvůli tomu hádáme, tak jsem si vždycky říkala, kdybych měla možnost, vybrala bych si teď chlapa tak o 10 let staršího (můj je o půl roku mladší), nejlíp co už má děti. Pak bych je mohla s klidným svědomím poslat např. na půl dne pryč. Co vidím z okolí, tak to mají co se týče hraní a hlídání dětí lepší, chlapi si to víc vychutnávájí, užívají, ale je pravda, že mají (zatím) většinou jedno dítě.
Scholl, my máme s partnerem mezi sebou o trochu menší věkový rozdíl, ale jinak situace podobná. 18 letý syn z prvního a když došla řeč na “naše děti“, od počátku si stál za tím, že ano, ale jen jedno. Nedávno jsem ho zkusila přesvědčit, že by bylo fajn si to všechno krásné prožít ještě jednou, ale neuspěla jsem. Pájošův podraz bych si nedovolila, není to můj styl a ani on by to nezkousl. Myslím, že v našem případě je v počtu dětí jasno. Mrzí mě to, asi přesně víš jak moc, ale nezměním to. Neporadím, ale moc bych ti přála splnění tvého snu.
omlouvam se za blby napad 🙂
jo sak jo, ale nevim jak by manža reagoval neznam ho, sou lide kteri by rekli no kdyyz uz je to tak . . . No a to ze to bylo mazelcino prani ,to by ona sama uvazila jestli ji to stoji za to ,nemyslel sem to tak upa vážne ,pak řešeni je jen obněkčovat manžu
Pajoši, to teda koukám, že to navrhuješ ty, to bych taky nedoporučovala, to by byl pěkný podraz a nemuselo by se to vyplatit.
No, Pajošu, to by byl teda pěkný podraz 🙁
Co kdyby to tak, jak radíš některá připravila na tebe, nevím, jak by ses tvářil…(?)
Hmm ,a co takhle to nejak narafičit ,aby nemusel tušit ze dojde k tomu,ze bude dote, a pak jen rict jsem tehotna a moc bych si ho chtela nechat 🙂 .
Ale by se neurazil, že je bez jeho svoleni ?
Ale jeho duvody chapu, ve 40 být buděný dítětem když rano vztavam do prace neni asi žadny med.
Já se připojuji. Hlavně netlačit na pilu, chlapi potřebují na všechno víc času, takže to se určitě prolomí. Jinak to ostatní vykomunikovat jak píše Matilda.
Já zvracela do 15 tt.Ale jenom z rána,než jsem se najedla.Jinak bylo všechno normální.Přibrala jsem 20 kg,které mám už dole.Už mu nic neříkámohledně miminka a pořád mi tvrdí,že je to moje vina,že já mám začínat v posteli,že se mi v posteli nevyhýbá.
Ivano, můj manžel vždycky tvrdil, že chce jedináčka (sám je ze 3 dětí). Po narození mimi jsem semtam prohodila, že chci ještě druhý a po roce a půl jsem opět těhotná. Chlapi potřebují čas, netlačit na pilu. Můj manžel na mně moc viděl, že chci 2 děti a za tu dobu si to v hlavě srovnal a usoudil, že by to nebylo špatný. Kdybych mu od druhém mimi řekla teď, asi by ho taky hned nechtěl.
Mám známého, který už další děti nechtěl, protože jeho žena těhotenství moc špatně snášela – byla hodně náladová, měli sexuální půst a hlavně nechtěla vůbec jíst,aby si nezkazila postavu a on se kvůli tomu bál jak o ni tak o mimi.
Jaké jsi měla těhotenství ty, nemá třeba manžel obavy hlavně z toho?
Ivanko, dostala ses do celkem prekérní situace. Když teď pominu tvou touhu po dalším dítěti, která je naprosto pochopitelná, tak cítím mezi vámi obrovský komunikační blok, který podle tvých slov vyplývá až z vysloveného přání mít další dítě, ale zkus se zamyslet, jak to bylo předtím, jestli bylo vše v pořádku nebo něco skřípe už delší dobu?
Já za sebe bych radila zkusit co nejvíc, ovšem nenásilně, komunikovat. Ne řešit všechno každý den za každou cenu, ale udělat si hezký večer, dát malou třeba hlídat babičce nebo kamarádce, zajít si do kina a pak na večeři, prostě něco, kde se tvůj muž v neutrálním prostředí co nejvíc uvolní a bude schopen vyjádřit i své vnitřní pocity. Protože ty vlastně momentálně vůbec nevíš, proč se začal tak odmítavě chovat, ale zjistit to musíš co nejcitlivější cestou, s chlapem musíš jak s dynamitem:-)
Neházej flintu do žita, občas si muž musí na novou myšlenku jen zvyknout a déle mu to trvá, třeba časem pochopí, že v rodině bude veseleji s více dětma a mít jedináčka taky není jednoduché… My jich máme doma kupu a neměnila bych…:-)
Na druhou stranu mám kamarádku, která se svou touhou po druhém miminku trápí už několik let, ale manželův odpor nezlomila a pravděpodobně nezlomí, je mezi nimi taky určitý věkový rozdíl, manželovi je také přes 40 a o dalším dítěti nechce ani slyšet. Došlo i na myšlenky o rozvodu, jenže pokaždé když spolu tráví volný čas a malý Tomášek tak na tatínkovi visí, tak se i ona snaží najít společnou řeč dál v tomto vztahu a myšlenky na miminko už tlačí do tichého koutečku v jejím srdíčku, myslím, že to pomalu už vzdává. Ale za prioritu si určila udržení rodiny a i když tím dost trpí, myslím, že je to tak správné, neboť naše důvody a touhy jsou v danou chvíli na vyrovnaných vahách s důvody našich mužů, kteří už další děti nechtějí, a nemůžeme pokaždé říct, že ty naše argumenty by měly mít přednost…
Držím palečky, snad poradí i holky, co je napadne, a ty se každopádně ozvi, jak se to vyvíjí dál, ju? M.