Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zvraceni u jidla
Dobrý den, můj syn (16 měsíců) u jídla neustále zvrací, často se stane, že vyzvrací úplně celé jídlo. Máme s ním problém již od miminka, kdy zvracíval veškeré vypité mateřské mléko. Žádné alergie nebyly prokázány, přesto bylo doporučeno přejít na umělou výživu. Zvracení se upravilo po podávání antirefluxního mléka, ale přesto problémy s příjmem potravy stále pokračují. Byli jsme i na gastroenterologickém vyšetření, ale opět bez výsledku. Máme s manželem zato, že existoval fyziologický problém, který zvracení způsoboval (reflux nebo něco podobného), ten však zřejmě už vymizel, avšak náš syn si na zvracení zvykl. Je něco takového možné? Popíši Vám situaci: Syn ráno usedá ke snídani, odmítá jídlo od první lžičky (takto odmítá každé jídlo, musíme ho přesvědčovat, aby začal jíst), po několika lžičkách začne jakoby vyvolávat zvracení (vypadá to jakoby jídlo vytláčel ven z žaludku. Trochu to připomíná situaci, kdy si dospělý chce záměrně hlasitě odbrknout, jinak to nedokáži popsat), následně se mu povede zvracení vyvolat a vyzvrací buď část nebo celé jídlo. Tahle situace je ještě horší v okamžiku, kdy jídlo obsahuje byť malé kousíčky. Není schopen pokousat ani hodně rozvařenou rýži, nesnáší hustší kaši, odmítá i opravdu již rozvařené těstoviny… Zuby ale má, dokonce už 12. Zkoušeli jsme ho nechat pořádně vyhladovět, aby jídlo rovnou neodmítal, ale bez efektu, syn si po celém dni hladovění vzal dobrovolně několik lžiček a poté opět začal s výše popsaným procesem. Neexistuje jídlo, které by měl rád. Nevíme si s ním rady, snažíme se být trpěliví, ale nevíme, jak na něj. Zkoušeli jsme ho u jídla rozptylovat hraním, zkoušeli jsme dávat mu méně a více často, zkoušeli jsme už ledacos. Ale bez nějakého efektu. Skutečně to vypadá, že si syn vypěstoval zvyk jídlo zvracet, ale netuším, jak. Nebo může mít nějaký fyziologický problém a nám to jen tak připadá, že to dělá záměrně? Jak se tomu dá zabránit? Žijeme v zahraničí, místní lékař má pocit, že jsem přeúzkostlivá matka a tvrdí mi, že je normální i v jeho věku, že si ublikne. Jsem skutečně přecitlivělá nebo je výše popsané chování nenormální? Jinak syn vcelku prospívá, samozřejmě je hubený, ale roste a na váze velmi pomalounku, ale přesto přibývá. Mám tomu přikládat nějaký význam, nebo mám čekat, až to přejde samo. Je řešení v okamžiku, kdy začne s dávením, tak ho prostě přestat krmit? Má snězeno tak 10% – 20% porce, když to většinou začne dělat. Začali jsme zde chodit i do školky, aby syn viděl jiné děti, jak jedí a naučil se to, ale opět to nemělo žádný efekt…. Děkuji moc za radu, skutečně já sama nevím, jak se zachovat. Katerina
Katerina
S tímhle jsem se nikdy nesetkala,ale možná bych zkusila nechat ho jíst samotného,jak píše Monita, a příliš se ho nevšímat,prostě aby se všechno netočilo jen kolem jídla.Děti mají rádi zájem o svou osobu a když zjístí že to nikoho „nezajímá“ třeba přestane.
Dobrý den,nevím jestli Vám moje odpověď k něčemu bude, ale už jsem se s takovým dítkem setkala,opravdu mi to připadá téměř totožné,moje kamarádka má syna dnes již 4 roky a bohužel se zvracením má stále problém a to už také od malinka.Abych pravdu řekla,tak kamarádka vždy byla u jídla opravdu zoufalá,prosila ho,povídala básničky, u toho jedl, ale pak to stejně vše vyzvracel,abych řekla pravdu,přišlo mi to jako by jí vydíral,dnes už je to tak daleko,že jí i řekl,že pokud nedostane co chce,že se zase pozvrací. Abych řekla pravdu,můj syn,kterému je nyní rok a půl, taky nechtěl jíst,už to začínalo i zvedáním žaludku,já jsem mu to jídlo prostě okamžitě přestala dávat,přeci ho nebudu nutit, a to mi třeba snědl jen jednu lžičku.Věděl, že nedostane nic jiného. A abych to trochu zkrátila, tak začal jíst pořádně okolo 17měsíce, protože se mu zalíbilo jíst sám dětskou vydličkou,a od té doby krásně přibírá a je všechno v pořádku.U mé kamarádky to je pro mě opravdu odstrašující případ, to bych opravdu nedopustila.Řídím se tím, když to nechceš,nejez,nic jiného ale nebude. Pokud vaše dítko pomalu přibírá a nehubne,nezoufejte.Přijde na to sám a nenuťte jej.
Monita
Děkuji všem za názor na náš problém, zkusíme se synkem jít k doktorovi (jinému) a zkusíme se s tím nějak vypořádat. Dneska jsem ho krmila na balkoně, jen tak bez židličky, pobíhal kolem mně a sem tam si doběhl pro jídlo a docela se dařilo… Tak já fakt už nevím, co to dítě chce…. Vlastní lžičku mu dávám, ale on s tím jídlem hází (většinou po mně a má i trefu). Jinak k dotazu – váží už přes 11 kg, takže fakt nemůžu říct, že by byl vychrtlý, je hubený třeba oproti ostatním dětem jeho výšky, ale podvyživený snad není…
Situace maminky od Terezky – ano, to přesně odpovídá chování mého syna, jen s tím rozdílem, že on mi nerozkouše ani tu sušenku, někdy si kousne do banánu, ale většinou to vyplivne po chvíli žužlání… Co se dá dělat, snad se nezblázním a nějak to spolu vydržíme. Dostala jsem radu od kamarádky: Pořiďte mu sourozence, ať má potravního konkurenta :-)))
Díky ještě jednou,
Kateřina
Katerina
Možná by stálo za zkoušku, jestli by se to nezlepšilo, kdyby se synek (dcerka u Jany K) mohli „nimrat“ v jídle sami se svou vlastní lžičkou. Ale ne celé dopoledne, ale jenom tak deset minut, říct jim, že jenom na ně dohlídnete, že vám to moc pomůže, když si poradí sami a viděly byste samy, jak to funguje. Třeba ne, ale za zkoušku to možná stojí. Třeba by si děcka připadala důležitá.
Jana
Dobrý den Katerino,
skládám vám poklonu za vaši úžasnou trpělivost.
Nevím jak je to u vás – my si můžeme v případě pochybností vyžádat konzultaci problému u jiného doktora. Osobně bych doporučovala návštěvu specialisty (gastroenterologa, dobré zkušenosti mám s doktory v FN Motol, třeba by věděli o dobrém doktorovi z vaší země).
Musím se přiznat, že s takto výrazným problémem se setkávám poprvé. Stav dětí, které mají při narození hodně velký reflux, se může po přechodu na tuhou stravu zlepšit, ovšem někdy tyto problémy přetrvávají i po roce věku.
Mám stejný názor jako Jarka – syna do jídla nenuťte a při prvních příznacích dávení jídlo odneste. Možná bych se snažila o určitou pravidelnost a rozhodně žádné mňamky mezi jídly.
Ještě zkusím zapátrat po nějakých tipech.
Držím palce, musí to pro vás všechny být únavné.
Ahoj,
velice mi to připomíná chování mé dcerky (skoro 20 měsíců), i když ty to máš ještě horší. Terezka také nerozkouše prakticky nic, tedy, je zajímavé, že když ji dám kousnout dětské sušenky, tak ji rozkouše, nebo když si kousne rohlíku. Ale jakmile ji dám lžičkou rozmačkané jídlo, okamžitě začně mít dávicí reflex a je otázka času, kdy mi všechno vyzvrátí, vše co jedla poslední hodinu….takže ji stále všechno mixuju na kaši. To samé, jak jsi psala, když dáš synovi hustší kaši, to se ji také zvedá žaludek, takže je dělám řídčí. Probírala jsem to s doktorkou, a ona mi řekla, že jestliže si dokáže poradit s kouskem sušenky nebo rohlíku, potom se jedná spíše o psychickou poruchu než něco jiného, takže mi doporučovala dcerku nenutit ke kousání, že si sama řekne, až bude chtít, takže ji vše mixuji a max. zkouším jogurt dobrou mamu s ovocem jahodovou, tam jsou trošku kousky, tak ji zkouším zvykat, ale jde to pomalu, 1x se to povede, po 2x vše vyzvrátí….na dovolené musím brát mixer nebo sklenicky bez kousku pro 4. mesice, neb jinak je tutovka, ze bude blinkat a nekdy blinka i tak. Take mi tekli drive nervy, i na facku to bylo, ale ted uz to snasim trosku lepe. Nechavam tomu cas, myslim, ze se neda nic jineho delat, i kdyz to bude az do 3 let….
Ivcu
Omlouvám se za překlep – „že se nejedná“
Kateřino, s tímhle se setkávám poprvé, já myslím, že by bylo dobré změnit lékaře, nebo mu znovu a důrazně vysvětlit, že se nejdená o ublikávání, ale pravidelné navyklé zvracení. To jste ještě úžasní rodiče, že jste tak velmi trpěliví, já bych byla totálně nešťastná, moc Vám přeji, abyste našli lepšího lékaře a začali toto řešit, protože je to nehezký zvyk, i když patrně začal už od miminkovského věku – reflux! Je mi chlapečka moc líto, ale je třeba, aby se s tím začalo něco dělat. Zkuste obejít jiné lékaře, poptat se, tento stav mi nepřijde normální… Uvidíte,co Vám napíšou ještě ostatní… Držte se!!!
Zkusila bych v okamžiku, kdy se synek chystá na zvracení, odnést jídlo pryč, aby viděl, že ho nebudete nutit do dalšího jídla. Uvidíte, jestli to bude mít nějaký účinek. Alespoň by mu to málo co sní, zůstalo v bříšku.
Ani bych se vám nedivila, kdybyste při ztrátě veškeré trpělivosti dala synkovi maličko přes pusu, že se to nedělá.
V žádném případě bych mu ale mezi jídly nedávala žádné jiné pochutiny (bonbóny, sušenky, rohlík apod.), jenom napít vody nebo čaje. Žádné sladké limonády nebo džusy.
Aby si vypěstoval rituál, že tehdy a tehdy se bude jíst, žádné hraní u jídla a v okamžiku, kdy dá najevo DOST, tak jídlo odnést.
Držím vám palce a dejte vědět, jak pokračujete.
Jarka
Ta podle mě by to váš syn dělat neměl a to co říká lékařka to je jen další (koza)v lékařství!!Nevím co poradí ostatní ale podle mě by to chtělo české lékaře a poradit se u nás na děckých klinykách a u odborníka připadá mě to jako anorexie nebo bulimie to co popisujete.Kolik váží váš syn?Naše malá měla v 16měsících 10Kg.U naší lékařky kdyby se to stalo nám sme už dávno někde na kapačkách a učí se znovu přímat potravu pěkně pomalu.Uvidíte co poradí ostatní ale podle mě to není vpořádku a mělo by se to řešit jinde u jiného lékaře.
maja