Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pětka z chování
Ahoj a dobrý večer Vám všem.
Dnes mě opět rozesmál můj syn. Je to “kvítko“ 🙂
Seděl u počítače a hrál automobilové závody.. samozřejmě mu sem tam uklouzne sprosté slůvko.. protože to nemám ráda, upozornila jsem ho na to. Chvíli byl klid .. a pak znovu… Blížím se k němu a zvýšeným hlasem mu povídám: Vadí mi, když mluvíš sprostě, už jsem Ti to říkala. Podíval se na mě, sundal si sluchátka, ve kterých poslouchá řev motorů a povídá:
“Odejdi nebo dostaneš pětku z chování.“
Z výchovných důvodů jsem se od něho musela odvrátit, aby neviděl, jak se směju. :-)) No co jsem mu na to měla říct?
Holky, děkuju za vlídné přijetí a pochopení.
Já se prostě musela v tu chvíli smát, je to číslo ten můj klouček, on mě většinou nachytá nepřipravenou, zaskočí mě svou rychlou odpovědí jakoby odjinud a já jen koukám :-)))
Padmé, to je hezké :))) jj, někdy děti člověka odbourají totálně… naši kluci jsou zas hákliví na klení – to klidně napomenou i sousedku :))
Ale nejvíc mě asi odboural Domča, když mu byly tak čtyři roky…. taťka ho za něco dost přísně zvýšeným hlasem napomenul, pak se otočil a odcházel. A jak byl k němu zády, Dominek se na něj zašklebil a vyplázl jazyk. Ovšem, hned si uvědomil, že se to nedělá, byť ho tatínek neviděl a provinile se chytil za pusu… já to všechno viděla a taky jsem se nezmohla na nic, jen rychle odkráčet… :)))
Vzpomněla jsem si na příhodu, synovi byly asi tři roky. Snažili jsme se ho odnaučit slůvko “co“ a neustále mu připomínali, že se říká “prosím“.
Jednou přijel na návštěvu tchán a ptal se ho,CO dělá.
Syn na to odvětil:Dědo, to ty nevíš, že CO se neříká?Musíš říkat PROSÍM!
Tchán se snažil zachovat vážnou tvář a s výrazem,ve kterém byla směsice údivu a zděšení,se obrátil na mně:To se mám zeptat PROSÍM děláš?!
Že jsem odpovědi v tu chvíli nebyla schopná, asi nemusím dodávat…Džejn
To znám, nejradši bys výchovně pohladila po zadnici. Ale copak to jde??
Jéééé Padmé, to je milééé! Ale víš co? Máš můj obdiv, protože já jsem ta přísná máma, takže dcera by dostala pohlavek za odmlouvání. Ty ses jen usmívala.
Když jsem ji jednou za drzou poznámku pleskla lehce po vlasech, nemysli si, že ji mlátím :-))),většinou je to naoko, tak mě důležitě povídá: Co mě cucháš? No co jsem měla říct???
Padmé já nevíííííím dětičky umějí odbourávat……někdy se prostě vychovávat nedá…no já mám občas hlavně pocit, že se mi to ani nedaří…..snad jednou sklidím ovoce