Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zvýšení sebevědomí
Ahoj, už delší dobu mám pocit, že naše Kačka (skoro 6) sebou nechává ve školce manipulovat. Je dost stydlivá, těžko navazuje nová kamarádství a pak je vděčná za každou kamarádku, kterou má. Jenomže ta nynější je sebevědomá až až, ze začátku to nebylo až tak na škodu, ale teď Kačka prostě začala dělat jenom to, co jí kamarádka řekne…
Káťa nemá problém s autoritama, chytrá je dost, šikovná taky, když si jí paní učitelka vybere, Kačka vždy odpoví – v tomhle směru ji paní učitelky hodně chválí…
Shodly jsme se, že problémem bude nízké sebevědomí naší Kačky. Doma ji chválíme za každou maličkost, každý její úspěch hned předáváme dál babičce atd., jenomže přijdeme mezi lidi a to je konec. Kačka zamkne pusu na zámek a nepromluví. Zkoušela jsem ji posílat do obchodu – chtěla žvýkačky, raději je oželela, než by si je zašla koupit atd.
Podle paní učitelky to zatím nemáme lámat přes koleno, přeci jenom do školy to je ještě skoro osm měsíců, jenom máme pokračovat ve chválení a nenásilně ji upozorňovat na to, že má svůj vlastní rozum a že má dělat jenom to, co ona chce a ne to, co jí řeknou ostatní, přesto se na vás obracím s prosbou – kdyby jste někdo znali nějaký fígl nebo něco, co by nám pomohlo, podělte se:-)))
Předem děkuji
Holky děkuji za uklidnění i naději, že se to třeba zlomí…
Víte, mám o tu moji malou Kačku strach – když sebou nechává manipulovat už teď ve školce, bojím se, aby se nestala obětí šikany nebo aby se nechytla nějaké party…
Taky bych to nijak zvlášť neřešila, pokračujte v chválení – já se snažím takové děti trochu otrkávat tím že je posílám třeba se vzkazem do jiné třídy – nejdřív třeba s kamarádem, pak zkusím jestli je to dítko ochotno jít samo. Zkouším je při hraní divadla dát do rolí kde musí něco málo předvést – ale nenásilně, když nechce tak nenutím.
U spousty dětí se toto prolomí se vstupem do školy nebo v jejím průběhu. Loni jsem měla podobný typ holčičky a té třeba pomohlo že chodila do tanečků – byla moc šikovná a čas odčasu měli vystoupení a stydlivost postupně odbourávala, byla sama na sebe pyšná.
Nelámat přes koleno a třeba se i smířit s tím, že je to její povahový rys a prostě taková bude:)
Ahoj, Irko,
to samé jsem cca před 5 lety zažívala se svou dcerkou. Byla strašně uzavřená (mimo domov) – i v kolektivu holčiček, kam chodila již dva roky na gymnastiku. Postupovali jsme stejně jako vy – chválit a povzbuzovat. Vstup do školy jsme zvládli na výbornou, ale neustále byla neprůbojná, uzavřená. Zlomilo se to až tak na konci druhé třídy. Asi dozrála. Dnes už je to šesťačka. Pořád nemůžu říct, že by byla nějaký super živel, ale svoje si už dokáže prosadit, v kolektivu si našla svoje místo, někdy mě z ní už i jde hlava kolem a s holkama dokáže vyvádět takové blbiny… I když to sebevědomí posilovat potřebuje pořád, aby dokázala prodat to, co v ní je.
Tak držím malíčky, ať ten zlom přijde co nejdřív. Vydržte!
Halina