Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ach joooo
Už delší dobu si tu chci vylít srdíčko,všechno se na mě nějak sype.
Museli jsme si neplánovaně vzít spotřebitelský úvěr,protože:
-manželovi (soukromý instaletér) zákazník zaplatil jen 1/3 faktury s tím,že se s přítelkyní dohodli,že je to moc peněz a že manžel utrčitě půl roku dělá a půl roku tráví na Bahamách (ha ha ha).
-nečekaně přišel 5000,- nedoplatek plynu
-moje mamča hodila našemu psovi kost,tomu se zasekla v krku a tak jsme nechali 2000,- u veterináře
-musela jsem přes 10 000,- doplácet sociální pojištění za loňský rok (dobře mi tak,přivydělávala jsem si k mateřské a to je asi zločin)
-manžel dělal u jednoho zákazníka rozvod vody a ten praskl (samozřejmě když byl nový byt nově zabydlen).Má sice pojistku “na blbost“,ale pojišťovna neuznala škodu v té výši,kterou si určil zákazník a manžel bude asi 8000,- doplácet ze svého
Takže naše jakés takés rezervy jsou v háji,určitě jsem ještě na nějaký super výdaj zapomněla,takže abysme vůbec všechno poplatili,vzali jsme si půjčku. A to jsme měli takovou radost,že splácíme “jen“ hypotéku a nic jiného.
No,jenž tohle všechno “trápení“ přebila včera smutná zprava. Moje sestřenice přišla v 10.tt o miminko. O první se snažili asi 4 roky,klučinovi už bude 5,tak vysadili antikoncepsi a hned napoprvé se jim to povedlo.
Tak jsem z toho smutná,moc jsem jim to přála:-(.
Matildo,
to já ani nemyslela na peníze,které ty nemoci stály,jako ty starosti.Protože my platili fyzioterapeutku,která k nám dojížděla domů,cesty do Prahy k lékaři,poplatek za dost dlouhý pobyt v porodnici,pak pobyt na dětském oddělení,asi tisíckrát třicetikorunový poplatek buď u pediatra nebo v lékárně,to už nejsou ani tisíce ale víc.Ale my se modlili,ať je malá v pohodě a šla bych se klidně i napást,na tohle prostě být muselo.
Já si užívám opravdu to její zdraví:-)
Virenko,zlato,úplně jsi mě vystihla,až se mi z toho chce brečet,to jsem teda silná,co?
Hanino25,na tom není nic špatného,mě se taky uleví,když zjistím,že v tom nejsem sama,ev.se má někdo ještě hůř nebo řeší horší věci.
Sestřenku dnes pustili z nemocnice domů,psychicky na tom není samozřejmě nejlíp,v sobotu budeme slavit 1.narozky naší malé,tak psala,že nepřijedou na oslavu,že se na to necítí,tolik lidí a hlavně dětí… Ještě se omlouvala a jestli to chápu. No samozřejmě že to chápu:-(.
ach jo jak se říká když se to sere tak se to sere, jak tak člověk čte tak se v tom každý plácáme svým způsobem, držím palečky at se z toho všeho všichni dostaneme a najdeme způsoby jak to vyřešit
Holky zlatý,teď to určitě vyzní děsně,ale po přečtení vašich reakcí se mi docela ulevilo,že jsou na tom jiný hůř.Děsný,co?
Vysvětlím:co jsou problémy,které teď mám /přítel přišel o práci,musel se odstěhovat do jiného města,kde má novou.Štěstí,že měl kam a má zázemí než prodá byt a koupí tam jiný a pak rozhodování,mám jít za ním nebo zůstat přes 300km a riskovat,že já práci nenajdu/,proti tomu,když přijde do rodiny tragédie a pohroma v podobách co dřív,koupit-zaplatit.
A tak držím palce,ať Vám vše vyjde a je co nejdřív fajn…
Lussy, vnímám to dost podobně jako Ty, dolů to jede fofrem, ani se člověk nestihne rozkoukat… a nahoru to jde pomalu, krůček za krůčkem lenivým tempem…
Hlavu vzhůru a hodně štěstí, děvče, drž se 🙂
Lussy, co k tomu říct. Je cítit, že je to stesk silné ženské, která to potřebuje vyslovit, aby to pak mohla unést a (vy)držet.
Tyhle situace strašně narušují vnitřní pohodu, nebo se o to aspoň snaží. Vždycky, když to čtu, vybaví se mi naše těžší roky se všemi průvodními tělesnými pocity, které jsem měla, kdykoliv dorazila další jobovka. Neboj, skončit to musí, hlavně se tomu nevzdat. Těžká zkušenost, co prožívá sestřenice, by pro mě byla upozorněním, abych rozlišila, co je skutečné trápení. Ale i tohle život přináší, a díky za to, že to byl 10.týden a ne 10.měsíc… Dobře děláš, že pěstuješ veselou mysl, v tom pokračuj, jak píše Matilda, nejvíc přeju dobré zdraví a nemizející práci (a ještě taky trochu platící zákazníky, ach jo).
Matildo, podobně přeju tobě, užívejte hezké dny venku na zahradě, sluníčko a vlastní výpěstky a v létě většinou zdravé děti – to si v dušičce nastřádej na zimu, která zase většinou víc odčerpá. A buď na sebe hodná, s tím kolísavým tlakem 🙂
Lussy, přesně tak:-) Děti promarodily úplně celou zimu v kuse a každá návštěva lékárny nás v té zoufalé situaci zruinovala ještě víc… Takže teď si přesto všechno naprosto užívám jara, dětem je o něco líp, i když Vladošek právě zdárně ukončil zánět středního ucha, ale i ten zvládl o hodně lépe než ty dva v zimě, je to už prostě chlapák:-))
Moc ti držím palečky, vím přesně, o čem píšeš, taky jsem se těšila, že si po dvou letech aspoň koupím něco “nového“ z mimibazaru na sebe a do toho nám minulý týden prdlo čerpadlo, tak jsme narychlo sháněli 3500 tisíce, aby nám doma tekla voda:-) Seděla jsem s hlavou v dlaních a představa nových šatiček se pomalinku rozplývala… Neboj, bude líp, hlavně ať je práce a zdraví!!!
Matildo,já vím:-)
My zkoušeli vyřídit různé splátkové kalendáře a odklady splátek atd.,ale když se dluží tolika lidem a institucím a každý chtěl každý měsíc aspoň něco,tak to vycházelo na 10 000 měsíčně,což jsme zkusili 1 měsíc a po zaplacení všeho nám do další výplaty zbyly 2 000,takže jsme to vyřešili takhle.
A že jsme zdravý,toho si taky moc vážím,protože malá byla nemocná prakticky od narození (5/08) do letošního března. Až teď mám pocit,že žiju,že jí NORMÁLNĚ můžu naložit do auta a jet za kamarádkou na návštěvu třeba nacelé odpoledne,nebo jít na dlouhou procházku,z toho jsem pořád strašně vyplácaná:-))).
Lussy, holky moje všechny zlaté, já jsem to nepsala proto, abych nějak zastínila Lussyiny starosti a zaměřila pozornost na sebe:-) U nás je to těsně předvánoční záležitost no a dáváme to prostě dokupy doteď, bohužel… Poté ještě přišly necelé dva měsíce, kdy jsem měla muže bez práce a už se vezem. Hlavu vzhůru, opravdu každý večer uléhám a doufám, že i zítra budeme všichni tak zdraví, jak jsme dnes. Držím palečky všem, fakt se dovedu vcítit do strastí jiných:-))
Holky,děkuju moc za podporu,opravdu si jí vážím.
Matildo,tak u Vás je to taky na prd,co? Nám taky odešla pračka,ale manžel jí vzteky tak nakopl,že zase “přišla“ a pere dál.
Padmé,jak píšeš,vše se valí ve vlnách,ale poslední rok mám pocit,že jedu na horské dráze,než se rozkoukám,jsem nahoře a šup,jsem dole. A z toho dna to nahoru trvá nějak dýl než ten sešup dolů.
Finančně se uskromňujeme co to jde,ne že bysme neměli na chleba,ale nastala opatření typu-zrušení předplatného všech (2) časopisů,jiný (levnější) tarif na mobilu,žádost o snížení záloh sociálního pojištění (to mi naštěstí schválili,jinak bych vydělávala jen na něj),snížení všech spoření na min. částku kromě spoření pro malou.
A pak mě dostane,když manželova babička,které bude 80 let a bohužel začíná senilnět,nás osočí,že jsem se vzmohli na nové auto,kde jsme na to vzali?! A to jsme k ní přijeli v rezavé felicii,kterou máme už 6 let a je stará 15 let.Jenže babička si jí od minule už nepamatuje:-(. To člověk neví jestli se má smát nebo brečet,protože tušíme,že s babi bude hůř.
Kočenko milá, to bude dobrý….. Penízky zase přijdou, práce se pohrne, splátky jednou skončí. A miminko se snad za čas také znovu povede. Foukám, foukám , držím palce. Někdy se vážně “zadaří“))-: Matildo, tobě zrovna tak. Holky držte se.
Lussy, holka zlatá, vydrž. Ono se to převalí v několika vlnách (protože neštěstí nikdy nejde po jednom) a pak zase bude dobře. Uvidíš, že se to vylepší. Mně se to tak v životě střídá, dobré se špatným, veselé se smutným, zdraví s nemocí… Lussy, nebuď smutná a maličko se zkus usmát, posílám Ti trochu podpory a spoustu porozumění po netu, pa, opatruj se a hlavu vzhůru.
Lussy, když se se.., tak se se.., promiň ten omšelý výraz… Já tyhle problémy znám taky zblízka, ani nebudu rozepisovat, kolik se na nás nahrne vždycky peněžních ztrát v jednom měsíci, který pak dáváme dohromady hodně hodně hodně dlouho… Taky není z čeho vzít a když už má člověk pocit, že by výhledově mohlo být líp a že děti konečně budou mít nové matrace a my gauč, tak nám přijde faktura za doplatek na elektřinu (ani radši nepíšu kolik, to byste nevěřily), do toho se nám spoluobčan tmavé pleti snažil přes okno dostat do auta, výsledek škoda za 7000, spoluúčast na pojistce je samozřejmě 10000, takže všechno od nás, pak odešla najednou pračka i foťák, pračku máme novou, na foťák už nezbylo… Tím tě chci jen podpořit, že pokud nejde o život, jde o…..
Něco jiného je u sestřenky, určitě to cítíš, že přijít o miminko, byť ještě bylo maličké a necítila pohyby, ale už s ním počítali, těšili se, mluvili na něj a hladili bříško a najednou ono nic… To opravdu zabolí, to je neštěstí.
Držím palečky, aby obojí vyšlo dobře, finance zvládnete, i když musíte zatnout zuby a hodně moc se uskrovnit. A pro nešťastnou maminku určitě brzy zase zasvítí sluníčko.
Lussy, tedy, valí se to na vás… je mi to líto 🙁
Já vím, někdo řekne, jde jen o peníze, ale vím, jak je to těžké, když už není odkud brát a závazky se plnit musí, že….
A s děťátkem je mi to taky moc líto, nejhorší je, že je člověk proti tomu bezmocný…
Tak sestřenici budu přát, aby se zas brzy zadařilo a přišlo vytoužené těhu se šťastným koncem. A vám, ať to všechno utáhnete a ať se všechno otočí k lepšímu… holka, drž se!