Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
plac ve skolce
Dobry den,uz to je mesic co ma 3,5leta dcera chodi do skolky na4h.a stale s placem.Ze zacatu se neustale ptala jestli pro no prijde maminka a nyni se upla na jednu s ucitelek a razem je dotaz jestli tam bude pani ucitelka Evicka.Jelikoz jsou dve a stridaji se tak jeden tyden se da nejak prezit,horsi kdyz tam oblibena p.ucitelka neni.Dnes jsem byla docela sokovana s pristupem druhe p.ucitelky,ktera mi zdelila ze je to strasne jak se porad pta a breci,ze na jeji chovani pak doplaci spolupracujici deti a jestli ji nechci dat do jine tridy.Pritom p.uc.Eva tvrdi ze je sikovna,ze chvili pobreci rano a je klid.Pripada mi to spise jako pohodli zbavit se placiciho ditete at nerusi a ma p.ucitelka klid.Zajima me vas nazor na situaci a jestli mi jeste muzete poradit jak reagovat na stale opakujici se dotaz me dcery jestli pro ni prijdu a nebo jestli tam je p.ucitelka Evicka.Doma nejvice v nedeli vecer se vytrvale pta a vubec neregystruje mou odpoved.Dokaze to opakovat treba hodinu stejne tak rano.Moc dekuji a snad mi pomuzete.Renata
RENATA
Reni ona je většina začátků těžkých, když to přirovnám se sebou když jsem přišla poprvé do nové školy. Poprvé do práce tak ani tam to nebylo na začátku lehké a to už si člověk umí představit do čeho jde a co teprv děti které dělají takový krok poprvé a poprvé bez maminek atd. ALe čas je nejlepší pomocník, všechno přijde. A díky, jsme rádi když alespoň trochu pomůžeme (doufám že v tomhle můžu mluvit i za holky). Držím palečky ať se všechno daří.
Renatko, jsem ráda, že to zabírá a máš o jednu starost méně, však ony se zase s narozením dvojčátek nahrnou jiné, ale super je to, že s nimi přijde ruku v ruce i radost. Hodně síly a vše v pohodě ti přeji ze srdce.
Ahoj holky,tak vam pisu znova a tentokrat podekovani za radu co se tyka place ve skolce a hlavne zpetnych otazek.Dneska jsem to vyzkousela jak jste mi poradily a vypada to ze to zabira.Kazdopadne to chce cas ,jak pro rodice tak deti.Nikdy by me nenapadlo ze skolka muze byt takovy „horor“ ale urcite se to da s vetsi trpelivosti nejak zvladnout.Za mesic cekame dvojcatka tak mam alespon trenink a vim co me muze cekat :o)v budoucnu.Jeste jednou diky,jste super RENCA
RENCA
Taky bych souhlasila s Janou – hodně se mi u dětí ve školce osvědčily zpětné otázky a to téměř u všeho. /dítě: „Kdy přijme maminka?“ pí.uč:“Pověz mi to ty, ty to přece víš.“ dítě:“Přijde po spinkání.“/ Pak si dítě samo odejde hrát. Taky je jisté, že Vaše holčička se může určitě na paní učitelku Evičku těšit každý den. Někdy na ni musí jen chvíli déle počkat. Chtělo by jí každý den říct, že paní učitelka tam bude a taky kdy tam bude.
Taky bych ráda poznamenala, že srdceryvný pláč dítěte v šatně se téměř ihned po odchodu rodiče zmírní a do pěti minut už po něm není ani památky!
Rozhodně bych ale vyloučila přechod do jiné třídy nebo školky. Přechody jsou přece pro dítě ještě horší. Je jasné, že druhé paní učitelce je asi pláč Vaší holčičky nepříjemný, ale měla by se nad tím umět povznést a raději Vaši holčičku zkusit něčím motivovat a zabavit. Nabídnout jí něco zajímavého, co by ji zaujalo…
Marta
Je to docela obvyklé že dítě má jednu z učitelek o něco radši. Každá učitelka má trochu jiný styl práce i přístup k některým věcem a každému dítěti je bližší něco jiného. Pokud u jedné paní učitelky popláče chvilku a pak je to dobrý, tak asi přišla na to jak si malou získat a zaujmout. Možná druhá učitelka udělala nebo řekla něco co se malé nelíbilo a tím se spustil blok. Zkusila bych nenápadně vyzvídat co dělají když je tam druhá paní učitelka, proč pláče když tam není paní učitelka Eva, zkusit najít něco dobrého co se jí třeba u druhé učitelky líbílo a trochu jí na to motivovat, vzít na pomoc kamarádaposunout oblíbenější učitelku do pozadí a snžit se aby přijmula i tu druhou. Jelikož paní učitelku neznám, ani její styl tak těžko hodnotit nakolik je vina na její straně.
Jinak není vyjímka že dítě pláče i po měsíci, jsou děti které minimálně ranní slza v šatně drží klidně i půl roku, důležité je že jsou v pohodě ve třídě.
Věřím že otázky jsou unavující, dala bych na radu Jany, uvidíš zda to pomůže
Renato, mám holčičku ve stejném věku. Také si ve školce ráno ráda popláče. Někdy to je lepší, jindy horší. Ale pláče jen chvilku, než odejdu.
Už od začátku jsem to pojala, jako fakt, že se do školky prostě bude chodit. Třeba jí řeknu, že je mi líto, že ve školce pláče. Ale já jí už neslyším a když pro ni přijdu, tak jsem ráda, že ke mě běží a směje se jak sluníčko. Prostě to beru, jako ano, pláčeš…tak si klidně plakej, ale tobě to nepomůže.
Aby to nevypadalo, že jsem nějaký tvrďák. 🙂 To vůbec ne. Odejdu ze školky a brečím venku taky!
Ale před ní se snažím. O pláči nijak zbytečně nediskutujeme. Když chce o tom sama mluvit, pak ano. Ale neptám se jí. Ani neříkám, ty můj chudáčku, ty jsi plakala.
Jinak malá se taky ptá stále na stejnou věc x krát. Když jdeme do školky, ptá se kolik je hodin. Hodiny ještě samozřejmě nezná a já vlastně vůbec nechápu, proč se na to opakovaně ptá. Vždy jí odpovím a ona zase. Zpětná otázka v tomto případě u nás nepomáhá.
Jinak bych si v tvém případě určitě zašla sama, bez děcka za učitelkou. Vše probrala. Je normální, pokud se dítě upne na jednu osobu. Vše je pro dítě ve školce nové. Musí se zařadit, rozkoukat a vše poznat. Je to pro dítě velký problém. Myslím, že je dobré dítě motivovat. Povídat si co bude ve školce dělat atd. Motivovat. U nás pomáhá kamarádka. Jak je ve školce, je to v pohodě. Jak není, je zle.
Chce to opravdu trpělivost a čas. Klid a podporu pro dítě i pro tebe.
Ať to vše brzo zvládnete!
Paní učitelka tam určitě ten den je, ale až odpoledne. Učitelky se po týdnu střídají, jedna má ranní, druhá odpolední (přichází na 10.00). Dcerce bych řekla, že ano, že tam bude, ale chvíli si musí pohrát a ona pak přijde. Neustále se opakující dotazy u nás doma řeším tak, že se začnu ptát já. Př. Mami, půjdu odpoledne na bazén?, odpověď: Ptala ses mě na to? – Ano. – Co jsem ti odpověděla – Že půjdu.- Většinou to pomůže, když dítě musí nahlas zopakovat to, co vlastně už dávno ví. Doufám, že to pomůže i vám doma.