Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Boj s krmením
Ahoj holky,jestli je na to nějaká rada,nebo aspoň útěcha,tak o ni moc prosím.Už od štědrého večera,kdy si Jáňa (16 měsíců) pochutnala na bramborovém salátu rukama je u nás trápení s jídlem.Chce jíst sama,ode mě si cokoliv ze lžičky nevezme.Ani trik se dvěma lžičkama neuspěl.Potíž je v tom,že lžičkou dělá míchy-míchy a do pusy si jídlo nedá.Abych do ní aspoň něco dostala,seberu lžičku a jí rukama,teda pokud to není polívka,vlastně to taky vytahuje nudličky a mrkev.Nechávala jsem to tak,že ji to časem přejde,nebo se naučí jíst lžičkou,ale je to pořád stejné.Nejraději by byla živa na rohlících,tvrdém sýru a mandarinkách.
Holky, díky,už jenom to zjištění,že si tím projde každá mamina nebo zase bojujete s něčím jiným potěší.Vidličku hned zítra zkusíme a ještě mě napadlo dát jí lžičku do každé ruky a pokusit se do ní něco dostat třetí lžičkou.Velká spotřeba nádobí nevadí,myčka to umyje:o)
Chacha . to máš přesně opačný problém než my – náš Prokop vezme do rukou jenom pečlivě vybrané vzorky jídla, u kterých se neumaže, jinak mu musím okamžitě prstík utřít, musím okamžitě utírat kapičky a drobečky, které spadnou na jeho stoleček během jídla (a opravdu pečlivě), stejně tak mu musím utírat bryndák – hraničí to až s opravdickou buzerací:-), někdy jí sám (méně riziková jídla lžičkou, chleba se šunkou apod. – ale rajče už musím dát já – je mokré…), někdy (častěji) se nechá krmit…ale nám taky moc pomohla vidlička – onon když to pořádně napíchneš, tak to nespadne ani když s tím mává…
Ahoj Janaj. Nevím jestli ti poradím, ale doufám že tě utěším. Naše Ása jedla sama od 16. měsíců. Ovšem tím stylem, že si od nás nenechala lžičkou absolutně nic dát – prostě jenom sama. Což o to, doma to šlo – dělala jsem jí jídla tak, aby se jí alespoň něco dařilo do pusinky dostat. To pravý maso ale začalo v nemocnici – po té operaci, kdy měla stravu TEKUTOU….I tam se totiž hodlala stravovat výhradně sama – nemusím ti popisovat, jak to asi vypadalo. Jediné naše dítě vypadalo neustále jako prase, ty ostatní se totiž bez řečí nechaly od rodičů krmit. A o tom, že jsem po každém jídle musela utírat skoro celou jídelnu, se snad ani nebudu zmiňovat :)).
To nejlepší přišlo na konec. Nějakou dobu po našem návratu domů se madam rozhodla, že se od nás přece jenom nechá krmit…..Dnes je to tak nějak střídavé, někdy jí sama, někdy mi šoupne misku se lžící a mámo krm.
Takže tím chci říct, že tyhle vrtochy jsou normální a nedá se nic dělat. Prostě vydrž, ono se to ze dne na den může změnit.
Ahoj, naší Majdě už je 18 měsíců a je to taky tak – ale už se jí většinou povede něco sníst. Nejhorší je polévka, tu jí takhle: maso a nudle a zeleninu vybírá rukama, zbytek vypije, lžící míchá…zkus dělat jídla tak, aby na lžičce držela i obráceně – hodně hustou bramborovou kaši, pribináček taky drží, žervé sýry na kolečka rohlíku nebo taky na lžičku apod. Dávám taky dětskou vidličku (tu malou s hodně zakulacenými rohy, mám Chicco) a kousky už si zvládá hezky napichovat – třeba ty brambory, kousky ovoce (dělám ovocné saláty) i maso, okurku apod. Jsem ráda, že má omyvatelnou jídelní židličku, nějak se to přece naučit musí :-)Přeju pevné nervy