Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Největší omyly rodičů
Možná by nebylo od věci, kdyby u zápisu rodiče místo spousty pokynů, co má zvládat jejich budoucí prvňáček, dostávali odkaz na toto video:
http://psychologie.cz/nejvetsi-omyly-rodicu/
Jedná se o rozhovor rozhovor s dětským psychoterapeutem Peterem Pöthem o dětech a volnočasových aktivitách, počítačových hrách, stresu z učení atd.
Která myšlenka vás nejvíc oslovila?
No tak mě hodně zaujal názor na počítačové hry. Právě včera mi manžel říkal, ať kluka nechám, že to, že já jsem nikdy nehrála, neznamená, že nebude hrát nikdo na světě. Samozřejmě já razím teorii s mírou. Ty výčitky zkusím odbourat, pokud ovšem syn dodrží pravidla. Devalvace otců je problém, také to, že otcové často chybí úplně. Měla jsem k tomu asi trochu sklony, ohromně mi pomohla psycholožka, která na to přišla a řekla, ať syna víc “půjčím“ tatínkovi a nechám je dělat chlapské věci. Mě děsilo, že manžel se živí výrobou zbraní, miluje motorky a kick-box a další pro mě nepochopitelné věci 🙂 Od té doby, co se nesnažím syna předělávat k obrazu svému a dát prostor i tatínkovi, je syn mnohem víc v pohodě.
(Citováno od zbynula z 18.11.2015 20:07)
Zbynulo, to já jsem asi divná matka. Manžel miluje motorky a já mu ještě pomáhám vybírat dětské motorky pro holky. Jen usměrňuji aby malé jezdili na motorce na elektřinu až větší si pak můžou vybrat jestli se koupí na benzín. A holky miluji jízdu na traktoru. 8 letá již jezdí jak profík a 2 letá fňuká, že nedostane na pedály. 😉
No tak mě hodně zaujal názor na počítačové hry. Právě včera mi manžel říkal, ať kluka nechám, že to, že já jsem nikdy nehrála, neznamená, že nebude hrát nikdo na světě. Samozřejmě já razím teorii s mírou. Ty výčitky zkusím odbourat, pokud ovšem syn dodrží pravidla. Devalvace otců je problém, také to, že otcové často chybí úplně. Měla jsem k tomu asi trochu sklony, ohromně mi pomohla psycholožka, která na to přišla a řekla, ať syna víc “půjčím“ tatínkovi a nechám je dělat chlapské věci. Mě děsilo, že manžel se živí výrobou zbraní, miluje motorky a kick-box a další pro mě nepochopitelné věci 🙂 Od té doby, co se nesnažím syna předělávat k obrazu svému a dát prostor i tatínkovi, je syn mnohem víc v pohodě.
(Citováno od zbynula z 18.11.2015 20:07)
Zbynulo, to já jsem asi divná matka. Manžel miluje motorky a já mu ještě pomáhám vybírat dětské motorky pro holky. Jen usměrňuji aby malé jezdili na motorce na elektřinu až větší si pak můžou vybrat jestli se koupí na benzín. A holky miluji jízdu na traktoru. 8 letá již jezdí jak profík a 2 letá fňuká, že nedostane na pedály. 😉
No tak mě hodně zaujal názor na počítačové hry. Právě včera mi manžel říkal, ať kluka nechám, že to, že já jsem nikdy nehrála, neznamená, že nebude hrát nikdo na světě. Samozřejmě já razím teorii s mírou. Ty výčitky zkusím odbourat, pokud ovšem syn dodrží pravidla. Devalvace otců je problém, také to, že otcové často chybí úplně. Měla jsem k tomu asi trochu sklony, ohromně mi pomohla psycholožka, která na to přišla a řekla, ať syna víc “půjčím“ tatínkovi a nechám je dělat chlapské věci. Mě děsilo, že manžel se živí výrobou zbraní, miluje motorky a kick-box a další pro mě nepochopitelné věci 🙂 Od té doby, co se nesnažím syna předělávat k obrazu svému a dát prostor i tatínkovi, je syn mnohem víc v pohodě.
Rozeberu to dle témat.
O počítačových hrách – Eliška i starší dcery měli dovolené hrát hry, ale chtěla jsem vědět, co hrají a další podmínka jak dlouho hrají. U nás spíš byl problém u nejstarší, neseď jak pecka u PC a taky nějaký pohyb.
O stresu kvůli učení – pětku z diktátu neřeším, také jsem je měla a má matka vyšilovala a nejednou jsem měla modřiny přes celá záda od výprasku. Myslím si, že to pak dopadalo, jak to dopadalo, nejvíce chyb jsem nasekala, když učitel řekl, zkontrolujte si to po sobě a odevzdat. A já měla strach, co vše je špatně a opravovala jsem dobře napsané věci za voloviny.
Vzhledem k tomu, že jsem od března do půlky listopadu neustále venku, úkoly někdy děláme tam. Asi jsem špatná matka, úkoly zvládáme do půl hodiny a zatím jedničky, dvojky, tak to asi jde.
O chybějící autoritě otců – vzhledem k tomu, že je manžel neustále pryč děti si ho moc neužijí. Eliška s ním proto minimálně jeden týden v létě tráví sama v kamionu. Adélka také jezdila. A Denča také bude jezdit, až povyroste.
Přestala se semnou bavit jedna kamarádka, kterou jsem nepodpořila. Při návštěvě si stěžovala, že manžela vidí jen u snídaně a pak u večeře a o víkendu. Její děti opakovali jak papoušci, že tatínek je doma jen atd. Já jsem jim řekla, že jim závidím, když ho vidí každý den ráno a večer a ještě k tomu každý víkend. Jo už se mnou půl roku nemluví.
O kompetenci odborníků – si mohu myslet své. Nemůžu házet všechny do jednoho pytle. Měla jsem ráda několik kantorů a zažila jsem jednoho mladého těsně po škole. Chudák dostal nás osmáky a totálně si nevěděl rady. Hodně z nás to odneslo a spousta ho nemusí dodnes ani na srazu. Byl chudák totálně nekompetentní.
Třeba má fantazie je na bodu mrazu. Neb když jsem jako malá něco vytvářela, vždy se našel pedagog, který to chtěl mít dle svého. Nejvíce ve školce a na prvním stupni. Přesně si pamatuji, jak jsem se ptala ve třetí třídě a jak to chcete udělat? Bála jsem se něco vymyslet sama, aby to zas nebylo špatně. Proto asi netvořím.
A rovnou začnu, třeba se někdo přidá 😉
Ohledně počítačových her mě zaujala myšlenka, že zde hraje velkou roli generační nepochopení – my jsme je nehrávali, proto nedokážeme pochopit, co to těm dětem dává.