Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Je to sobectví?
Ahoj a dobrý večer, chtěla bych se vás zeptat na názor. Mám dlouhé roky kamarádku, je to má kolegyně v práci a protože máme obě rády divadlo, už léta spolu chodíme pravidelně na divadelní představení (pozn. jsem vdaná a manžela jsem vždy nechávala doma, byla to taková dámská záležitost :-))
No a ona si našla nového přítele, což je samozřejmě normální a v pořádku, ale příští týden máme jít spolu opět do divadla a on chce jít s náma – jako že půjdeme ve třech. Mně se to moc nezamlouvá. Za jedno nechci dělat “křena“ a za další mi to teď přijde hloupý vůči manželovi. Já to prostě brala tak, že divadlo je “naše“ (moje a její), jako že ona je “moje“.
Tak nevím. Zatím jsem nic neřešila a nic neřekla. Jen tak si o tom přemýšlím…
Souhlasím s Jovankou
Padmé, já to prostě tak vidím, a názor Radky mě trochu vyprovokoval 🙂
Snad se to mezi vámi časem srovná….
Corino, děkuji.
Jo, jo, už jsem to vyřešila…
Co bude, to nevím, čas ukáže..
Ahoj Padmé, já si také nemyslím, že je to sobectví, tudíž s Radkou nesouhlasím.
Koukám, že jsi situaci vyřešila. V její prospěch. Mě osobně by kamarádka zklamala na maximum! Mám majetnické sklony :-),já bych se urazila. Ale přejme jí lásku, třeba jí to přejde. Otázkou zůstává, jestli jěště budeš chtít vzít ji “na milost“.
Jovanko, jsi hodná, děkuji Ti,
já jsem si říkala: “to napsala nějaká dobrá duše s dobrým srdíčkem“ a to jsi byla ty 🙂
Promiň Padmé, nebyla jsem včera ve 20:54 přihlášená. Takže teď se podepisuju.
Anonymní, napsala jsi to pěkně, zajímavý úhel pohledu, děkuji za něj.
Já bych řekla, že tím, že se člověk zamiluje, neztrácí sám sebe ani své závazky z dřívějška. Měl by zůstat celým člověkem.
Nemusí být se svým novým partnerem stále – jemu to nakonec taky třeba může lézt na nervy, že nová láska se na něj pověsí a nechce bez něj být sama ani minutu, ani se starou kamarádkou….
Nemyslím, že je to sobectví.
padmé, ale ty jsi se ptala, jestli je to sobectví. já odpověděla jak to cítím já.
Radko2, nikomu nic nevnucuji, ventiluji tady své osobní pocity, protože jsem se cítila zklamaná a smutná, to je celé. Nikdy jsem nikoho nenutila, aby se mnou byl nebo aby se mnou někam chodil.
Kuře, děkuji za pochopení a porozumění 🙂
Já už žádné kompromisy řešit nebudu – nemusím – není potřeba :-)))
Já už jsem s ní (s tou kamarádkou) mluvila, řekla jsem jí, že chápu, že je zamilovaná a ať chodí do divadla spolu (oni dva).
Na tom, že se cítím “spláchnutá“, se nic nemění…