Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Svačiny do školy
A hned jdu s jedním poznatkem a ráda bych byla za vaše názory.
Jsem zvyklá od první třídy dělat Adamovi do školy svačiny (teď končí čtvrtou). Většinou mu dávám, co má rád, kousek pečiva s něčím, kousek ovoce nebo zeleniny k tomu, jogurt nebo mussli tyčku. Někdy udělám strouhanou mrkev s jablkem nebo pudink a to si vezme ve skleničce do školy. Má to moc rád, tak neprotestuje. No a teď přišel ze školy, že se mu jedna spolužačka vysmívá a utahuje si z něj, že má strouhanou mrkev k svačině (prostě se mu směje, že má svačinu od maminky – ona si prý kupuje svačinu v bufetu) a chudák jak je citlivý, tak samozřejmě doma bulí. Ale stejně si to chce brát (dneska měl přesnídávku:-) … a to jsem se ještě ptala, jestli jí teda opravdu chce 🙂 ).
Nechci do toho zatím nijak zasahovat, ale setkali jste se někdo u svých dětí s tím, že by se ve škole posmívali ohledně svačin??
Naposledy jí řekl, že je hloupá a ať ho nechá, a ona mu dala pohlavek….vím, že si utahují děti z různých věcí, ale proč zrovna kvůli svačině?
Není to nic hrozného, já vím, ale Adam jak je velký cíťa, tak to všechno strašně prožívá (a já pak samozřejmě s ním).
Taky poctivě dělám svačinky. Starší klučina občas také říkal, že se mu děti posmívají, co má za blivajz. Dal jim ochutnat a bylo po posměchu. Ale náš Vojta je takový samorost, z ničeho si hlavu nedělá. Kdyby to bylo nutné, požádala bych o pomoc třídní.
Pepe
Tak já dělám 2 svačiny.
Starší syn ten sní vše…,ale dcerka nemá ráda salám,sýr,máslo,vajíčko,pomazánky.
Takže dcerce kupuji koláče,koblihy a rúzné takové věci…Nebo upeču něco dobrého…
Malé se v první třídě posmívali kvůli přesnídávce (že je pro mimina). Tak jsem jí přesnídávku přestala dávat… Teď ve třetí třídě už si tu přesnídávku klidně zase vezme. Poslední dobou z ní mám v tomto směru opravdu velkou radost – začíná rozlišovat “kamarádky“ a kamarádky… Přestala být to “trdlo“, které se všem potřebuje líbit a zavděčit…začíná mít svou hlavu:-).
Tvořeníčko, chci mít z dětí samostatně myslící lidi, nechci aby šli s davem (svačinka v bufetu) Tato agresivní holčička nejspíše také touží po péči maminky a po svačinkách, ale z nějakého důvodu to nemá a tak útočí na ostatní a přesvědčuje je o tom jak je úžasné si svačinu kupovat než ji mít z domu.
Hodně s dětmi mluvím. Občas si také něco koupí. Vysvětluji, proč jim svačiny chystám a v čem jsou důležité. Také mluvím o tom co svačina z bufetu obsahuje a jak je pro ně prospěšná(ta z bufetu do nejspíš do kolonky zdravých patřit nebude). Mluvím o tom jak je pro mě důležité, aby měli kvalitní stravu, protože pak jim naroste zdravé tělo a to já jako máma chci. Jsou moc rádi, že o ně mám zájem a zajímám se o to co jedí a vědí proč to mají jíst.
Je důležité jak to chtějí děti, ale stejně důležité je, jak to chcete vy. Když budou chtít každý den koblih, také s tím nejspíš nebudete souhlasit a budete to chtít jinak.
Takže milí hochu nos si do školy, to co máš rád, toto je jen názor jedné holky tvůj je jiný a stejně hodnotný (pravdivý).
No prostě mám svačinu z domu a jsem za to rád, no a co.
Bojovat nemá cenu, holčička je dost silná.
Holčička ho učí si stát za svým a nenechat se ovlivňovat.
Vím, že je to těžké, s dětmi jsem to řešila opakovaně, ale daří se. Své názory si dokážou ustát a to je pro mě veliká odměna.
Tvorenicko, setkávám se s tím dost často. Občas dáváme synovi zvlášť pečivo a do krabičky něco k tomu. A včera řekl, že to tak nechce, protože se mu kluci posmívají, že nosí divnou krabičku. Je to krabička od Tuperware z hmoty, na které se nic neuchytí, takže ideální právě na tyhle věci.
Když se někdo chce posmívat, něco si vždycky najde, i když je to kvalitní a drahá věc, jen prostě oni to neznají nebo nemají.
Hezky to napsala Pavlinka, často je to maskovaná závist. Jenže když se jich shlukne pět, osmiletý kluk proti tomu těžko hledá argumenty.
V první třídě si zatím svačinky nosí všichni. K automatu se sami nedostanou – je to pro ně přes celou školu. Za což jsme jako rodiče určitě rádi. I přes to občas Filip přišel s tím, že se někdo podivoval nad jeho svačinou. Třeba když jsem mu do krabičky udělala piškoty s jablkem a pudinkem (no, kdo měl jen tak na sváču dortík, že?). Je třeba to umět podat….
já takovéhle svačinky nedělám a ani jsem neděla přiznám i díky tomu že to byl jako malý nešika a tak jsem tak nějak se chtěla vyhnout jogurtu v knížkách….
kluky už mám velké 18 a 14 malého to teprv čeká….ale vidím že ano rádi si kupují toustové chleby v těch bufetech, kterém bych okamžitě ve školách zavřela….a asi k vyslovenému posmívání nedošlo ale vím že občas prohodili závistivé že ostatní mají to či to….nikdy by mě nenapadlo že i v tomhle směru se děti respektive mládež bude srovnávat….
(Citováno od bamiska z 20.6.2015 10:19)To mě taky ne. Oblečení, drahé telefony,tablety…to ano, to se děje pořád, ale svačina? ….
Nicméně mě to neodradí, abych mu tu svačinu dál nedělala, vždyť nám jí maminka taky dělala celou základku 🙂 A jak jsme byli rádi….
(Citováno od tvorenicko z 20.6.2015 11:09)
také mi mamka dělala svačinku celou základku 😀 ….jen možná bych s postupem věku asi tu mrkvičku nechala na odpolední sváču doma….
kluci třeba nechtějí chleba…
no ono kdo ví co nás ještě s postupem času a změnou pohledu dětí na svět čeká 😀
já takovéhle svačinky nedělám a ani jsem neděla přiznám i díky tomu že to byl jako malý nešika a tak jsem tak nějak se chtěla vyhnout jogurtu v knížkách….
kluky už mám velké 18 a 14 malého to teprv čeká….ale vidím že ano rádi si kupují toustové chleby v těch bufetech, kterém bych okamžitě ve školách zavřela….a asi k vyslovenému posmívání nedošlo ale vím že občas prohodili závistivé že ostatní mají to či to….nikdy by mě nenapadlo že i v tomhle směru se děti respektive mládež bude srovnávat….
(Citováno od bamiska z 20.6.2015 10:19)
To mě taky ne. Oblečení, drahé telefony,tablety…to ano, to se děje pořád, ale svačina? ….
Nicméně mě to neodradí, abych mu tu svačinu dál nedělala, vždyť nám jí maminka taky dělala celou základku 🙂 A jak jsme byli rádi….
No, už jsme se s tím bohužel taky setkaly… Dcera nesmí klasické mléko, jen speciální, takže když jí chci dát pudink, musí být opravdu doma uvařený, v “domácím“ kelímku nebo skleničce – já teda používám Avent šrubovací kelímky, které mi zbyly po mladší dceři.
No a taky se jí jedna kráska posmívala, že to tak má… “od maminky, jak mimino“ – tak jsem dceři poradila, aby se holky zeptala, kdy naposled jí maminka chystala svačinu… nedejbože dokonce domácí pudink (ta holka totiž odebírá svačinky ve škole a často to prý končí tak, že nejí nic, protože to nechce, pak naše nosí domů cizí jablka, aby ta holka nedostala doma vyhubováno, že to nesnědla).
Vysvětlila jsem naší, že já to pro ni dělám ráda, že si tím ušetříme zažívací problémy nebo odhlašování svačinek atd. Naštěstí je rozumná a pobrala to. Od té doby, co se té “útočnice“ zeptala, kdy jí maminka chystala s láskou svačinu, už se komentáře prý neobjevily… Nejspíš to byla obyčejná dětská závist, jen zabalená do posměchu.(Citováno od Pavlinkav z 19.6.2015 20:23)
🙂
já takovéhle svačinky nedělám a ani jsem neděla přiznám i díky tomu že to byl jako malý nešika a tak jsem tak nějak se chtěla vyhnout jogurtu v knížkách….
kluky už mám velké 18 a 14 malého to teprv čeká….ale vidím že ano rádi si kupují toustové chleby v těch bufetech, kterém bych okamžitě ve školách zavřela….a asi k vyslovenému posmívání nedošlo ale vím že občas prohodili závistivé že ostatní mají to či to….
nikdy by mě nenapadlo že i v tomhle směru se děti respektive mládež bude srovnávat….