Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
MVD - Na co si právě vaše děti hrají, koho, nebo co nejčastěji napodobují
K založení tohoto dotazu mne přivedla Deniska.
V minulých 14 dnech jsme se zúčastnili 5 koncertů od Elišky.
Deniska neustále chystá pódia a neustále dělá vystoupení. Někdy sama, nebo vezme do ruky plyšáky, či panenku. Zpívá, tančí a uklání se. Čeká na potlesk a chválu.
Při Eliščiných koncertech také tleskala a byla nadšená.
Jakou mají děti právě oblíbenou činnost?? Koho nejvíce napodobují, případně co?? Nejoblíbenější hra??
A klidně i zavzpomínejte i vy ostatní, které jste měli děti malé již dávno. Klidně i babičky a tety, dědové a tátové můžou přispět svou troškou do mlýna.
Michálkovi bylo patnáct a byl úspěšně přijat na Technické lyceum v Panské. Tak ten si již nehraje. Momentálně staví robota, kterého si tiskne na 3D tiskárně a pracuje na programu, aby robot dělal to, co on by chtěl. Jeho nejoblíbenější činností bylo vysedávat u počítače a hrát různé “střílečky“, to ho naštěstí opustilo k naší velké radosti. Také poměrně dost čte a rád se mnou chodí do divadel. Hlavně na muzikály.
(Citováno od uznevimco z 10.6.2015 10:01)Takže stavět robota, který pak dělá, co on chce. Super zábava. U tak velkých potomků už to vlastně není hraní, ale zábava. A záliba doprovázet mamku do divadel. Pěkné.
Má 20 – letá dcera je už na hraní také velká. Ale posledně jsem ji pozorovala, jak dělala přihlouplé blbosti s dvouletou dcerou a přidala se i sedmiletá. A přítel dcery koukal a ptal se mne jestli to má tak často?? Skákala jak telátko a pokřikovala jak indián a já jsem jen konstatovala: že opravdu stačí málo ke štěstí dítěte. A vůbce nevadí, že do dítě je již samo dospělé.
(Citováno od danasi z 10.6.2015 22:20)Napsala jsi to velice výstižně. Ono opravdu stačí velice málo, aby naši miláčkové byli šťastni. Michálek není můj syn, ale vnuk. Dceři je 42 let a občas jen zírám. S Míšou se kočkují, pošťuchují, chechtají jako blázni.. Zeť dlouho odolával, bylo mu asi před námi trapně a teď se ochotně přidává a blbne s nimi.
(Citováno od uznevimco z 11.6.2015 00:55)
Promiň, že píši opožděně. V pátek byl u nás výpadek elektřiny kvůli opravě VN. A na víkend přijel manžel domů a dcerka měla narozeniny.
To je pěkné, chodit s babičkou. To teenagery dělají málo.
Michálkovi bylo patnáct a byl úspěšně přijat na Technické lyceum v Panské. Tak ten si již nehraje. Momentálně staví robota, kterého si tiskne na 3D tiskárně a pracuje na programu, aby robot dělal to, co on by chtěl. Jeho nejoblíbenější činností bylo vysedávat u počítače a hrát různé “střílečky“, to ho naštěstí opustilo k naší velké radosti. Také poměrně dost čte a rád se mnou chodí do divadel. Hlavně na muzikály.
(Citováno od uznevimco z 10.6.2015 10:01)Takže stavět robota, který pak dělá, co on chce. Super zábava. U tak velkých potomků už to vlastně není hraní, ale zábava. A záliba doprovázet mamku do divadel. Pěkné.
Má 20 – letá dcera je už na hraní také velká. Ale posledně jsem ji pozorovala, jak dělala přihlouplé blbosti s dvouletou dcerou a přidala se i sedmiletá. A přítel dcery koukal a ptal se mne jestli to má tak často?? Skákala jak telátko a pokřikovala jak indián a já jsem jen konstatovala: že opravdu stačí málo ke štěstí dítěte. A vůbce nevadí, že do dítě je již samo dospělé.
(Citováno od danasi z 10.6.2015 22:20)
Napsala jsi to velice výstižně. Ono opravdu stačí velice málo, aby naši miláčkové byli šťastni. Michálek není můj syn, ale vnuk. Dceři je 42 let a občas jen zírám. S Míšou se kočkují, pošťuchují, chechtají jako blázni.. Zeť dlouho odolával, bylo mu asi před námi trapně a teď se ochotně přidává a blbne s nimi.
Michálkovi bylo patnáct a byl úspěšně přijat na Technické lyceum v Panské. Tak ten si již nehraje. Momentálně staví robota, kterého si tiskne na 3D tiskárně a pracuje na programu, aby robot dělal to, co on by chtěl. Jeho nejoblíbenější činností bylo vysedávat u počítače a hrát různé “střílečky“, to ho naštěstí opustilo k naší velké radosti. Také poměrně dost čte a rád se mnou chodí do divadel. Hlavně na muzikály.
(Citováno od uznevimco z 10.6.2015 10:01)
Takže stavět robota, který pak dělá, co on chce. Super zábava. U tak velkých potomků už to vlastně není hraní, ale zábava. A záliba doprovázet mamku do divadel. Pěkné.
Má 20 – letá dcera je už na hraní také velká. Ale posledně jsem ji pozorovala, jak dělala přihlouplé blbosti s dvouletou dcerou a přidala se i sedmiletá. A přítel dcery koukal a ptal se mne jestli to má tak často?? Skákala jak telátko a pokřikovala jak indián a já jsem jen konstatovala: že opravdu stačí málo ke štěstí dítěte. A vůbce nevadí, že do dítě je již samo dospělé.
Michálkovi bylo patnáct a byl úspěšně přijat na Technické lyceum v Panské. Tak ten si již nehraje. Momentálně staví robota, kterého si tiskne na 3D tiskárně a pracuje na programu, aby robot dělal to, co on by chtěl. Jeho nejoblíbenější činností bylo vysedávat u počítače a hrát různé “střílečky“, to ho naštěstí opustilo k naší velké radosti. Také poměrně dost čte a rád se mnou chodí do divadel. Hlavně na muzikály.
Dcera asi nejvíce napodobuje co dělám já, a snaží se dělat ostatním dětem “učitelku“.
Přiznám se, že ani nevím. Děti se mnou tráví hodně času v práci a doma jim na hraní přes týden moc času nezbývá. A taky jsou kluci taženi dcerou, která je z nich nejstarší. Nejčastěji si hrají s legem, pořád něco staví, někdy na školu. A teď jsme venku co to jenom jde a tam je to různé. 🙂
Nejstarší 14 let si hraje na dospělého 😀
Ti mladší 7 a 5 let si vyhrají spolu, milují koleje a vláčky, kterých mají 2 plné bedny a často mě překvapí, jak dokonale to dokáží pospojovat. A o víkendu po ránu, nás zlatíčka nebudí (když vstanou v 6), zapnou si v obýváku xbox kinect a hru s hrdiny z Disney pohádek (Auta, Úžasňáci, Toy story..) a mají to místo rozcvičky – běhají, skáčou, šplhají, uhýbají, házejí 🙂
A samozřejmě venku fotbal.
Jinak na konkrétní povolání si zatím nehrají.
Momentálně dcerka 4 roky nejraději hraje se mnou scénky z mé práce. Hrajeme si na mé kolegyně, děláme různé rozhovory s pracovní tématikou, to ji moc baví. Ale vždy se ráda vrací ke své nejoblíbenější a vůbec první hře – na schovku.
Naš tříletý syn má nyní nejoblíbenější hru na formule. Vezme kroužek na házení jako volant a lítá po bytě nebo po zahradě. Bohužel chce, abychom s manželem jezdili s ním. Pak nám diktuje, jak ten “volant“ máme držet, abychom nemačkali nějaké čudlíky 🙂
Naše skoro sesmiletá si hraje se spolužačkou na maminky, na těhotné – s miminkem – na svatbu.. a sousedka jen čeká, kdy si začnou hrát ještě na rozvod.
(Citováno od lnori z 3.6.2015 13:00)
Na svatbu a rodiče jsme si jako děti také hodně hrávali. Ten rozvod jsme ze svého okolí neznali, tak nás nenapadlo si na něj hrát. Pěkná hra.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.