Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak by se učitelům sedělo v lavicích?
Přes FB se ke mně dnes několikrát (i přes některé z vás) dostal článek o americké učitelce, která si zkusila strávit dva dny v pozici studenta střední školy:
http://studentmag.topzine.cz/ucitelka-se-stala-na-2-dny-zakyni-udelala-jsem-obrovskou-chybu-rika/
Možná by to mohlo být povinné po pár letech praxe pro všechny, co myslíte?
také jsem četla na netu…obdivuji a bylo to zajímavé to číst a hlavně s ní člověk musí souhlasit…na druhou stranu to musí být neskutečně těžké udržet takovou hranici a styl výuky aby to děti “nezneužily“ nebo jak to napsat…je to těžké pro oboje…
nicméně rozhodně dětem nezávidím..stačilo chodit na vš a bylo to na celé dny a po obědě už se hodně špatně soustředilo..
Já chodím sice pouze na angličtinu, ale je to pro mě taky neskutečně přínosné.
Zažila jsem lektora-pitomce, se kterým se opravdu nedalo vyjít (do té doby jsem dceři tvrdila, že neexistuje učitel, na kterém je všechno špatně, tak ať nepřehání 🙂 ).
Zažila jsem písemku, kdy jsem nebyla schopná vypotit skoro ani řádku, protože paní, co seděla vedle mě, si hlavu na hodinu a půl strčila do mého testu, aby mohla opisovat a mě to tak vyosilo, že jsem se nemohla vůbec soustředit (do té doby jsem dceři tvrdila, že si musí svoje místo v lavici prostě uhájit 🙂 ).
Zažila jsem taky pána, co si všechny texty, co jsme měli číst v duchu, polohlasně předříkával a já pak nebyla schopná ten svůj text přečíst (do té doby jsem dceři říkala, ať si všímá sama sebe a ne souseda 🙂 ).
Taky zažívám 2x ročně stresy z testů a taky to, že úplně jasné věci napíšu v testu špatně, protože usoudím, že něco takhle jednoduchého by do testu nikdy nedali…a pak zažívám ty výčitky, jak jsem mohla být tak blbá a napsat to nebo to 🙂
Já myslím, že by bylo přínosné pro jakoukoli profesi si občas na vlastní kůži zkusit, jak se cítí druhá strana. Namátkou mě napadají třeba lékaři a sestry, úředníci apod. Za sebe bych to uvítala, člověk se může pořád vyvíjet a snad i zlepšovat. 🙂 My si někdy ve škole děláme Den naruby a někdy si u toho všimnu, že nás sice děti trochu parodují, ale vycházejí z toho, co opravdu my – učitelé a asistenti – říkáme a děláme. Občas je to velmi poučné. 🙂 A pomáhá to, abychom se nebrali moc vážně.
(Citováno od Rezeda z 11.1.2015 17:16)
To je fakt, že by se to hodilo i v jiných profesích 😉
Ale zase si říkám, že těm, kterým je to tak nějak jedno, by tahle zkušenost asi nic nedala. Obohatí to zase ty, kteří mají svoji práci rádi.
Vemte si třeba protivné prodavačky (teda je fakt, že jich je dnes už minimum) – určitě taky prakticky denně chodí nakupovat a nic to s nima nedělá.
Zikmi, ale to obnovení řidičáku je něco jako naše neustálé další vzdělávání – to neděláme po 5-10 letech praxe, ale i několikrát ročně…To bych raděj zavedla jako v severských zemích – nevím, kde přesně – po určitých letech povinná myslím roční pauza. To mi přijde z mého pohledu mnohem přínosnější.
(Citováno od Pavlinkav z 11.1.2015 08:02)
Ta roční pauza asi taky dává smysl, člověk se tak nějak asi dostane víc do reality 🙂 Nevíš, jak to mají vyřešené prakticky? Na ten rok si musí sehnat nějakou jinou práci sami, nebo je to nějak zorganizované? – to by mi na tom totiž přišlo dost nepraktický. Nebo co během toho roku dělají?
Asi bych teda u nás měla obavu, že spousta učitelů se pak už do škol nevrátí…
Já myslím, že by bylo přínosné pro jakoukoli profesi si občas na vlastní kůži zkusit, jak se cítí druhá strana. Namátkou mě napadají třeba lékaři a sestry, úředníci apod. Za sebe bych to uvítala, člověk se může pořád vyvíjet a snad i zlepšovat. 🙂 My si někdy ve škole děláme Den naruby a někdy si u toho všimnu, že nás sice děti trochu parodují, ale vycházejí z toho, co opravdu my – učitelé a asistenti – říkáme a děláme. Občas je to velmi poučné. 🙂 A pomáhá to, abychom se nebrali moc vážně.
(Citováno od Rezeda z 11.1.2015 17:16)
přesně tak… jednou za čas by to mělo být povinné 🙂
Já myslím, že by bylo přínosné pro jakoukoli profesi si občas na vlastní kůži zkusit, jak se cítí druhá strana. Namátkou mě napadají třeba lékaři a sestry, úředníci apod. Za sebe bych to uvítala, člověk se může pořád vyvíjet a snad i zlepšovat. 🙂 My si někdy ve škole děláme Den naruby a někdy si u toho všimnu, že nás sice děti trochu parodují, ale vycházejí z toho, co opravdu my – učitelé a asistenti – říkáme a děláme. Občas je to velmi poučné. 🙂 A pomáhá to, abychom se nebrali moc vážně.
Zikmi, ale to obnovení řidičáku je něco jako naše neustálé další vzdělávání – to neděláme po 5-10 letech praxe, ale i několikrát ročně…To bych raděj zavedla jako v severských zemích – nevím, kde přesně – po určitých letech povinná myslím roční pauza. To mi přijde z mého pohledu mnohem přínosnější.
(Citováno od Pavlinkav z 11.1.2015 08:02)
Pavli to vím, o tom nepochybuju… spíš si myslím, že by to mělo být pojmuto po takové době jako oživení, v podstatě zábava… upřímně už jen proto, že za nás byli jiné lavice, tabule, jiné možnosti… 😀
Mě příjde zvláštní jak si učitelé pamatují se ze svých studentských let to jak používali taháky a to při vyhledávaní používají,ale to jak je obtížné sedět a pasivně poslouchat někteří zapomněli.Ale ne všichni-i za nás byly hodiny které nás bavili a byli jsme aktivní a hodiny kdy jsme skoro usínali při monotónním výkladu a myslím že je to tak i dnes.Jsou učitelé které půlku hodiny prořvou “ticho,ticho“ a učitelé kteří to dělat nemusí a většinou i více naučí.
Zikmi, ale to obnovení řidičáku je něco jako naše neustálé další vzdělávání – to neděláme po 5-10 letech praxe, ale i několikrát ročně…
To bych raděj zavedla jako v severských zemích – nevím, kde přesně – po určitých letech povinná myslím roční pauza. To mi přijde z mého pohledu mnohem přínosnější.
já bych to zavedla… jako řidič musí obnovovat profesák…. po 5-10 letech praxe, dva dny do školy… 🙂
No, já bych to především jako obvykle naházela všechno a všechny do jednoho pytle…
Také jsem dnes četla. Ono je celkově zajímavé, jak lidi zapomínají. Sami učitelé kdysi taky byli na té druhé straně. Čím to je, že si to nepamatují a tak rychle zapomenou?