Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Čtu, čteš, čteme
Celé Česko čte dětem – to je název masivní kampaně na podporu čtení. A co čtete vy? Nejen svým dětem, ale i tak sami či samy? Pochlubte se. Já jsem opravdu vášnivá čtenářka, takže jsem vděčná za každý tip.
Já jsem dřív četla hodně. Babička mi kupovala Vlastu Javořickou. Ale mám ráda i deketivky. Teď u nás vedou říkanky a pohádky pro děti,synivi jsou 2 roky. Starší už si čtě sám, je mu 9 a nejradši má komiksy.
Já vůbec nevím, kterou knihu bych vybrala. Mám pár favoritů, ale rozhodnout se pro jednu bych neuměla. Pak by mě štvalo, že jsem nevybrala tu druhou atd. Kdyby jich mohlo být tak 10, to by už šlo.
V poslední době čtu hlavně pohádky malému, když se dostanu ke své knize, užívám si to naplno. Vždycky jsem hodně četla a udivilo mě, jak vyšlo v průzkumu, kolik dětí nevidělo své rodiče nikdy s knihou. Je to smutné. Ale v naší rodině to nehrozí. Máme rádi beletrii, poezii, naučnou literaturu čteme taky hodně. Ale mít na to čas.

Díky za radu, ono tam není napsáno. co do toho druhého okýnka napsat. Jinak já hlasuju pro Páralovu Profesionální ženu, četla jsem jí asi stokrát a je to parádní kousek.
Ahojky Evokub. Jakmile si klikneš na to hlasovat, vyjede ti tam takové okénko, tam buď můžeš napsat přímo jméno autora a název knihy a pak kliknout na hledat, ono to tu knihu najde v jejich seznamu, pak klikneš tuším na hlasovat, musíš tak pak zadat svůj e-mail a jakmile odhlasuješ, přijde ti na e-mail potvrzení, které ještě musíš prokliknout, aby tvůj hlas byl platný. Je to trochu složitý, ale asi je to ochrana proti hromadnému hlasování. Z každé e-mailové adresy a každého jména můžeš hlasovat jen jednou, to mi přijde spravedlivé. I když přiznávám, že je to hodně těžký najít jednu knihu, tu nejlepší. Já osobně hlasovala pro Karla Klostermana, V ráji šumavském. Miluju tohohle autora, i když jsem si nedokázala vybrat, která kniha byla ta nejlepší. ALe těch knih, co mě nějak ovlivnily byla celá řada, takže fakt je to těžký. Moje dcerka hlasovala pro Děti z Bullerbynu a ti, myslím, mají dobré vyhlídky. Uvidíme, jsem na to docela zvědavá.

Ahoj babčo bylinková, prosím tě, jak se hlasuje v té anketě? Nikde jsem to tam nenašla a když kliknu na hlasovat, tak mi vyskočí okénko, do kterého nevím, co napsat. Díky Evča
Mimochodem, pro jakou knížku jsi hlasovala ty?
Zdravím všechny nadšené čtenáře a čtenářky – už jste hlasovali v soutěži ČT o knihu mého srdce?? Pokud ne, učiňte tak – adresa:
http://www.ceskatelevize.cz/program/knihamehosrdce/
Hodně zdaru, je tam i soutěž o knihy, tak pokud chcete rozšířit svou knihovnu, přeju hodně zdaru!!
U nás se taky každý večer čte. Mám tříletou a čtyřletého, takže čteme hlavně Krtka, Pejska a kočičku, Ferdu mravence atd. Máme doma i dva díly Bořka, ale musím říct, že to není ono. Český Krtek je prostě nej. Chodíme tu i do knihovny, půjčovat si dětské knížky. S mým čtením to bohužel není jako dřív, to jsem byla schopná přelousknout Dostojevského a další klasiky. Teď jsem najela spíš na oddechovou literaturu – fantasy, Coelho, Rowlingová…
Děkuju všem za krásné příspěvky, myslím, že to s tím českým nečtenářstvím nebude tak zlé. Já sama knížky taky miluju, můj autor nejzamilovanější je Karel Klosterman a jeho knížky o Šumavě. I když jsem z Prahy, tak díky němu se můžu na Šumavu přenýst prakticky kdykoliv, dělá mi to fakt moc dobře.
Holkám (5,8) čtu každý večer před spaním, většinou dvě pohádky – každé něco jiného. Ta mladší miluje knížky s hodně obrázkama (třeba Línou holku nebo Pojďte s námi za králíčky, to bychom mohly číst pořád dokola), té starší čtu příběhy, třeba Honzíkovu cestu, Vítka, Děti z Bullerbynu (ty jsem milovala já a miluje je i ona). Vůbec si neumím představit, že by děti chodily pravidelně spát bez pohádky a přitom takové rodiny prý také existují.
My jsme kromě našeho taťky čtenáři všichni. Holky už jsou velké, ale čtou rády a hodně. Naučily se obě číst brzy, možná mělo vliv, že jsme od malička četli hodně. A večerní čtení jsem skončila až jim bylo 9 a 11 let, to se narodil malý. Po pohádkách už jsem jim později četla třeba Babičku, Malého Bobše apod. A malému budou čtyři roky a poslouchá taky rád. Čteme pohádky o zvířátkách a o dětech, moc ho zatím neberou klasické pohádky. Má rád i básničky, zjistila jsem, že jich soustu umí zpaměti, i když se nerad chlubí. Asi nebude “recitační“ typ. Tak jsem zvědavá, jestli mu záliba v literatuře vydrží i do dospělosti. Já přečtu za měsíc teď tak 4-5 knih, ale na úkor spánku. Přes den to taky moc nestíhám. A taťka nejradši “čte“ mapy. Je to jeho taková úchylka. Vezme si mapu a studuje. A než jedeme na dovolenou, tak naplánuje trasy výletů i s čuracími zastávkami. Jo a ještě čte Zahrádkáře, protože zahrada je další jeho hoby.P.