Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Matka x dcera
Holky moje netové… musím se s vámi podělit o zážitek který opravdu stojí za to. Koukám Elišce (7 let), 1 třída do notýsku a kontroluji a tak a ptala jsem se jak Adam, její láska ze třídy která trvá už od začátku škol. roku a znali se i ze školky. No byla taková zamlklá a po prodělané angíně se opravdu na něho těšila. A ona se mě zeptala: “Mami jak se pozná, že mě kluk miluje?“ Mně sjely oči dolů, v mozku mi to začlo pracovat na plné obrátky a v duchu jsem si řekla, jo kdybych to taky věděla.. Ale tohle jí přece říct nemůžu řikám si pro sebe a tak jsem jí odpověděla tohle: “Poznáš to podle toho, že ti nosí dárečky, chrání tě před ostatníma, pusinkujete se a tak“ No samozřejmě že nic z toho Adam nedělá krom občasných dárečků v podobě bonbonů. Byla smutná a tak jsem jí znovu vysvětlila, že se kluci stydí před klukama aby se mu neposmívali a neutahovali, tak to v sobě asi skrývá. Řekla jsem jí ať se ho znovu zeptá o samotě nebo ať mu napíše psaníčko… No vyhodila mě z kolejí totálně tou otázkou a řešení spolu, jako matka a dcera, otázky týkající se lásky…
mimkys…je pripominam ze hosi dozravaji pozdeji o dva roky…tudiz tomu hosik treba vubec nerozumel:)))
Záleží, jestli mu to dávala před někým a on se třeba zastyděl… nebo jestli mu to dala, když byli sami.. Těžko říct, když u toho člověk nebyl.
Já tomu tvýmu poupátku přála štěstíčko, tak snad se to ještě otočí a Eliška nebude smutná.
Takže asi je lásky konec… Ela mu nakreslila a hezky napsala i s věnováním tomu Adámkovi obrázek a dneska mu to předávala a on jí to vrátil… Prej si to přečetl a vrátil jí to nic ji prej na to neřekl. Ela mu prej řikala ať si to má přečíst až doma.. no byla zklamaná, smutná ale pak na to zapomněla, šla na kroužek, ale až zítra půjdu do školy a uvidí, srdíčko jí zabolí… Ach jo…
a ted reste ve tride ze tri miluji jednoho…uaaaaaaaaaaaaa:)))))
brm
Tohle je tak moc moc kráásnýý :-)) Já za sebe: hejčkat, hejčkat a kdyby to nestačilo: hejčkat dál :-)))
Jsou to naše zlatunky. A lásky není nikdy dost.
Tak dneska přišla Ela z družiny kam chodí samo i Adámek a hned řikala, že ji pošťuchoval, když šli všichni na oběd. Tvářila se u toho jako svatý obrázek a já to na ní viděla, jak je moje dcerka bázlivě zamilovaná, její první školní láska. No uvidíme jak to bude dál probíhat a chtěla bych, aby ke mě našla cestu, aby se mi se vším svěřovala a prostě, výchova je těžká…
To je nádherné, těším se, až mi Sára taky jednou přijde vylít si srdíčko!!!
Pavli, to je sranda, co ty naše děti tak “smrtelně“ trápí, viď? 😉 Ale ony to prožívají hodně intenzivně, takže i tyhle “úsměvné srdeční záležitosti“ beru vážně – ty děti to opravdu prožívají.
Krásně to vystihl syn Padmé… v tomto věku asi o nějakém pusinkování moc řeč nebude – spíš že pomůže s úkolem, taškou, nosí malé dárečky…
Já si vzpomínám, že když jsem v první třídě měla svého věrného ctitele, dostala jsem od něj prstýnek, nějaký bonbon, chránil mě před kluky, pozval mě k sobě podívat se na želvičku :)) a hodně jsme se spolu bavili… přičemž stále opakoval, že si mě jednou vezme za ženu (naštěstí nevzal :D) – ale pusu jsem snad dostala jen jednu 🙂
Určitě je dobře, že s dcerkou o tom mluvíš, mám za to, že pro pozdější důvěrný vztah matky a dcery je tohle moc moc důležité, mluvit s ní o všem, co ji trápí a brát to VÁŽNĚ – určitě je to dobrý základ k tomu, abyste měly spolu hezký vztah i v pubertě.
Pavli, držím palce, ať tuhle první lásku zvládnete… drž se mamčo 🙂
Pavli,je to moc pěkné,jen tak dál,bude ti plně důvěřovat.S dcerou jsem také tak jednala,snažila se jí vysvětlovat různé věci,poradit atd..
A opravdu se nám to osvědčilo,bude jí 14let a dokážeme spolu mluvit o všem i přesto že s ní tkz.mlátí puberta.
Tak hodně štěstíčka.
Pavli, to jsou krásné starosti. Kluci to asi dávají najevo spíš tím škádlením 😉 Je fajn, že si přijde pro radu, že? Takovou vzájemnou důvěru chce pěstovat, je dobře, že ji jen tak neodbydeš, že to s ní probíráš…. ona příště přijde zas a to je dobře.
.. ulítlo mi to bez závěrečného přání .. takže pokračování:
přeji Elišce hodně štěstí s láskou :o) Tihle broučkové to dost intenzivně prožívají a berou to hodně vážně, tak ať má malá štěstí :-))))
A dej vědět (co Adam).
Jo, holka zlatá, děti to umí – “vykolejit“ :-)))
Dobře to znám. Můj syn to také umí – kdykoliv se mu zachce 🙂 Nicméně tohle je krásná otázka. Upřímná.
Já bych Elišce asi odpověděla, že v tomhle věku ji spíš kluk bude tahat za culík a studem ze sebe nevydoluje ani slovo 🙂 než nějaké něžné vyznání 🙂
ALE zeptala jsem se svého syna a tady máš odpověď:
“Pozná se to podle toho, že když jí něco upadne, tak jí to podá. Když má nějaké potíže, tak jí pomůže. Když jí někdo zlobí, tak se jí zastane. A neřekne jí, že jí má rád. To jí řekne, až si bude jistej, že má i ona ráda jeho.“ Toť citace.