Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ŠVD: Jaký byl letošní první školní den?
A je to tady! Letošní prázdniny jsou nenávratně pryč a do školek a škol zamířilo spoustu velkých i malých školáků. Podařilo se vám dnes ráno vykročit pravou?
Podělte se o své zážitky z prvního školního či školkového dne. Vyšlo všechno podle vašich představ nebo vás něco zaskočilo?
Jak první den ve škole či školce komentovaly vaše děti?
No schválně, kdo zvládne předat první dojmy z prvního dne první? 😀
—
Povídali jsme si tu o tom, na co první den nezapomenout, pokud máte po dnešku nějaký nový poznatek, nezapomeňte ho připsat do diskuze První školní den – na co nezapomenout?
Náš první školní den byl hezký. Syn šel do první třídy, těšil se, doprovodili jsme ho s manželem oba. První den proběhlo jen zahájení a krátké posezení ve třídách. Děti si vybraly značku (syn kopačák, tak byl ráda 🙂 a podepsaly se na tabuli. Syn chodí na menší školu v naší vesnici, první den tady nefunguje družina, tak jel se mnou do naší školy, kde učím, absolvoval slavností zahájení, můj dlouhý monolog ve třídě, kdy jsem poučovala šesťáky a pak oběd. Asi 50 lidí se ho zeptalo, jaký byl první den, ale zvládl to statečně 🙂 Nakonec jsem se ho ptala, která škola se mu víc líbí, řekl, že ta jeho 🙂 Je menší a klidnější. Tam, kde učím já, to je velká a hlučná (pro prváčka) škola. Přestávky jsou jako ve včelím úle, pořád se někdo někam stěhuje. Na malé škole mu bude lépe a má to za rohem. Zatím je moc spokojený.
U nás šel do první třídy syn.Byl večer celý natěšený,radost kalila jen skutečnost,že s námi nemohl jít tatínek,takže já byla celkem slzavé údolí jak mi to bylo líto,ale prcek byl statečný.Vzhledem k situaci,že jsem ho dala do školy,ve které ani neměl žádného kamaráda ze školky jsem měla celkem obavy,ale je fakt šikula.P. uč. vypadá velmi sympaticky,mluvila věcně,krátce,ale mile.Na tabuli byly přidělané obrázky aktovek se jmény žáků a každé dítko,které své jméno poznalo si ji šlo vzít a představilo se spolužákům.Malý šel se zamračeným výrazem ve tváři až to p. uč. komentovala jestli jsme ho do školy hodně nutili.nicméně jsem ji ubezpečila,že je to jen projev nervozity a sama pozná jaký je :-)Potom přišli žáci devátých tříd/jejich velký kamarád,který je prý bude provázet na výletech,soutěžích apod./vzali si každý jednoho prvňáka za ruku a šli jim ukázat školu-hlavně záchody,jídelnu,tělocvičnu,šatny.v tom mezičase s námi pa. uč. probrala ony důležité informace/hlavně kolik ještě budeme platit :-)/,děti si převzali pamětní listy v krásné složce, na které mě zarazil letopočet 2014-2023 😀
Po obědě jsme jeli za tatínkem do nemocnice/to je důvod,proč nemohl jít s námi/i s aktovkou,všemi dárečky a na nemocničním stolku si udělal svůj první domácí úkol, vybarvil onu aktovku se svým jménem.
Dcera přišla domů se slovy..ty paka ještě nedospěli/rozuměj její pubertální spolužáci/ a snad ten poslední rok nějak přežiju 😀
U nad to bylo “v klidu“, tedy až na to ranní vstávání.
Prvňáčky letos nemáme, tak to je o něco jednodušší.
Přeji všem školákům i rodičům pohodový start i celý školní rok.
Vnučka Bětuška mě říkala,když končily prázdniny.že se moc těší,ale i dost bojí,jaké to tam bude..nakonec pani učitelka měla hezky vyzdobenou třídu..A tak se seznamovali.Sedla si s Davídkem se sousedství,s kterým si venku hraje..moc se jí líbily knížky a sešity….babi,říkala mě do telefonu celá nadšená..ty jsou tak nádherné,samý obrázek..A dokonce jsme se museli sami i podepsat vlastní krví..byla tam červená barva ,museli jsme namočit palec a otisknout ho na tabuli..No pani učitelka se asi důkladně připravovala.I stím co dostali při zápisu co potřebuje prvňáček,bylo toho na A4 celé dvě strany..nechápala jsem..A ještě tu dám slib co musela Bětuška splnit,
Já prvňáček slibuji vám,
že v hodinách vždy pozor dám.
Do školy se připravím řádně,
svačinu sním každopádně.
Písmenka a čísla uhledně napíšu perem,
Nakloním je vždy správným směrem.
Pravidla slušného chování dodržím rád
a budu s každým kamarád.
To všechno zvládnout chci sám,
tak na čest prvňáčka přisahám!
(Citováno od veam z 3.9.2014 08:19)veam, ten slib odříkával každý prvňáček nebo nějak společně?
(Citováno od Petra z 4.9.2014 09:11)
musely nastoupit holky,pani učitelka ho přečetla..a ony musely říct slibuji..pak zase kluci..pak museli po jednom k tabuli,a udělat ten otisk palce..
Uf, tak já se ze všeho vzpamatovala až dneska, konečně se můžu taky rozepsat. Jde o jeden jedinej první školní den a přitom se tu sešlo tolik rozdílných příběhů a řešení.
Dcera šla do první třídy, měla u toho mě a obě babičky. Když se zpětně podívám na fotky, tak má neobvyklé kruhy pod očima. V sobotu jsme totiž jen my dvě jely vlakem a autobusem ze Splitu do Prahy a do tý naší vesnice/obce. Příjezd se konal v neděli večer. Po téměř 24. hodinové cestě rovnou vana, zuby a spát a ráno vstávačka do školy. Hned první den si paní učitelka s dětmi povídala nad knížkou a bylo vidět, že by dcera spíš jen poslouchala a stačilo by. V průběhu měly děti kreslit obrázek k tématu, to bylo v pohodě. Dostala i první domácí úkol – nadepsat si visačku se jménem. Fotky s rozzářeným úsměvem máme až od středy. V úterý si našla kamarádku do lavice a ve středu už se na sebe holky těšily. Shodou okolností kamarádky maminka byla jediná z 1.B, se kterou jsem se zatím znala. Celkově je mezi dětmi znát, že jsou čerstvě přistěhovaní nebo jich hodně dojíždělo do školek do Prahy. Znají se mezi sebou spíš děti, jejichž maminky jsou s mladšími sourozenci na mateřské, tráví s dětmi čas v místě bydliště a zvládaly děti doprovázet na přípravku do té samé školy. To jsem odbočila od prvního dne. Až na tu únavu to dcera zvládla bez slz, bez loudání, postřeh nescházel.. Jsem ráda za její houževnatost a smysl pro vážnost situace, když to vezmu celkově od soboty až po pondělí. Ach, až mi z toho snad kápne slza 🙂
A ještě si pamatuju, jak nám učitelka 1.den řekla, že si máme na sebe s rodičema vzít vzájemně telefony a zmeškané úkoly a učivo řešit přes sebe a nevolat jí. Tak jsem vybírala sympatické tváře a obíhala úplně cizí rodiče a prosila je o číslo (oni se už všichni znali ze školky) a modlila se, ať dcera příštích devět let neonemocní 🙂
(Citováno od Marinada z 4.9.2014 10:49)Pro tyhle případy mají všechny naše učitelky v prvních třídách stránky, kde zpočátku (asi do vánoc) psaly, co ten den dělali a jaké jsou úkoly.
Pak už jen v případě, že někdo chyběl.
Současná pančelka stránky nemá, vše posílá mailem.
V případě nemoci doporučuje se domlouvat přes kamarády ve třídě (výhoda dvojčat, když tedy neonemocní obě – to už se nám taky stalo). Ale když není zbytí, pošle to mailem.(Citováno od Jarmuschka z 4.9.2014 11:10)
Jarmuschko,
tak to je šikovné, to by se mi taky tenkrát líbilo. Nám učitelka tehdy řekla, že právě to je účelem 1.třídy, aby si děti zapamatovaly, jaké mají úkoly. A že každý den dostanou 2 úkoly a musí nám říct, jaké to jsou. No radši nebudu popisovat tu paniku mezi rodičema, když jim učitelka dala jednou jen jeden úkol a my to dětem nikdo nevěřil 😀
A ještě si pamatuju, jak nám učitelka 1.den řekla, že si máme na sebe s rodičema vzít vzájemně telefony a zmeškané úkoly a učivo řešit přes sebe a nevolat jí. Tak jsem vybírala sympatické tváře a obíhala úplně cizí rodiče a prosila je o číslo (oni se už všichni znali ze školky) a modlila se, ať dcera příštích devět let neonemocní 🙂
(Citováno od Marinada z 4.9.2014 10:49)
Pro tyhle případy mají všechny naše učitelky v prvních třídách stránky, kde zpočátku (asi do vánoc) psaly, co ten den dělali a jaké jsou úkoly.
Pak už jen v případě, že někdo chyběl.
Současná pančelka stránky nemá, vše posílá mailem.
V případě nemoci doporučuje se domlouvat přes kamarády ve třídě (výhoda dvojčat, když tedy neonemocní obě – to už se nám taky stalo). Ale když není zbytí, pošle to mailem.
Z mého pohledu byl první školní den absolutně katastrofický. Strašně informací na začátku, pak schůzka v družině, hned potom třídní schůzka a další a další kvanta informací…Děti mají novou učitelku (sice už někde učila, ale na téhle ještě ne, takže z ní vydolovat nějakou informaci je zážitek). Polovinu věcí jsem se nezeptala, takže ještě dnes jsem řešila další resty.
A Domča – absolutní opak. Nadšený, shon nevnímá, i když bych řekla, že vyplašený byl taky:-) Prvňáčkové šli do školy až na 8,30 hodin, aby se nemotaly mezi deváťákama a měly ten příchod v klidu. Organizačně ale nezvládnuté. Napsali rodičům, že máme čekat všichni před školou – poprchávalo, děcka tam stáli a nikde nikdo, až tedy po půl deváté se většina rodičů sebrala a šli jsme do tříd, kde nás již netrpěli vyhlíželi učitelky – kde že jsme všichni…No a menší zmatky pokračují vlastně až do teď. Ale co, tak hlavně, že se tam klukovi líbí:-)A že mu to prvotní nadšení vydrží:-)
(Citováno od Ivča a Domča z 3.9.2014 22:36)
Ivčo, no úplně jsi mi připomněla náš první den ve škole 🙂 Bylo to (kromě jiných zmatků) hrozně informací, jak a kdy a jakým způsobem máme děti omlouvat, atd., ale neboj, ono to nakonec všechno tak nějak logicky zapadne a není to žádná věda, ale ten první příval informací mě dost vyděsil. Kdybys něco potřebovala vyjasnit, ráda to udělám – určitě to bude všude skoro stejné…
A ještě si pamatuju, jak nám učitelka 1.den řekla, že si máme na sebe s rodičema vzít vzájemně telefony a zmeškané úkoly a učivo řešit přes sebe a nevolat jí. Tak jsem vybírala sympatické tváře a obíhala úplně cizí rodiče a prosila je o číslo (oni se už všichni znali ze školky) a modlila se, ať dcera příštích devět let neonemocní 🙂
Vnučka Bětuška mě říkala,když končily prázdniny.že se moc těší,ale i dost bojí,jaké to tam bude..nakonec pani učitelka měla hezky vyzdobenou třídu..A tak se seznamovali.Sedla si s Davídkem se sousedství,s kterým si venku hraje..moc se jí líbily knížky a sešity….babi,říkala mě do telefonu celá nadšená..ty jsou tak nádherné,samý obrázek..A dokonce jsme se museli sami i podepsat vlastní krví..byla tam červená barva ,museli jsme namočit palec a otisknout ho na tabuli..No pani učitelka se asi důkladně připravovala.I stím co dostali při zápisu co potřebuje prvňáček,bylo toho na A4 celé dvě strany..nechápala jsem..A ještě tu dám slib co musela Bětuška splnit,
Já prvňáček slibuji vám,
že v hodinách vždy pozor dám.
Do školy se připravím řádně,
svačinu sním každopádně.
Písmenka a čísla uhledně napíšu perem,
Nakloním je vždy správným směrem.
Pravidla slušného chování dodržím rád
a budu s každým kamarád.
To všechno zvládnout chci sám,
tak na čest prvňáčka přisahám!
(Citováno od veam z 3.9.2014 08:19)veam, ten slib odříkával každý prvňáček nebo nějak společně?
(Citováno od Petra z 4.9.2014 09:11)Lucy říkala ten samý slib 🙂 a má ho ještě v papírové formě jako památku. U nás to bylo tak, že paní učitelka nejdřív vyzvala všechny holčičky, stouply si k tabuli a opakovaly to po ní. Pak to samé s klukama.
(Citováno od Lussy z 4.9.2014 09:58)
Lussy, na památku a taky aby si to někteří mohli občas připomenout, ne? 😀
Koukala jsem do soutěžního fotoalba a Bětuška tam stojí před tabulí sama, tak si říkám, jestli tam jen řekli něco jako “slibuji“ nebo to každý odříkával celé…
Vnučka Bětuška mě říkala,když končily prázdniny.že se moc těší,ale i dost bojí,jaké to tam bude..nakonec pani učitelka měla hezky vyzdobenou třídu..A tak se seznamovali.Sedla si s Davídkem se sousedství,s kterým si venku hraje..moc se jí líbily knížky a sešity….babi,říkala mě do telefonu celá nadšená..ty jsou tak nádherné,samý obrázek..A dokonce jsme se museli sami i podepsat vlastní krví..byla tam červená barva ,museli jsme namočit palec a otisknout ho na tabuli..No pani učitelka se asi důkladně připravovala.I stím co dostali při zápisu co potřebuje prvňáček,bylo toho na A4 celé dvě strany..nechápala jsem..A ještě tu dám slib co musela Bětuška splnit,
Já prvňáček slibuji vám,
že v hodinách vždy pozor dám.
Do školy se připravím řádně,
svačinu sním každopádně.
Písmenka a čísla uhledně napíšu perem,
Nakloním je vždy správným směrem.
Pravidla slušného chování dodržím rád
a budu s každým kamarád.
To všechno zvládnout chci sám,
tak na čest prvňáčka přisahám!
(Citováno od veam z 3.9.2014 08:19)veam, ten slib odříkával každý prvňáček nebo nějak společně?
(Citováno od Petra z 4.9.2014 09:11)
Lucy říkala ten samý slib 🙂 a má ho ještě v papírové formě jako památku. U nás to bylo tak, že paní učitelka nejdřív vyzvala všechny holčičky, stouply si k tabuli a opakovaly to po ní. Pak to samé s klukama.