Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máte doma pejska?
Holky, slíbily jsme našim děvčátkům, že jakmile budeme na domečku, pořídíme jim pejska…jak se to blíží, tak začínáme s manželem uvažovat, jakou že to vlastně rasu, aby se hodila k dětem, aby to zároveň byl i trošku hlídací pejsek, takže ne nějaký malý drobek…
Jenže kam pak toho pejska dáme, až pojedeme na dovolenou? Jak je to u vás, podle čeho jste pejska vybrali a jak to děláte, když se třeba pár dní o něj nemůžete postarat? Moc děkuji za vaše rady a postřehy 😀
JanaK – já vím, že i velký pes je mazel. Ale já bych asi do jednolůžkové postele holkám nedovolila vzít třeba Švýcarského ovčáka, nebo vlčáka. Tento pes by sám zalehl tuto postel a dítě by pak spalo na zemi.
Danasi znám i velkého mazla 🙂 kamarádi mají 3 švýcaráky a postýlky mají moc rádi 🙂
S klouby je to asi fakt, poslední 3 psi od našich s nimi měli problémy, náš podvraťák – musím zaťukat, je zatím zdravý
Ještě jsem zapomněla hlídání. Právě, že u tohoto pejska nemám problém sehnat hlídání. Když jsme byli 2012 ve Španělsku vzala si ho známá do paneláku. Velkého psa by mi ale nevzala.
Marýsku, ten náš umřel na torze žaludku. To znamená zauzlování střev z obou stran. Prý na to trpí všichni velcí pejsci. Dá se tomu předejít nějakou operací, která se dělá štěňatům.
A co německý špic? Není to ani velké ani malé.
Ta naše na dvoře dokáže bránit jak lev. Děti miluje a klidně “zabije“ aby je ochránila. Vloni na jaře utekl z vrakoviště rozzuřený vlčák. Sousedovic holka a moje 6-letá Eliška šli domů, rychle utíkali k nám. Již se jim nepodařilo zavřít branku a pes pořád na ně. Naše Sisina skočila mezi ně. A pak již běžel i soused a naštěstí byl poblíž i manžel (nebyl zrovna kamionem pryč.) Vlčáka se podařilo dostat za plot. Naše fenka byla dorvaná, na nohu nemohla chodit, ale šťastná, že ochránila Elišku. Kdyby mezi psa a děcka neskočila, jistě by byli dorvané děti a ne ona. Jistě by to bylo horší.
Navíc, když je velikánská zima, klidně pejska můžeš umýt doma ve vaně a vánoce může klidně trávit v kruhu rodinném a ne na dvoře. Velký pes je potom obtíž v domě. Vím jak to má tchýně s německým ovčákem. Má víc problémy s klouby, ledviny má nemocné každou zimu, již měl zauzlované střeva.
Když je vevnitř klidně zaleze pod postel a spí spokojená, že hlídá. U Adély a Elišky má protekci, tam spí rovnou v posteli. Radši se nerozčiluji. Dokážeš si pak představit velkého psa v posteli?
Jani ale to mají všichni větší psi problém s klouby a kostmi…právě proto máme NO s papírama a rentgenem a dobrým rodokmenem… křižence NO bych fakt neriskovala….od tety se ovčák dožil skoro 16 let a cca půl roku měl problémy se zadníma nohama…jinak celý život v klidu…
Berňák se mi taky líbí…a manžel mi ho taky rozmlouvá…mojí masérce umřel na rakovinu jater a neměl ještě 6 let – takže něco na tom bude, že trpí nemocemi a málo se dožívají…což je pro mě nepřijatelné, mít psa jen 6 let…
Náš ovčák má základní výcvik, ale pak jsem otěhotněla, a byla na rizikovém, tak jsme skončili 🙁 a poslouchá do dneška…má svůj okruh lidí, které má rád…a na cizí vrčí… hlídá opravdu dobře….ale jinak je povahově klidný 🙂 ale souhlasím s tím, že základní výcvik by měl být povinný…
Mankáš, berňák je nádherný a k dětem ideálnín. 🙂
máš pravdu s cenou. 🙁
Jo dělení na bojová plemena, to je kapitola sama pro sebe.
Cvičený amstaf je bezvadný v rodině, ale běda, jak přijde někdo jiný, takový štípanec do sedací části není nic příjemného 😀
Podle mě by úplně každý pes měl projít alespoň základním výcvikem, takové to halekání na 50m, že je hodnej a neublíží neberu. Psa chytím za flígr a jede, už mi takhle párkrát napadli naši fenku, ona je hodná, ale když je zahnána do úzkých, pustí se i do mnohem větších psů.
Máme dva. Boxer má 10 let a je to nejlepší pes, co znám
🙂 Předtím jsem měla fenku boxera, ta byla divoká a útočila na jiné psy a zvířata vůbec. Před rokem jsme dlouho zvažovali, jaké štěně, já jsem chtěla bernského salašnického psa, manžel mi to rozmluvil, prý hodně trpí na nemoci a dožívají se jen kolem 6 let. Ani nevím, jestli je to pravda… Manžel pak přes můj nesouhlas s rasou koupil fenku amerického stafordširského teriéra. Nechtěla jsem ji proto, že bydlíme na vesnici a lidé mají předsudky. Volně pobíhající podvraťák je v pohodě, náš vycvičený amstaf na vodítku je “krvelačná bestie“. Zatím je hodná, poslušná, učenlivá, má rok a půl. Máme obrovskou zahradu a rodiče nám psy obstarají, když jsme pryč. Máme dvě děti 4 a 6 let. Jediný problém je, že ta mladá fenka občas rozkouše bábovku nebo lopatku z pískoviště, jinak jsou psi úplně zlatí. Jo, ten starší je nenasyta, dvakrát dítěti nenápadně vzal z ruky svačinku, ale i u toho byl něžný a opatrný 🙂
My máme, sice neplánovaně, ale máme – v listopadu to bude už 8 let, co na nádraží hasiči našli igelitku se 4 štěňátky. Nejdřív je bylo nutné vypiplat, čehož se ujal místní veterinář, pak jsme 3 udali a jedna černá potvůrka zbyla. Je to něco mezi kníračem a kokrem a určitě ještě něčím. Momentálně je zarostlá a vypadá jak chodící buřtík 😀 Ale jen co jí ostříhám, tak zhubne.
V rodině máme psy vlastně odjakživa, naši mají dva NO a před dvěma lety si pořídili ještě Moskeváka, před tím měla mamka ještě dost jiných hafanů. Co jsem zjistila, tak nejlepší vlastnosti mívají kříženci, papíráci opravdu často degenerují, málokdy se to týká povahy, ale podle mne je i zdraví podstatné, jelikož nás hafíci občas můžou přežít. NO mívají problémy s klouby a kostmi, babiččina čubinka už jezdí s vozíkem, nemůže chodit na zadní.
Osobně mám radši větší psy, jak jsou velký, tak jsou klidnější, ale je to jen můj osobní názor. Labrador je sice skvělý společník, jenže jeho výchova je dost náročná. Ve vztahu k dětem se mi hodně líbí švýcarák, kamarádi mají dokonce 3 a neznám milejší psi, ovšem chce to výchovu a dohled.
S hlídáním nemáme problémy, jelikož naší Kettku miluje i babi s dědou, kdykoliv nám ji pohlídají, mají svou kokřici, přes léto jsou obě často na “dovolené“ na jihu, kde tchánovci mají chalupu. Bohužel kokřici je již přes 16, a tak si nejsem jistá, jak bude léto probíhat letos, ona už nevidí, neslyší, nemůže chodit, je to zkrátka špatné.
Sestra má rok tibetského španěla, je spíš prťous, ale živý, hodný a veliký mazel. Snese se i s kocourem 🙂
Přeji dobrý výběr a hodně zážitků s hafanem.