Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pšššt, tiše, tiše... aneb +18
Ahoj a pěkný večer Vám všem,
dnes zakládám diskuzi – a doufám, že tu “zůstane“ a bude stále oživována i později, než v den jejího založení – a hlavním tématem je “sex“.
Předpokládám, že jsme tady samé dospělé ženy a že se můžeme pobavit i na ožehavé téma 😉 … a ne jen o plínkách a příkrmech… 😀
Takže – zcela zásadní otázka – baví Vás to? Máte rády sex? 🙂 Jaký je Váš vztah k sexu – je to pro Vás “životní potřeba“? Nebo “závislost“, že se Vám to líbí? Nebo chcete prostě jen “vyhovět“ (manželovi/partnerovi)?
A s tím úzce související otázka – má “to“ rád i Váš partner? Kdo chce víc? Vy nebo on? 😉
A v této diskuzi přijímám i anonymní odpovědi – s ohledem na ošemetné téma, jen prosím – nějak se pod své příspěvky podepište, ať nejsou všichni anonymní – abychom se v tom nějak vyznaly ;-).
Ano s muzem si to uzivame bych rekla dosti, idkyz jsem spolu prez 7let, nikdy to nastesti nebyl stereotyp
Ježečku, děkuju za napsání. Ano, určitě máš pravdu, tolerance – vzájemná tolerance – je také zapotřebí a je moc fajn, když jsou k sobě tolerantní oba dva (jeden k druhému).
Jo? Ty písneš? 😉 A budou zlámané postelové rošty? 😉
Tak jo! Bezva :-). Budu se těšit 🙂 :-D.
Pěkný den.
Jinak, taky jsem myslela, že se to tu víc rozjede. Možná polohoy, jak to má kdo rád, nevím, ale napadlo mě to 😀
Já teď k tomu nemám moc co říct, jak jsem psala, nějak mi nezbývají síly a chuť taky moc není. Ale jestli najdu za pár let tuto diskuzi, tak se rozepíšu… ! Jen, co děti vypadnou na tábor, na intr… 😀 😀 😀 *
Padmé, já myslím, že to, co dokáže x let udržet partnery spolu, je vše, co jsi zmiňovala, ale myslím, že je taky hodně důležitá tolerance. Ne tak, že dnes si užiuju já, zítra zase ty (věrnost), ale tolerance povah, vlastností, zájmů… Prostě celku, celého člověka, jak jsem si vybrala, tak ho tolerovat, nepřevychovávat, ale samozřejmě i z druhé strany, aby nepřevychovával on mě.
A tady myslím je i část té sexuální stránky – myslím, že “vyhovět“, když zrovna nemám já chuť není špatné, je to v podstatě taky důkaz lásky (pokud to není vynucené, ale dobrovolně). Ano, nemám chuť, ale chci, aby se ten můj cítil dobře. Ale zase všho s mírou, ne že to bude takhle dělat furt. To zase raději nic 😀 *
Děkuji Vám všem za odpovědi.
Já jsem došla k závěru – a možná to pro někoho bude a pro někoho ne (každá jsme jiná) – že to tzv. “tajemství“ je o tom, jak ti dva dokáží “souznít“, spolupracovat a být za jedno v těžkých chvílích.
Každé z nás život do cesty navalí těžkosti, ať jsou to vážné nemoci nás samotných, úmrtí v rodině (rodičů, sourozenců), péče o nemocné dítě, ztráta práce, finanční potíže atd. atd. A domnívám se, že podstatnou roli ve vztahu hraje právě to odhodlání zůstat spolu, překonávat těžkosti, řešit překážky – společně.
Když pár funguje jako “jednotka“, jako tým, tak i všechna trápení se zvládají líp. Přesto že je to někdy setskramentsky těžké. Projít těma trápeníma musíme všichni, o tom žádná. Jde o to jak, jakým způsobem.
Domnívám se, že tohle je to, co ten vztah velmi utuží, velmi posílí a dodá jistoty (oběma).
Pokud s partnerem zvládnete těžkou situaci a cítíte jeho podporu, porozumění, vztah je rázem silnější a pevnější. Pouto k partnerovi se násobí.
Po nějakém čase (po zdolání nějakého trápení, s odstupem času) si řeknete, “ano“, byli jsme skvělí, jako tým, zvládli jsme to, překonali, zdolali, spolu.
A jste si blízcí. Tím, že jste tím prošli spolu a společně to zvládli. Cítíte k němu niterné pouto. Je to jiné pouto než láska, jiné než sex, je to víc….
Tohle pouto je trvalé, časem neměnné.
Nevím, jak lépe to dát do slov… snad to bude srozumitelné… jak jsem to napsala….
To všechno, co jste napsaly Vy, pokládám rovněž za důležité, ať už je to vzájemná důvěra, respekt jeden k druhému, smysl pro humor, úcta atd. atd. A patří k tomu i krásné milování a dobře uvařený oběd :-).
Přeji pěkný večer Vám všem :-).
trošku se to téma posunulo do roviny nad kterou jsem i já už párkrát přemýšlela.Kamarádce kdysi poradila její maminka,aby byl sex aspoň 2x týdně,že se pak s chlapem dá lépe domluvit/teď nepíšu o párech čerstvě po svatbě,to je asi o něčem jiném :-)/Předtím mě to přišlo takové zvláštní,ale asi na tom něco bude.Neříkám,že to musí být pravidelně neděle středa,ať se děje co se děje.ale přikláním se k názoru,že do jistého věku sex patří mezi základní potřeby a mají je i muži a proto stojí za to si je dopřát a když se třeba nechtělo čistě z lenivosti,tak po malém překonání to bylo víc než fajn :-)myslím,že je to i známka funkčnosti manželství.alepoň já to tak měla v případě krize,že žádné postelové usmiřování nebude,dokud se neodstranila příčina krize..
Mám ráda sex, a spoustu věcí s ním spojených… Ale hodně se to odráží od psychického rozpoložení nás obou – a hormonální rovnováhy…
tak to je asi tak nějak to co se tu už vypsalo a podle mě důležité aby se potkali právě TY DVA kteří to spolu všechno budou zvládat, protože i těm problémům jde čelit jen s tím správným….
na druhou stranu právě díky tomu že jsem rozvedená na spoustu věcí koukám jinak a řeším jinak než dřív….
takže asi i záleží v jakou dobu, v jakém věku a s jakými našimi životními zkušenosti ten jaký problém přijde…. 😀
a k tomu nefungování….ač se mi nelíbí manželství našich a jak se k sobě chovají, tak se určitě přes to vše mají rádi, včerejšek kdy odvezla tátu rychlá mamku zase položil a když jsem jí vezla do nemocnice a dávala do stolu tatkovi sloníka tak jsem viděla i jiskřičku v jeho očích, mě přesvědčil že některé věci jsou vidět a některé ne a třeba tam i jsou někde hluboko zakopané….takže ono i to fungování a nefungování je na tom kdo ho posuzuje….
přesto až se někde najde dokonalý recept tak sem s ním 😀
Bami, neměla jsem na mysli páry, kde to nefunguje, já dumala nad tím, kde to funguje a čím to je….
Halino, myslím, že jsi velmi blízko tomu, jak to vnímám.
Padmé – možná jsou ty páry spolu celý život proto, že se postaví OBA DVA čelem všem problémům, které zákonitě přijdou. A ne že při prvním problému utečou.