Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Bezpečnost na silnici
Holky, jak jsou na tom Vaše děti s pravidly silničního provozu? Teď jsem zrovna zahlídla nějaký pořad, kde říkali, že děti sice počkají než jim auto zastaví, ale pak tak nějak počítají s tím, že zastaví i ty v protisměru… Tak mě to trošku vylekalo, protože mi to přišlo dost pravděpodobné. Dnes jsem si zrovna říkala, když jsem s malou stála na menší silnici snad 15 aut než nás auto pustilo, že to fakt nechápu – poslední školní den. U malého mi zatím stačí, že pokud jede u nás ve vsi na kole, že když vidí auto, zastaví a zůstane na trávě… Malá si myslím, že pokud jde sama, tak je celkem opatrná, ale když má mě za zadkem… Tuhle před školou letěla přes silnici (já seděla v autě) a ani se nerozhlédla. Tak jsem teda nelenila, vylezla, “vynadala jí“, že to neznamená, že když jsem tam já, že na mě bude spoléhat… Tak se teda trošku zarazila, ale mě to úplně rozhodilo – přeci jen už chodívá i sama na autobus… Tak teď jsem si dala úkol na prázdniny, pracovat na dopravní výchově… – máme fakt rezervy – neumí odbočovat na kole doleva… Kšanda
Kšando, mám to taky tak nebo spíš – měla jsem to taky tak jako Ty, když začal syn chodit ze školy sám – prostě nás maminky ty obavy provázejí pořád, máme o ty svý děti strach.
Nezbývá nám, než jim tu důvěru dát a spoléhat na to, že to zvládnou.
Malá to zvládne, uvidíš :-). Však i my jsme to zvládly :-). No ne? 😉
Padmé, vím, že se dcera chová, když jde sama jinak – od známých… Říkají, že jako jedna z mála přes přechod neběží (což jí vtloukám do hlavy pořád – že má jít rychle, ale neběhat), ale i tak bych chtěla, aby byla opatrná i v mé přítomnosti. Letos jim udělali dopravní hřiště na školní zahradě, takže už má taky ledacos naposlouchané… a jak tu někdo psal – ještě chce být “za velkou“. Mám právě obavy příští rok, aby už jako druhanda nemachrovala, že má vše zmáknuté a na “háku“… Kšanda
Ahoj Kšando, s tím, co popisuješ se v podstatě denně setkávám, jezdím přes město, tudíž vidím, jak děti přecházejí a vím, že jsou řidiči, kteří okamžitě zastaví a jsou bohužel i takoví řidiči, co jedou.
Nicméně – myslím si (odhaduji), že Tvoje dcerka se chová jinak když jde sama (a Ty tam nejsi). Přece jen je ještě malá a tak když je bez Tebe, určitě se snaží být zodpovědná a věřím, že si pozor dává. Mám tu samou zkušenost se svým synem – když jsem ho nechala samotného, tak se cítil být “důležitý“ a “velký“ a podle toho se choval.
Teď už je velký, tak to ví. Ví, že musí dávat pozor na auta z obou směrů jízdy.
Určitě je dobré s dítětem sednout a povídat si o tom a vysvětlovat a poukazovat na některé věci. Mám pocit, že se k tomu Tvoje malá “propracuje“ i ve škole. Malý měl jako součást vyučování i “pravidla bezpečnosti“ (pro chodce, pro cyklisty), chodili i na dopravní hřiště a pak si zkoušeli napsat i nějaký test. Pamatuji si, že jsem to hodnotila velmi kladně a byla jsem za to ráda, že se tomu ve škole (na 1. stupni ZŠ ) věnují. Je to přínosné a užitečné.
Ahoj Kšando,
dcera ví, že si musí dát pozor i na auta v protisměru, ale přímo jsem ji na to upozorňovala. Myslím, že to opravdu svádí předpokládat, že když stojí jedno auto, tak zastaví všichni. Takže vždycky jí říkám, když si není jistá, že někdo zastaví, tak ať čeká.
Stejně tak považuju za rizikové, přecházení v místech, kde nevhodně parkují auta. To je dost časté a situace je pak dost nepřehledná. A je to věc, která mě neskutečně vytáčí, jako chodce i jako řidiče.
JInak ale musím říct, že spíš mám tu zkušenost, že když jde dítě samo, tak ho řidiči spíš pustí, než když jde s maminkou.
Na kole bych se dceru na silnici zatím bála pustit.
Jezdí jen v naší ulici, kde není takový provoz a v podstatě nikam nevede a nebo chodí na cyklostezku (musí přes jednu silnici přejít, ale jinak je to docela kousek).
Většinou ale jezdí po cestičkách a polňačkách.
Oba ví, že se musejí rozhlednout. Někdy to udělají někdy ne. Taky bych řekla, že spoléhají na mě.Na kole zatím jezdi jenom sem a tam. Já si netroufám vyjet sama se třemi dětmi.
Oba ví, že se musejí rozhlednout. Někdy to udělají někdy ne. Taky bych řekla, že spoléhají na mě.Na kole zatím jezdi jenom sem a tam. Já si netroufám vyjet sama se třemi dětmi.
Tak naše slečna si pochopitelně taky ještě počká než bude moci na silnici sama, ale u nás po místních “cestách“ jezdí, takže i kvůli tomu je potřeba aby si v tom byla jistá – i když musím říct, že jsou tu lidi zvyklí, že tady děti jezdí a jezdívají opatrně a nemístní tu příliš nejezdí – nemají kam… Kšanda
tak co se týče Matesa na přechodu ví, že se musí rozhlédnout na obě strany, i když je zelená nebo když jedno auto zastaví (už se nám několikrát stalo, že druhé nezastavilo, nebo nám nedalo přednost pokud jsme měli zelenou) cesta do školy je přes jednu velkou cestu, ale výhodou jsou dobrovolníci zastavující auta (tady je to zvykem, někde to hlídají policajti někde důchodci) i když bude chodit delší čas se mnou, porotože vedle je školka kam bude chodit Míša
jízda na kole se zatím řešit nemusí, sám ještě dlouho nemůže na silnici, ale odbočování mu též selhává, protože se neumí ohlédnout za sebe
ale abych pravdu řekla, nedivím se, že děti obecně neví jak se chovat v rámci silničního provozu, protože je to nemá kdo naučit – tady se jezdí na červenou, nedává se přednost zprava, na jednoproudém kruháku se předjíždí a parkuje se, kde je místo, ne kde je vyznačené parkoviště (co nejblíže vchodu ať už do krámu nebo do školky), v obytné zóně se zásadně jezdí rychlostí alespoň 50 km/h… a hlavně na cyklisty se tu ohled nebere