Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Šikana v MŠ
Ahoj maminky a tatínkové, chtěla bych se zeptat na Vaše názory na šikanu mezi dětmi v mateřských školkách. Je vůbec možné, aby se něco takového dělo i mezi tak malými dětmi? Máte s ní někdo nějaké zkušenosti? Jakým způsobem se projevovala? Jak jste ji tedy řešili? Děkuji za jakékoliv odpovědi Tereza
Bamisko, to určitě není na všechny paní učitelky v MŠ. Já osobně si jich moc vážím. Každá máma ví, kolik práce jí dá jedno dítě.
U nás byl třeba problém s tím, že paní učitelka nebyla dost zkušená a to, co se dělo mému synovi, klasifikovala jako “normální praní a pošťuchování“. To, že můj syn reagoval verbálním násilím, jí připadalo jen jako jeho problém. Vyřešily to až starší zkušené učitelky a díky nim neměl můj syn nálepku “toho divného“. Naopak se jim s ním dobře spolupracovalo a věděly, že má citlivou dušičku. Problém je, když se žádná taková “zralá víla“ neobjeví.
Moniko1, já už klukům do školky ani do školky nedávám ani třásně ani přívěšky ani bambulky. Děti jsou hravé a je to potom škoda.
Ahojky,my máme za sebou taky nepříjemnou zkušenost.V šatně MŠ jsme se potkali s chlapečkem a ten říká mamince na adresu mého synka:“To je Davídek,my ho nemáme rádi.Vladimírek(jejich spolužák) říkal,že se s ním nemáme bavit a nemáme si s ním hrát,protože je malý.“Maminka mu na to sice řekla,že to nesmí říkat,to ale špuntovi nezabránilo v tom,aby nám kopl aspoň do batůžku.Den předtím jsem Davčovi sundávala čepičku,má s třásněma místo bambulky.On mi ji vytrhl a začal ty třásně škubat se slovy,že tak mu dělají ve školce.Paní učitelka je naštěstí super,řekla jsem jí,že mám z toho obavy a v žádném případě to nechci podcenit.Ona teda,že si ničeho nevšimla,ale že se na to zaměří a dá na to pozor.Už nechodíme do školky s pláčem.
to co píšete o učitelkách se mě docela bolestně dotýká jsem jednou z nich v MŠ , samozřejmě, že se může stát, že v tom množství dětí a pokud ten lotřík co to dělá umí uhlídat, aby učitelka se zrovna věnovala někomu jinému, ale nesouhlasím s tím, že když příjdete za učitelkou, že to nechce řešit, nebo nevěří……já jsem zatím s ničím o čem je tato diskuze nesetkala a doufám, že ani nesetkám, ale všem rodičům říkám, že pokud bude dítě cokoliv doma vykládat a budou nějaké nesrovnalosti, nebo pochybnosti tak at přijdou a budem řešit cokoliv….tak jak tady popisujete učitelky se mi ani nechce věřit že takové jsou mezi námi….přeji vám aby jste kápli na ty dobré……jen malá poznámka oni ani ty rodiče toho lupínka nebudou ěřit tomu, že jejich Pepíček ubližuje nebo….no náš určité nééé…..málokteré rodiče tohle rádi poslouchají a začnou s tim něco dělat to si myslím já , to je druhá strana
Ahojky,souhlasím z tvrzením,že učitelka neudělá v celku nic,pokud nezasáhnou rodiče,i když ono,jde taky někdy o to jestli uč. uvěří Vašemu dítěti.
věřím tomu ,ve školce učitelka neudela nic pokud na ni nevlítnou rodiče.
Tohle píšou na Novinkách.cz:
http://www.novinky.cz/zena/deti/164363-vek-sikanovanych-deti-se-snizuje-zacina-to-uz-v-materinkach.html
Já mám s druhým synem ze školky hodně podobnou zkušenost. Nevím, zda je to šikana či ne a je mi to celkem jedno. Ale už jsem rozhodnutá věci řešit. STRAŠNĚ záleží na učitelce. A někdy je lepší změnit třídu, případně školku. Ty šrámy na duši si dítě nese dál, u nás to je vidět doteď, i když už je to dva roky za námi.
Pamina
Ahoj, já myslím, že je jedno, jestli je to šikana nebo zlomyslnost, možná jak kdy. Ale některé příběhy mi nahánějí hrůzu. Doufám, že se naše děti s ničím takovým nesetkají. Všimla jsem si, že někteří rodiče jsou snad až hrdí na své průbojné děti. Jejich průbojnost je ale někdy spíš agresivita.
virenko hezké počtení,ale je velmi škoda, že se to vůbec může stát….ve školce je to na jednu stranu asi těžké uhlídat, ale člověk by se měl snažit a když už na to někdo upozorní tak se tomu věnovat a řešit, někteří jsou pěkní šibalové…….je moc hezký přístup tvého děcka k těm ostatním 🙂
Ve školce je toto asi velmi těžké odlišit. Děti si ještě opravdu hodně hrají (třeba na střílení a zabíjení v případě klučíků) a jsou velmi spontánní, málokdy jsou třeba zákeřné. Při správném vedení učitelkou je možné hodně usměrnit. Pošťuchování se vyhnout nedá, je hlavně na učitelce, co ještě pokládá za součást hry a co už je příliš. Stejně tak dítě by se mělo učit se se svým případným trápením ozvat – je dobrá chvíle k tomu děti vést. Být mlčenlivá trpící oběť může být stejně nevhodné jako být strkající akční posmívač…
Já jsem se starším taky měla pocit, že to ve školce spěje až k šikaně, i když spíš psychické. Má odmala velký cit pro to, co je “správné“, v 5-6letech byl přesvědčený, že nadávky a sprostá slova správná nejsou. V té době měnil školku. Ve staré školce učitelka dbala, aby se sprostá slova nepěstovala. V nové školce se hned v prvních dnech zavedla strategie: děti, nežalujte a nestěžujte si. Tomík začal chodit protivný a uplakaný a ukázalo se, že 2 hošíci vybavení z domova velmi peprnými výrazy si ho vychutnávali, protože při obědě mu šeptem dokola nadávali: ču..ku, ku.vo, haj.le, atd., přitom ho pod stolem štípali. Kdykoliv se pokusil svěřit učitelce, byl napomenut za žalování a poslán do kouta. Nemohl zaboha zvládnout na to nereagovat, taková slova ho vytáčela (a štípance, po nichž měl modřiny, taky), ale neexistovala odezva.
Na mou intervenci jsem byla ujištěna, že se ve školce žalování nepodporuje a také se p.uč. velmi divila, protože děti prý žádná sprostá slova nikdy neříkají, naznačila mi, že si Tom vymýšlí. Modřiny byly ze škádlení při hře… Nevěřím tomu a myslím, že toto je přesně moment, kdy si ti kluci báječně užívali svoji moc nad druhým a báječný pocit nepostižitelnosti.
Ve škole se všechno spravilo, paní učitelka si dětí velmi hledí a podobné věci se zřejmě nedějí – Tom má ve zvyku v tomto hájit i ostatní a dost si to bere, i když se to jeho přímo netýká.