Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ROZHODNUTÍ
Zdravím Vám moje milé kamarádky 🙂
Poslední dobou tu moc nejsem, chtěla jsem Vám napsat, až všechny záležitosti co jsou otevřený se nějak uzavřou, ale to ještě chvíli potrvá, tak Vám aspoň musím dát vědět, jak to u nás vypadá teď.
Stěhování se nekoná. Pořád jsme to s manželem řešili, zůstat, jít pryč, manžel to nechával na mě, že půjde, tam kde jsem já s dětma. No a já nedávno, jak bylo skoro jaro a začala jsem se s dětma rýpat v zahrádce, tak přesně v okamžiku, kdy jsem z plotu vyškubávala suchou trávu :-), jsem zjistila, že to tu mám prostě ráda a nikam se stěhovat nebudeme.
Ale abysme si ušetřili práci (a taky přišli k nějakým penězům), rozhodli jsme se prodat polovinu zahrady. Takže zatím jen samé starosti, na konci vidina nějakých peněz :-).
Máme pozemek 1500 m, je dlouhý, ten konec je jen zarostlý trávou, plot nám rozebrali spoluobčani a my jsme rádi, že udržujeme tu půlku blíž k domu. Je to vedené jako zahrada, podle územního plánu se tam smí stavět. Takže musíme splašit peníze na zaměření a pak to dáme realitce k prodeji.
K té realitce- čekala jsem,že dopadneme jako Bramborka, že nám makléřka řekne, že dům je neprodejný, nebo za nějakou směšnou cenu. A ona nás překvapila. Jako jedinou nevýhodu viděla to, že dům je nalepený na sousedící stodolu, jinak samá pozitiva- okraj obce, velký pozemek, dobrý technický stav. No a reálnou prodejní cenu odhadla na 2,3-2,5 milionu.
Márova školka- s tím, že se nebudeme stěhovat souvisí i další rozhodnutí. Marek bude chodit tady do školky.
Protože Lucinku do města do školy nevezmou, co a kde já budu po mateřské dělat nevím a vozit ho extra do města prostě nezvládneme. Takže jsem se domluvila tady ve školce, že by nastoupit od září na 5 dní v měsíci (3 roky mu budou v prosinci) a uvidíme, jak to s tím jídlem v jídelně zvládnou. Nebudou mu vařit extra jako v té spoeciální,ale budou se mnou konzultovat jídelníček a upraví mu vždy to jídlo co vaří pro ostatní. Pokud by to z nějakého důvodu neklapalo (třeba že mu dají děti napít od sebe mléko a učitelky tomu nezabrání atd.)tak by tedy šel do té speciální od 3 let, ale prostě to tu chci aspoň zkusit.
Peníze-abysme to nějak finančně zvládli, našla jsem si pár přivýdělků, v únoru jdu do Kauflandu na 2 noční inventury a pak pro několik agentur budu dělat průzkum veřejného mínění a průzkum trhu atd.
Mám necelý rok na to vymyslet co budu dělat, protože jakmile mi skončí mateřská, a já bych byla bez práce, tak jsme v pytli. Teď nám odešla lednička, museli jsme si jí vzít na splátky,ale v našem našponovaném rozpočtu je to zase další zásah.
No a máme zažádano o příspěvek na bydlení a na Marečka o příspěvek na péči.Obě úřednice byly moc milé, ani jsem si nepřipadala moc trapně, že “žebrám“ na sociálce 🙂
A to je od nás asi vše :-)))
Lien,
tys to přesně vystihla – cítit se doma jako doma 🙂
Nevím přesně kdy, řekla bych asi co se narodila Lucinka, jsme tu přestali cokoli dělat, postupem času se všechno začlo logicky točit kolem dětí, manžel začal být čím dál víc v práci,aby nás uživil a prakticky chodí domů se jen vyspat a vrcholem jeho činnosti je, když 1x za měsíc v létě poseká trávu.
Tohle prostě přestane,děti už jsou větší, vydrží s námi něco dělat, je tu tolik nedodělávek, na které prostě nebyla energie.
Třeba když jsme čekali tu makléřku, tak jsem kolem domu udělala víc práce, než za poslední 2 roky :-(.
Paradoxně mi to pomohlo si uvědomit si, že to tu prodat vlastně vůbec nechci,ale chci tu začít žít a ne jen přežívat.
Lussy, to musela být ohromná úleva, když se to konečně nějak rozmotalo, co? Jak to čtu, tak nemám nejmenší pochybnost, že vy to zvládnete bez větších zakolísání a nakonec si ještě nejednou řekneš “ještěže jsme se neodstěhovali“. Držím palce!
Ahoj Lussy, tak z toho Tvého psaní na mě dýchá optimistická nálada :-). A to je dobře, moc dobře :-).
Přeji Ti, aby vše klaplo a vyšlo tak, jak si přeješ :-).
Teď jsem si vzpomněla na svého bývalého šéfa, jak vždycky s úsměvem říkal: “Vše se v dobré obrátí.“ 🙂 Byl to nesmírně pozitivní človíček, tak to teď posílám k Tobě, ať máš kousek štěstí i Ty :-).
Lussy tak blahopřeju, že jste se rozhodli. Není nad to cítit se doma jako doma :-P.
bami,
svoje jídlo nosit nemůžu. Ani pytlík s piškotama nebo přesnídávku, prostě nic. Ale to nevadí, když budu vědět co přesně jedl ve školce, tak mu to dám doma až přijde.
Já jsem teď naladěná, jak to říct, bojovně, prostě se se vším porvat :-).
tak na mě to působí jako fajn rozhodnutí ….kdyb se něco z nějakého důvodu nedařilo muselo se změnit..máte hezký odhad tak se na tom nechá stavět….
přeju at to všechno jde tak jak je nalajnováno….
rok uteče rychle ale je vidět že jsi energická a neponecháváš nic náhodě už jen tou brigádou…
a v tě školce nepřistoupili by na to aby jsi si nosila své jídlo? já vím že set o nemá ale???
Hlavně, že jste si to ujasnili a víte co dál. S prací to má asi každý po návratu z rodičáku dost těžké. Určitě zkus na synka tu péči a snad ti to vyjde.
Lussy je fajn, že jste udělali konečné rozhodnutí!!!určitě to nebylo jednoduché…
Já taky uvažuju co bude po rodičáku, nemám se kam vrátit…a uletí to hrozně rychle…za chvíli holky mají rok….pak taky nevím, jestli mi ředitelka vezme Marka do školky…protože jsem doma s holkama, tak máme smůlu…