Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Koluje Vám taky v rodině a mezi kamarádkami dětské oblečení?
Dnes mě tak napadlo, jestli ještě někdo jiný dělá to co já a pár lidí v okolí.
Začalo to tak, že když jsem čekala Lucinku, půjčila mi sestřenice, která už měla 4 letého kluka, po něm nějaké oblečení v neutrálních barvách. Jak malá postupně vyrůstala, věci jsem vracela a když jsem něco potřebovala, nejdřív jsem zavolala sestřence, jestli to má a pak ev. dokoupila.
Pak se sestřence narodila dcera a já na oplátku začla půjčovat věci po Lucince. Jelikož měsíc po její dceři se narodila holčička i jejímu bráchovi, tak věci, ze kterých vyrostou, dají ještě jim a pak se to vrací ke mně.
Půl roku po holkách se mi narodil malý a tak zase přišly na řadu věci po sestřenčiném synovi. Navíc její sestřenici se mezitím narodili 2 kluci a věci po nich mé sestřenici darovala, takže já mám malého skoro celého oblečeného.
Sestřenka si ještě půjčuje oblečení od 2 kamarádek, které taky mají holčičky.
Já zase dědím oblečení od tety, která má 6 letá dvojčata kluky, ale co je neutrální, nosí i Lucinka.
Holčičí oblečení, které mi sestřenka vrátí, já dávám kamarádce, která má skoro 2 letou holčičku, s tím, ať už si to nechá, je to přeci jen po několika dětech, kolikrát i koupené onošené. Ona co je ještě po unošení hezký schovává na půdě pro svá budoucí vnoučata 🙂
Ta kamarádka mi zase na oplátku dává oblečení od své kamarádky, která žije v Německu, má chlapečka,další dítě mít nebudou a oblečení se tak hned zbavuje. Kamarádka má ale dceru, takže co jí přijde moc klučičí, dostávám já pro Máru.
Pokud je něco po unošení ještě pěkný prodávám to na MMB, pokud je to spíš na lítačku, dávám to k sestřence, kde je takový “ústředí“ a člověk ví, že tam se najde všechno.
Momentálně se její bratr snaží o druhé mimi a tak oblečení ještě skladuje, co pak to mimi neunosí, taky prodá.
Přijde mi úžasný, že ty věci mají takový využití.
no já dědím taky pro mladýho po kamarádčiným synkovi. neměla jsem celkem komu jak poslat dál, tak jsem vždycky napytlovala a někomu “cizímu“ dala. ale jednou jsem objevila ty věci prodávané na mmb a tak jsem skončila s rozdáváním cizím, a snažím se vždy někomu o kom vím, že to neprodává, ale zase taky pošle dál.
U nás to funguje taky tak, a zaplaťpánbů za to. Než se malá narodila, tak jsem to fakt ocenila, protože jsem neměla ani jedny dupačky a úplně všechno jsem dostala. A jsou to věcičky po jednom až pěti dětech, některé jsou dokonce ještě po švagrové 🙂 Na tom stavu je to tedy znát, ale na zničení u nás je to ideální, něco už není ani na to zničení. Já tadytomu posílání dál hrozně fandím, co taky jiného s tím. No a teď ty samé věcičky peru a připravuju zasae pro další mimino, takže do roztrhání 🙂
Holky, díky za reakce.
Já to taky beru tak, že to nepůjčuju,ale posílám dál.
Jsme domluvené, že co dotyčný totálně oddělá,tak se to prostě vyhodí.
Autosedačky, hračky, kola, postýlky taky kolujou.
Ne tolik jako oblečení, těch dětí je hodně, některé hned za sebou a přeci jen autosedačka nebo postýlka je na dlouho.
U hraček je to trochu jinak-tam kolují jen ty velké, drahé. Třeba klouzačka, chodítko, houpací kůň, hrací křesílko od Fisher Price atd.
To jsou všechno věci po těch dvojčatech, všechno kupují 2x aby se kluci nehádali a tak dědím a pak to dávám dál,ale to je pravda, že jsem chtěla vrátit ještě pro malýho. A pak jsem to ještě za nějakou stovku prodala na MMB, protože žádný mimino není za obzoru a schovávat to pro vnoučata (nebo budoucí synovce a neteře) nebudu. Ale vychází to, že s jednou hračkou si hrálo min. 5 dětí.
Když jsem u toho – schováváte něco opravdu s tím, že si myslíte, že ještě někdy někdo bude nosit nebo si s tím hrát?
Já teda oblečení žádné a z hraček vím, že schovám Duplo, dřevěné kostky a většinu dřevěných hraček a knížky, jinak nic.
U nás taky tak. Vše koluje po příbuzenstvu a nejen oblečení.Ale třeba i brusle, kola, autosedačky aj. Dokonce i některé hračky. Někomu to možná nepřijde košer, ale zrovna před dvěma měsíci od nás dostala neteřinka puzzle k narozkám po mojí dceři, které byly jako nové a ona už je na ně velká. Se ségrou jsme se tak domluvily. Mimochodem dceru také nechávám žít, nerozlišuju domácí a školní věci, ale ona není ničitel. Vždycky byla na vše opatrná, jak na sebe, tak své věci. Naučila jsem se kupovat spíše neutrální barvy, ale dívčí trika samozřejmě nemůžou kluci nosit. Zimní bundy kupuji vesměs červené, teď máme žlutozelenou, stejně tak lyžařský kalhoty atd… Takhle koluje i náš kočár trojkombinace. Dceři bude 8 a už je v něm 4 dítě. Jsem taky ráda, že se vše unosí. Šárka
U nás v rodině koluje odnepaměti :-)a není to ani o vracení,ale pošli to dál….to co jsem chtěla mít na 100% zpět jsem ani nedala.A protože máme děti v celku za sebou,tak jsou v oběhu :-)Mám velkou výhodu,že od švagrové si děti potrpí na parádu a jsou panelákový,tak dědíme neskutečně fajné oblečení,dcera není až tak velký ničitel,takže o 150 km v tom později udělá parádu neteř :-)a ty malé věci po prckovi zase dávám už zase dětem od brantranců a bráchovi.Na MMB neprodávám.mě to přijde takové darující lepší,švagrová kdyby nechtěla tak to taky s klidem může prodat,protože jak říkám jedná se i o značkové oblečení z kterého je dcera nadšená a já dost ušetřím.tak proč to neposlat dál.pro vnpoučata se to už snad neschovává jako kdysi ne? 😀
Když se narodila kamarádce dcera, která byla o rok mladší než moje, tak jsem ze začátku věci pujčovala, ale vracely se mi hodně zaprané, “sežehlené“… a tak jsem postupně přestala věci půjčovat. Mám dva bratry, kteří ještě rodinu nemají, tak vše schovávám pro ně – máme opravdu hezké věci – kupuju je všechny nové – já teda kupuju takovou tu klasiku – wolf, cherokee, takko…, ale moje mamina je “ulítlá“ na nákup dětského oblečení, takže máme spoustu značkových věcí, které jsou i po nošení mými dětmi jak nové a to podotýkám, že moje děti jsou “vesnické děti“ se vším všudy, takže běžně zaryté v blátě… Říkám si, že když do toho oblečení mamka tolik investuje, že by mělo být tedy užitečné pro všechny její děti 🙂
u nás moc nekoluje, protože nechávám holky žít, vypadají věci děsně :-), fleky pod krkem, roztrhané….
Akorát malá po velké dědí to použitelné a co se neunosí vůbec prodávám na mmb. Zbytek dávám bud na charitu nebo do sběrného dvora, kde si to ještě přebírá paní co má holčičku a ta něco posílá i dál, ale pro mě už jsou to věci fakt na vyhození.
Lussy, to je super. U nás to taky kolovalo, ale teď už ne. Všechny kamarádky i příbuzní mají dva kluky – do určitého věku to nebyl problém, ale co dcera začala chodit do školy, už jí kupuju dívčí oblečení. Po klukách máme občas nějakou rezervní bundu na hory, nebo něco neutrálního. Dcera nosí ráda sportovní oblečení, ale je oproti všem klukům drobná, tak i kdyby po nich zdědila něco neutrálního, vypadala by v tom jako ze sirotčince…
Lussy,určitě je to paráda,že si věci takhle půjčujete,protože děti ani všechno neunosí..já vždycky měla strach,že toho mám málo a nakupovala jak šílená a nakonec jsem zjistila,že některý věci neměly na sobě vůbec..teď už tak nešílím 😀