Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máme \"nové auto\" a já ho nemám ráda :-(((
Milé kamarádky vrbičky,
manžel je automechanik a tak máme každou chvíli jiné auto. Před rokem jsme si z Německa dovezli krásné modré Berlingo (2004 r.v., nyní najeto 95tis.) a jelikož tento typ auta už byl náš třetí, byli jsme s ním spokojeni…až do teď. Kdy se manžel zbláznil a v podstatě i přes mou nevůli (nakonec jsem víceméně rezignovala) přivezl VW Multivan (rodinná Caravella), ale 1999 r.v. a najeto 130tis. Nějak si k tomuto autu nemohu najít cestu a všechny klady které má, mažou protiklady, které si možná sama namlouvám. Navíc nám to z rodinného rozpočtu sebralo značnou sumu a mě jakožto “bankéři“ uštědřilo nemalý pohlavek. Navíc jsme si museli dočasně vypůjčit (než se prodá Berlingo), ale měla to být pouze půjčka na týden nebo dva, prý už máme kupce!!! Jenže Kupec se nakonec rozhodl jinak a momentálně máme auta 3. Pokud bych rozhodovala sama za sebe, prodala bych určitě VW, ale manžel se v něm vidí a je jak malý kluk. Mě to auto nevyhovuje z mnoha důvodů. Parkování s dodávkou ve městě není moc ideální, kvůli váze auta jede do kopce jak šnek a jelikož auto stálo dost peněz budeme si moci dovolit jen jedno. Já z toho nemůžu spát, hlavně kvůli tomu dluhu (nikdy jsem nežila na půjčku) a na druhou stranu nechci manželovi kazit radost, konečně má prý auto jaké si přál (jenže je to automechanik a za dobu našeho vztahu 12 let máme již 9 auto). Zkoušela jsem si napsat pro a proti a jednoduše mi z toho vychází lépe Berlingo, ale manžel určitě najde více PRO pro tu pixlu, do které nasedám s velkým sebezapřením :-(((.
Poraďte mi jak si zvyknout a nebo jak manžela přesvědčit zbavit se nové “hračky“. Je docela tvárný, ale vím, že ho to bude hodně mrzet, kdyby musel Multivana prodat.
Padmé – Naprosto ideální ;-). Díky

Vici, tak to jsem ráda, že máš to “nejhorší“ za sebou. A moc díííky za info, já už byla zvědavá, jak s tím novým autem jezdíš-parkuješ-couváš… Je fajn, že vás ta investice finančně nepoložila a je dobré, že jste korunky vrátili. Jinak se přiznám, že bod 6. mě spolehlivě zvedá ze židle – já jsem na tvé straně, zcela jednoznačně a bezvýhradě! Rozumím ti a chápu. Vnímala bych to stejně jako ty. A ostatní ať si trhnou!
No a do budoucna ti přeji, ať našetříte korunky na tvoje autíčko – podle tvých představ – a je jenom tvoje (to by byl ideální stav, že? :o)))
Leni, obrovské díky :-DDD, nějak mě ta soudržnost dojímá, jdu utřít slzičky…to by člověk nevěřil, jak z tebe 2 děti udělají měkouše :-).
Manža mě ujišťoval, že je to naše opravdu poslední auto (vzhledem k financím, bude muset) :-))), ale ona ho zas učaruje nějaká nová láska a začne celé tohle divadlo na novo. My už měli opravdu kde co, žádné auto jsme neměli déle než 3 roky a to bylo snad jen jedno jediné, jinak ta vlastnictví byla podstatně kratší :-(.
Eliško, Ty jsi zlatíčko, někdy se prostě musí tak trošku ustoupit, ale zároveň si stanovit pravidla – viz. dlouhé jízdy.
U nás je to tak, že já zase nemám ráda manželovo auto – Suzuki SX4, nevidím z něj, odmítám si ho půjčovat, ale svého Berlouše miluji a manžel zase na protest, neřídí jeho – takže veškeré oslavy, výlety, dovolené si kočíruji sama, prima je, že mi to nevadí, nikdo mi nešteluje sedačku, zrcátka a já si to fakt užívám.
Vydrž s pixlou, fakt není tak hrozná, ta kamarádova je naopak úžasná, i s tou pojízdnou ložnicí vzadu. Je hodně chlapů, kteří na tohle auto “stůňou“ – je to třeba tou velikostí…. 😀
Děvčátka musím napsat, bylo to konec konců moje trápení.
Tak za
1. zůstala nám pixla a pořád jsem si na ni nezvykla, řídit ji umím, parkování musím vypilovat, ale jinak se snažím s ní nějak zžít
2. peníze jsme vrátili, protože si někdo naše Berlingo koupil, ukápla slzička, ale naštěstí odjelo do města vzdáleného 25 km, takže jej nebudeme vídat každý den
3. manžel by i tohle auto (kvůli mě) prodal a koupil další Berlingo, ale asi dám na radu Bramborky, vytrpím si svou nedůslednost a to že jsem včas nezasáhla a chvilku si pixlu necháme a budeme šetřit a šetřit a…
4. už mě přešel počáteční smutek, auto řídit budu jen když budu muset, což má také své výhody – už mám pádné argumenty, proč nechci jet dlouhé jízdy (evidentně manžel nepochopil, že úporná bolest hlavy z dlouhého řízení a následné se starání o děti není výmluva, ale fakt) a nehodlám jej vozit z rodinných oslav :-))) – Chtěl auto, má ho, tak ať si ho také užije, né??? 😀
5. ačkoliv to naše úspory značně ztenčilo, úplně nás to nezruinovalo, jen nepojedeme nějakou dobu na dovolenou, což mě sice mrzí, ale holt pojedem na chalupu.
6. Všichni okolo mě fandili manželovi a já vypadala jako největší … že jsou to jen moje rozmary :-((( Z toho jsem docela naštvaná, oni totiž tím autem jezdit nebudou, tak se jim to pěkně povídá.
Tak asi tak :-). Děkuji všem zúčastněným za podporu, abych se s pixlou (to už jí asi nikdo neodpáře) trochu smířila, jste vážně zlatíčka :-))).
Zdravím všechny, se zaujetím jsem si přečetla předchozí řádky a tak mě napadá, že to vážně s těmi chlapi a jejich automoto vrtochy nemáme nikdo lehké. Co je ale zajímavé, že si muži nic podobného nepřipouští. Momentálně natáčíme v ČT Brno dokument do Rodinných křižovatek, jedná se v něm především o rodinné vztahy ovlivněné auty. Auto tu má figurovat jako člen rodiny a jde především o to, pokusit se zaznamenat a snad částečně reflektovat roli auta v rodinném životě. Jak tady totiž také píšete, muži si zkrátka nepřipouští, že by jejich vášeň mohla rodinu nějak reálně ovlivnit, a pokud ano, tak už bývá občas i pozdě, protože partnerce v tu chvíli už dochází trpělivost.
Co si myslíte o takovém temátu dokumentu? A neznáte ve svém okolí někoho, kdo by byl ochoten a schopen-jako rodina- prezentovat tento problém v dokumentu? Vážně mne moc zaujalo, co tu píšete, protože to je to, co nám momentálně chybí-totiž pohled z druhé, ženské strany. Vaše argumenty jsou oprávněné a budu velmi ráda, pokud se mi ozvete na můj email adamkova.tereza@centrum.cz, případn pokud mi poradíte, jak ještě dál se k tématu ,,auto jako člen rodiny“ postavit.
Moc se těším na případné odpovědi a podněty
Tereza Adámková, scénáristka dokumentu
Vici,já tě moc nepotěším.. I když jsou tvé argumenty pádné a jistě máš pravdu, nech manžovi “jeho hračku“ a chvilku ji strp. Vím, co to je mít doma automechanika, či jiného…mechanika. Pohraje si a za chvíli uvidí něco mnohem lepšího a inačejšího, a vezme (určitě) v potaz i tvé námitky (i když to otevřeně nepřizná..) Hlavně mu pak neříkej, já jsem ti to říkala. Nech ho, vydrž, bude jiná “láska“. Z vlastní zkušenosti vím, že čím víc se proti “miláckovi“ budeš stavět, a pravdu můžeš mít milionkrát, tím víc se ho bude držet, i když jemu samému poleze na nervy… Jen, aby měl pravdu.. Já sama mám velkou lásku – Kia Soul,ale můžu si nechat zajít, stojí bezmála třistatisíc…..
eli,este me napadlo,bracha taky vymenil opla za ooobrovský stříbrný auto.a švagrová jezdí po chvilce jako drak.
Eli, uvidíš, že se zase zamiluješ. Já to tak alespoň mám. První naše auto byl Peugeot 405 combi – říkali jsme mu familierně pohřebák, byl antracitový, když jsme ho prodávali, bulela jsem jako želva. Pak přišel Ford Escort – kupec se k němu nechoval mateřsky, znovu jsem bulela, pak jsme měli Fabii combi, ale rozmnožili jsme se a nevešli se do ní – přiznávám, tu jedinou jsem neobrečela (byla to líná mrcha :-D) a teď mám svého milovaného Berlouše a toho se jen tak nevzdám – než přijde nová láska na čtyřech kolech 😀
Holky moje zlatý :-))), včera na mě dopadla nějaká deprese, asi blbnu. Rozhodla jsem se pro “taťkovo“ auto – Pixlu :-))) – už jí to asi zůstane :-D.
Vůbec mi nedělá problém jezdit takovým velkým autem, jsem za ty roky zvyklá jezdit kdečím :-), ale Berlingo bylo srdcová záležitost. Zas ušetříme za 2 pojistky a kdykoliv budu potřebovat auto já, mít ho budu – byla i situace kdy jsme měli jen 1 auto a jelikož máme děti, byla jsem to já kdo měl přednostní právo :-))). Pojistka je stejná jako u Berlinga, takže v tomto směru bych neuspěla a spotřebu by měla mít dokonce lepší než Citroenek :-(.
Děkuji všem za příspěvky a že jste mi pomohly se vyplakat – ten stresík se krásně odplavil. Zítra odjíždíme pixlou do Kaplice (JČ), tak držte palečky, ať máme dobrou cestu :-))).