Diskutárna

Milá anonymní “18“ . Tak mi to nedalo… a ještě jsem se “musela“ vrátit… chci Ti napsat pár slov… jako dodatek…
A koukám, že mezitím už jsi dostala pěkně “do trika“ .

Víš, tohle téma je dost ožehavé, my se tu scházíme už leta letoucí a všechny z nás jsou maminky, který ty svý drobečky milujou celým svým srdíčkem. Tak se – prosím Tě – nediv, že se na to díváme z té druhy strany, které Ty zatím ještě asi tak úplně nerozumíš. Ale to všechno přijde, časem porozumíš i Ty spoustě věcem, které jsou pro Tebe v tuto chvíli nepochopitelné.
No a teď k tomu, co jsem Ti chtěla napsat.

Přečetla jsem si, že to Tvoji rodiče nevědí… to není dobré… tajit to… víš, stejně se to provalí… nejde utajit dvě děti…
Za další – já osobně se domnívám, že zbytečně plýtváš svou energií a zaobíráš se věcma, které už v tuto chvíli nejsou podstatné. Zkus se s tím smířit. Vzít to jako hotovou věc. Ono to totiž už “hotové“ je. Tvůj přítel má dvě děti. Prostě to tak je. A Ty na tom nic nezměníš.

Pokud ho skutečně miluješ a uděláš pro něj cokoli – jak jsi sama napsala – musíš si ve svém srdíčku najít místo i pro jeho děti, protože od nynějška jsou děti jeho součástí. On už není “sám“, jsou tři. Pro něj je zcela přirozené, že se s nima chce vídat a chce se na tom všem finančně podílet. A tohle je právě ten “trabl“ – Ty sama ještě miminko nemáš a tak Ti prozatím tahle “vazba“ uniká. Ale můžeš věřit všem těm holkám a ženám tady, potažmo i mně, že to je “vazba“ (rodič-dítě) velmi silná a celoživotní.

A na Tobě je ta volba…
Buď Ti za to ten mužský stojí a Ty se s tím vším “popereš“ a vezmeš na vědomí, že je “táta“ a přizpůsobíš se tomu.
Nebo jdi od toho.
Jsi ještě opravdu hodně mladá a celý život máš před sebou.
A nemusíš se bát toho, že by tohle byl jediný mužský pod sluncem… Určitě by se časem objevil někdo nový…

Snad mi budeš rozumět, jak jsem to myslela…

Ach jo…

Prosím tě, nezlob se, neber to jako nadávky. Vše, co je psáno, je myšleno v dobrém. Ale i já ti musím říct – každá tvoje věta, každý tvůj vykřičník vyjadřuje – jéje, já jsem ale mlaďounké naivní telátko, které vůbec nic neví o životě.

Zamilovala ses do trotla, který tak, jako se chová k ženě, se kterou má dvě děti, se jednou stejně tak může chovat k tobě. Nenamlouvej si prosím, že ty pro něj přece znamenáš něco jiného. Neznamenáš. Krmí tě pohádkami a využívá jen, aby si s tebou užíval života, zatímco někde vyrůstají dvě děti, které potřebují tátu. Ty ve svém věku vůbec nemáš na to, abys mohla řešit finance, alimenty, starání se o děti, které nejsou tvé a už dopředu k nim máš vybudovanou jistou averzi – a teď se na mě nezlob, ale máš. Ještě jsi je možná ani neviděla, ale už teď na ně dokonale žárlíš. Žárlíš na to, že by měly odčerpávat dost podstatnou část vašich společných financí. Žárlíš na chování JEJICH babičky – ta paní s tebou nemá nic společného, ještě to není ani tvá tchýně, ale je to BABIČKA, a žárlit na na její chování ke svým vnoučátkům je prostě pitomost.

Ať došlo k početí jakkoliv, tak na tobě není, abys něco rozsoudila. Kde bereš právo soudit “její“ rozhodnutí? Podle mého bys měla stát opodál a jen vyčkávat, jak si přítel své záležitosti vyřeší. Zkus se v myšlenkách na týden přemístit do kůže své “sokyně“. Neřeš, jakým způsobem k tomu všemu došlo – s prominutím – o tom víš stejně prd, ač si myslíš, že víš všechno, nevíš. Ale zkus se ocitnout v kůži maminy, která ve dne v noci běhá kolem dvou dětí, sama, třeba naprosto bez pomoci, která má v peněžence poslední padesátikorunu a víš vůbec – kolik stojí třeba Sunar? Která pobírá necelých 8000 rodičováku a třeba 6 tisíc dá za nájem? Co když děti onemocní, vždyť v lékárně nechá za léky třeba šest stovek. A jedny botky stojí kolem tisícovky. Uměla by sis s něčím takovým vůbec poradit? Věř mi holka, já vím, co je to nejíst, jen abych nakrmila své děti.

Navíc, přesně jak píše radka, tvůj přítel má zákonnou povinnost postarat se jak o děti, tak o jejich matku. Ne stát, ale on by měl stát po jejich boku a poskytnout jim veškerou péči. A jestli to nedělá, tak pryč od něj, vždyť co ti dává záruku, že k vašim dětem se jednou zachová – konečně – správně??? A jak vůbec můžeš klidně spát, když máš po svém boku chlapa, který se takhle staví k vzniklé situaci?

Děvče, vím, o čem mluvím. Podobně jako bamiska i já mám za sebou nedokonalé rozpadlé manželství. Já dvě děti, můj muž dvě děti z bývalého vztahu a dohromady máme chlapečka. Přesto, když nám všechny “naše“ děti zaplní dům, jsme neskutečně šťastní. Vždyť jsou naše. Když zavolá jejich máma, že holky něco potřebují, dáme hlavy dohromady a snažíme se co nejvíc pomoci. Když zavolám já bývalému, je pokaždé ochotný mi pomoci, on i jeho rodina. Navíc si děti pravidelně bere co 14 dní na víkendy k sobě. Takhle by to mělo vypadat vždy, když se rodiče dětí rozejdou. To, co popisuješ ty, je jen zlý sen, který se bohužel stal skutečností. Ty s tím nic nenaděláš, pokud chceš být nadále se svou láskou, tak stůj opodál a přijmi vše, tak jak přichází. Jen tak to může dál fungovat. A pozor, abys za pár měsíců neřešila stejný problém…

Víš, i když to tak možná nevyznělo, já bych ti opravdu moc přála, abys na to co nejmíň doplatila. Aby tahle zkušenost byla pro tebe poučením, co a jak se prostě nemá dělat. Protože všechno, co se nám děje, má nějaký hlubší smysl, i když ty to teď nevidíš, ani nemůžeš. Máš si tohle prožít, abys sis z toho vytáhla něco dobrého. Užívej si svého krásného 18-tiletého života, a neber si všechno hned osobně, myslím, že každá rada, kterou ti tady holky daly, je fakt dobrá.

možná to i mohla chtít, ale pokud měla čas popřemýšlet, nevím jak je to stará holka tak jí asi také dovaklo že by v sobě zabila dva života a vyhrála mateřská touha ….. ale to jednou pochopíš jako mamina a pak si na nás vzpomeň….

babička brát ohledy opravdu nemusí jsou to její vnoučata a celej život budou, takže i na tohle si zvykni jak o nich mluví, jak je bude vychvalovat, jak se jim bude třeba i snažit vynahradit to že nemají tatku a tvoje děti bude zanedbávat atd…vše je možné ….

no a dostat peníze od státu a neměl by se postarat on místo “dojení státu“

Ale ona chtěla sama na potrat!A hlavně přítel ji pomohl k tomu,aby dostavala nejake penize od statu!A ja jsem nerekla,ze mi ty deti vadi,ale bude mi to dost neprijemne,kdyz budu vedet,ze k nam budou jezdit atd!nevadi mi,ze o ne babicka ma zajem,ale taky si museji trosku uvedomit,ze me to je potom lito,kdyz o nich predemnou mluvi!

No jestli je tak ožralý, že nic neví, tak nevím jak se mu podaří uskutečnit styk

Podívej, my ti tady nenadáváme, ani to tak nevnímám, mě je tě spíš líto, rppotože vím, že jsi teď zamilovaná a slepá. Jenže celá tahle situace vypovídá o tom, že ty jsi normální 18 letá holka ale on je sice věkem 32, ale v podstatě možná na těch 15 vyspělý, takže proto asi taky tak mladá partnerka. A navíc bezcharakterní šmejd, prostě tak to je. Buď s ním, dokud budeš mít pocit, že jsi zamilovaná, ale dej si opravdu pozor na to, mít s někým takovým jakékoliv závazky – hlavně děti, ale i dluhy, bydlení apod. Prostě buď ve volném vztahu, který můžeš kdykoliv opustit a mít k sobě partnera sobě rovného (předpokládám, že ho velmi brzy předstihneš).