Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Bohaté zážitky
Ahoj VDčáci,
nedá mi to rychle nepozdravit, protože jsem přišla domů a zjistila jsem, že se v noci asi samovolně zapnul noťas (občas to dělá), a místo prostého vypnutí jsem samozřejmě zapla VD, jakože chvilkový relax…
Máme za sebou bouřlivou noc. Moje cesta do Prahy proběhla celkem v dobrém, žádná havárie, vrátili jsme se ve středu celkem pozdě, tak jsem se chystala, jak si ve čtvrtek po práci orazím. Udělala jsem si oběd, padl na mě spánek, užuž se natáhnout. Bylo ale zrovna po 15 hod. a starší dorazil ze školy, po chvilce z něj vylezlo, že ho bolelo břicho. Po další chvilce se ukázalo, že se to rychle zhoršuje. Trochu jsem doufala ve větry, i když bolest byla jednoznačně vpravo dole. Sehnat mladšího z kroužku, byla jsem jak na trní, když starší musel zůstat tu chvíli sám doma. Pak jsme jeli do nemocnice a večer operace slepého střeva. Jsem tu s klukama sama, tak jsem ho dovedla na sál a chtěla jsem malého doma uložit, že se potom ještě přijedu podívat. Ale volali mi, že se probudil z narkózy špatně, je hodně neklidný, abych přijela na noc. Tak jsem musela vzít s sebou i malého. Nebyla to dobrá noc, starší zvracel, bříško bolí, ale už je ráno a všechno bude lepší.
Já mám po předchozích dnech a neprospané noci dost, bříško naštěstí nebolí, ale zvedala jsem 30kg dítě v noci několikrát, tak mi trochu mrazilo. Navíc na dětském leží nějaké infekce. Manža v hodně daleké cizině, no, prostě takovej je život. Teď mi připadá, že na tento týden dlouho nezapomenu, ale nevím, jestli to není jen začátečnické přání neuvědomit si, že takový je prostě život samotné matky s dětmi a k tomu těhotné. On to spíš bude názorný příklad, že únikem z velkého zápřahu pracovního (po dobu těhu) se ta zátěž asi nesníží. Protože asi nějak ty svoje horoskopické konstelace naplňovat musím. Hernajs, ale nemuselo by se to naplňovat zrovna přes moje tři děti. Už se těším, až se vyspím a zase se vrátí optimismus, naštěstí mám mnohokrát odzkoušeno, že spánek přesně toto dokáže udělat 😉
Večer doufám budu s mladším doma a staršímu bude lépe.
Virenko, teda to je nápor na jednoho člověka neskutečnej 🙁 Držím pěsti, ať je synek brzy doma…
Co to tady čtu? Vy si zase prožíváte věci, moc přeju, abyste už po neděli byli spolu, aby to syna i přestalo bolet a dělat mu potíže a také, aby mu to rychle uteklo. Hlavně, že je všechno v pořádku a ty se snaž odpočívat 🙂
vierenko myslím na vás držte se snad dnes zase budem o něco líp přecejen je to zásah do těla…a chutě přijdou následně taky
karty jsme měly v oblibě také jednu dobu už je to dýl, nakupovala jem je u vietnamců cenově nepopsatelné za 100 celej kufříček….
nemáš to jednoduchý být na to sama tak odpočívej pokud to aspoň jde…..a at jste v neděli zase spolu
Holky, děkuju všem za povzbuzující reakce. Chystám se vstávat, tak musím napsat teď, potom se už ke kompu dlouho nedostanu.
Bylo to hodně rychlé a jak jsem včera dopoledne mluvila s operujícím lékařem, tak taky opravdu ne hezké. Kluk je alergický na antibiotika, tak je zatím nemá, ale podle stupně zhnisání by je mít měl, tak jsem zvědavá, jestli se bude hojit ukázkově, aby mohl v pondělí domů. Zatím nemá teplotu, ale je hodně zmožený a jak mě doktor varoval, že bude mít hlad, chuť jíst a nesmím se nechat přemluvit, tak mu potom dovolil polévku a puding a on tedy vůbec chuť nemá, v žádném případě mě nepřemlouvá a pro dobrou vůli snědl jednu lžíci na čtyřikrát a tím končil. Tak už se těším, až hlad přijde, to je neklamná známka, že se tělo doopravdy zotavuje.
Včera jsem jen mladšího vypravila do školy a musela jsem zpátky, stejně mi tvrdil, že jsem byla pryč strašně dlouho a že to nemohl vydržet. Chvilku jsem z něj vytahovala, jestli by si něco nepřál v hračkářství, nakonec maličko ožil a svěřil mi sladké tajemství o vášni k jakýmsi pokémonovým kartám, o kterých jsem v životě neslyšela, tak jsem při vyzvedávání mladšího vyrazila do hraček, ale ani ta radost z karet ještě není taková ta úlevná. Snad se dneska prospal, on po té operaci spal hodně špatně a přes den taky nemohl usnout. Večer když jsem odcházela, byl už hodně spací.
Domácnost šidit nemůžu, protože tu vůbec nejsem, čili stojí úplně a stála by i s chlapem, to zase pardon. Večer jsem přišla na sedmou, mladšímu dochystala večeři, zahučel po osmé a já hned po něm, ani jsem se nestihla svlíknout, to až když jsem šla kolem druhé na záchod. Smrdí mi tu i nádobí už dva dny, ale jako co. Na tohle nezemřeme, zatímco hajzlík slepák to tedy umí.
Dneska musím na nákup – víkend, malý jí doma, jsem domluvená se skorotetou, že jí ho odpoledne zavezu do blízké vesnice a ráno jen s nákupem zaletím marodka povzbudit a slíbila jsem mu noťas, i když mám trochu strach, aby ho nepolil pitím. A taky aby ho na klíně netlačil na břiše, ale to musí zkusit, evidentně o to zkoušení strašně stojí.
A musím doprat nějaké pyžama, teď to blbě schne, poprvé bych ocenila sušičku. Pyžamka mizí strašnou rychlostí a jak člověk doma netráví žádný čas… druhý rodič fakt chybí, chybí. No nic, jdu do sprchy a umýt hlavu, ta už to potřebuje hodně, ale večer jsem padla dokonce i bez zubů… já ani nevím, jak jsem došla do postele. Takže jdu, užívejte hezký víkend, já doufám, že po neděli budeme doma zase krom tatínka kompletní 🙂
Virenko, doufám, že už je teď “lépe“ (Vám všem). Posílám Ti pohlazení a synovi přeji brzké zotavení po chirurgickém zákroku. Všechno bude dobré :-). Uvidíš :-). Být “maminkou“ je to nejkrásnější, co žena může prožít a zároveň je to ta nejobtížnější “profese“, co znám – aneb každá mince má dvě strany. Ty jsi děvče šikovný a zvládneš to! 🙂 Držím palečky. A dej vědět, jak si vedete.
Fuj to jsem se lekla.Samovolně…lapala jsem po dechu :-(.
No Virenko pěkný nadělení,ale teď už to bude dobrý.
Máme výhodu,že jsme ženský a jak je známo : ty zvládnou všechno :-D.
Hlavně se snaž moc nestresovat a naordinuj si pohodu a polehávání s dětičkama.Chlap není doma tak můžeš šidit domáctnost :-).
Špuntíkovi posílám pohlazení a opatrujte se a brzo ať je od Vás růžovka,že jste ty i děti v pořádku.
Virenko, slepák?
Takto akutně? Z ničeho nic?
Jejda, to opravdu není příjemné. Tak nezbývá než doufat, že bude brzo v pořádku, bez komplikací a budete mít chvilku klidu.
Opatrujte se.
virenko držím palce ať se vše brzy usadí.Malému ať se bříško zahojí co nejlépe a rychle,žádné komplikace a posílám pohlazení,/před dvěma dny jsme vzpomínali doma na rychlý průběh slepáku u dcery 🙁 /
A těm dvěma parťákům, ať tě nezlobí,pohlaď bříško,bude to dobré uvidíš,zkus si odpočinout,v nemocnici ho pohlídají a ty se vyspi,pak bude svět trochu veselejší.Moc držím palečky 🙂
Virenko, od tebe bych si přála jen a jen lepší zprávy, ta šedivka mě dost vylekala, ale to mé mrazení za krkem se po přečtení nepotvrdilo, už jsem se bála, že jsi pak musela zůstat ve špitále taky…
Víš, tak nějak se snažím věřit tomu, že to příroda zařídila – snad – dobře, aby se i těhotná maminka dál mohla starat o své děti, vzpomínám si, když jsem čekala Vladánka a Zoika chytla střevní chřipku, byly jí tři roky a já jsem s ní v náručí celé dny běhala po schodech nahoru dolů a modlila jsem se, aby se mimísek udržel tam, kde má, takže ber to prostě jako osud, vše dopadne, jak má… a taky musíš myslet pozitivně a černé myšlenky si k tělu nepouštěj, teď je důležité, že jste to s klukama tak dobře zvládli, snad nebudou po slepáku žádné komplikace a my na tebe moooc myslíme, že jo, holky… 🙂
Vírenko, myslím na vás na všechny, i na prďolku v bříšku, ať vše dobře ustojíte