Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem rozvedená!
Ahoj všichni, tak jsme dneska měli s manželem konečně rozvodové stání, všechno proběhlo v klidu – jen jsme (myslím, že i on) byli trošku nervózní z toho všeho, já jsem se celou dobu klepala…A po soudu jsme ještě asi půl hodiny stáli venku a povídali si – najednou to šlo, úplně v klidu, docela příjemně, bez výčitek a urážek, bylo to docela fajn…překvapivě. Takže skoro po roce od podání žádosti jsem konečně rozvedená.
P.S. Tak si nejsem jistá, jestli mám mít radost, nebo být smutná, je to tak nějak napůl…
Náhodou ja bych gratulovala k takovemu rozvodu….meli jsme to uplne stejne a po 7 letech stale fungujeme lepe nez predtim v manzesltvi…kvuli detem a to jsem uz podruhe vdana
Souhlas s Majulkou, opatrujte se, přeji hodně štěstí!!!
Já ti asi nebudu gratulovat. Bylo by divné gratulovat k tomu, že se ti něco co jsi chtěla jinak nepovedlo. Až ti to příjde, jak říkáš, černý na bílým, bude ti asi ještě smutno z toho, jak to dopadlo. Ale hlavu vzhůru.
Spíš jsem ti chtěla do další etapy tvého života popřát hodně radosti, co jeméně starostí a stresů. Také štěstí v případném vybírání nového partnera a Nelinka ať ti dělá velikou radost.
Moc Vám děkuju, jsem ráda, že to mám za sebou – vlastně se pro mě nic nezměnilo, jen už to mám i oficiálně, ale stejně to bylo včera tak trochu citlivé.:-) Jen doufám, že teď už nám ta komunikace vydrží, hlavně kvůli malé (pro anonymní s. – Nelince budou v květnu čtyři), mám spíš pocit, že to špatné vychází od mnaželovy přítelkyně – připadá mi v tom vztahu hrozně nejistá, tak kolem sebe kope. Ale neuvědomuje si, že na nesprávném místě. I to jsme včera probírali s manželem – zvláštní, kdo by to byl řekl, že s ním budu někdy řešit jeho jiný vztah…
Čekám, že to ještě přijde, možná až mi přijde poštou ten rozsudek a uvidím to černé na bílém, ale asi to potřebuju ze sebe dostat a uvědomit si, že je to definitivní, nějak mi to pořád nedochází, i když vím, že je to takhle lepší…Takže moc díky, celou dobu jste mi moc pomáhaly…
Zuu:-))) tak s zhluboka nadechni a vykroč:-)))
Všechno co přijde bude jen lepší,uvidíš. Držím palečky Tobě i dcerce ať potkáváte už jen slušné,milé a solidní tatínky a přátele vůbec. K
Hezký nový život!:-)
Asi je lepší být šťastně rozvedená než nešťastně vdaná. Samozřejmě, že Tě to vzalo – v tabulce “stresů“ je rozvod hodnocen skoro stejně jako úmrtí člena rodiny.
Podle mne je rozvod prohra jen pokud se bývalí manželé nedokážou domluvit nebo si dělají naschvály. Pokud spoku vycházejí, tak je možná pro děti lepší, když vidí, že jsou oba rodiče spokojeni, než aby žily ve stresující domácnosti plné hádek a “neštěstí“.
Přeji hodně štěstí na novém začátku.
mno, tak asi gratuluju. A nebo ne? 🙂 Ty pocity si asi časem sednou a “jen“ jsi tímto uzavřela předchozí životní kapitolu. Určitě to byl správný krok. A je fajn, že spolu vycházíte dobře…
Dívej se dopředu, určitě tě čeká spousta skvělých zážitků v životě, láska, radost, štěstí… Přeju ti ho. A držím palečky, ať se daří! 😉
Zuu, nejdříve Ti chci pogratulovat, v jakém “klidu“ jste to zvládli….Za druhé Ti chci pogratulovat k tak velkému životnímu rozhodnutí a žes to dotáhla až do konce a více se netrápila…..Za třetí mě to zároveň moc mrzí, protože každý rozvod je prohra (já to sama taky tak cítím – mě rozvedli 5.12.)….Za čtvrté Ti chci popřát, ať je Tvůj start do svobody trošku veselý a ať jsi brzo moc šťastná a spokojená….Za páté doufám, že Nelinka brzo překoná tu změnu a bude mít oba své rodiče moc ráda, ikdyž budou každý zvlášť.
Držím Ti palce. Jsi opravdu statečná, jak jsi to zvládla (já se u soudu zhroutila a bulela jsem tam jak malá holka, protože můj manžel řekl, že se rozvádět nechce a já to chtěla).
Hodně sil, teď už bude jenom líp….Vy už vlastně spolu nebydlíte, že? Tak o to už to máš lehčí 🙂 Hodně štěstí a měj se krásně 🙂
Zuu, určitě je dobře, že jste to zvládli v klidu, bez výčitek a urážení, to se nepovede hned tak každému, když se rozváděla moje kamarádka, bylo z toho drama jako ve válce Roseových – nedokázali na sebe promluvit bez negativních emocí, byla to fakt hrůza.
No a k těm tvým rozporuplným pocitům – jsou na místě a je to tak v pořádku, něco končí a něco nového začíná… Takže k tomu, co začíná, ti přeji hodně štěstí :-))
ahojky,,,,
nevím sice vůbec žádné okolnosti,ale jen chci říct, že jsi hrdinka,,,opravdu. Jak staré máš dítě? Taky uvažuju o rozvodu jen ne a ne se rozhoupat. Mám pětiletýho prcka. S.
Zuu… chápu tě, taky nevím, jestli gratulovat 🙂
Každopádně budeš snad více v klidu, víš na čem jsi a je fajn, že jste schopni spolu normálně mluvit – určitě obrovské plus do budoucna i kvůli dcerce.
Tak držím palce, ať se v “novém stavu“ rychle zadaptuješ a daří se ti dobře!
Je to takové hořkosladké, viď. Člověk má pocit prohraného boje a zároveň spadne velkej kámen ze srdce. Možná to ještě opláčeš (ne, že by ti to mělo být líto, spíš ten stres se vyplaví..), ale odtedka už bude jenom líp. Držím ti palečky a gratuluju ke klidnému průběhu. Drž se((-:
No nevim jestli ti mám blahopřát každopádně máš to za sebou a budeš mít klid! Nervy vim jaké to jsou. Ono to chvilku bude ještě bolet ale za pár měsíců budeš mluvit jinak. Jsi hrdinka!