Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Matilda zdraví v poklusu:-)
Zdravím celé VD, sice v rychlosti, ale pár slov vám musím napsat, abyste si nemysleli(y) :-), že jsem na vás úplně zapomněla…
Musím se přiznat, že jsem ještě nikdy nebyla tak zaneprázdněná, jako teď. Přes naši obec jsem dostala jakous takous brigádu, kdy jako knihovnice a koordinátor přes komunitní plánování organizuji volnočasovou činnost určitých skupin obyvatel naší vesničky. Nikdy bych si nemyslela, že něco takového vůbec zvládnu a bude mě to bavit 🙂
Od měsíce října jsem stihla s pomocí obce zřídit ve volné bývalé třídě mateřské školy dětskou herničku, zařízenou sice stylem – co dům každého dal, ale velmi útulnou. Z vybraných dobrovolných příspěvků jsme nakoupili různý výtvarný materiál, tatínkové pomohli s technickou částí provozu – např. namontovali garnyže na záclony, sestavili nábytek apod. No a teď se tam scházíme každou středu, aby si děti hlavně přes zimu pohrály a neseděly s maminkami doma.
Do toho samozřejmě spadá i každé významné datum, které se vztahuje k určitým zavedeným akcím pro děti, takže momentálně se vše točí kolem chystané Mikulášské nadílky a Vánočních trhů. Ve spolupráci s mateřskou školou chystáme a vyrábíme různé výrobky s vánoční tématikou, které by se daly za pár korunek na trzích prodat a výtěžek by šel na provoz dalších akcí pro děti.
Zní to idylicky? 🙂
Je nutné vás vrátit zpátky na zem. Je to hrozně nevděčná práce. Třeba obcházení sponzorů, kteří se tváří, že se jich to vůbec netýká, nebo vysvětlují, že jsou na tom letos už tak zle, že si nemůžou dovolit věnovat nám ani 500,- Kč. Dále například poznatek, že každá změna, kterou navrhnu v již zavedeném mnoholetém pořádku, bude pokládána za nesmyslnou a obtěžující. Zejména se to týká toho, že jsem po dohodě s obcí a s maminkami v herničce změnila provedení Mikulášské nadílky a místo obvyklého obecního sálu jsem přesunula Mikuláše na obecní náves 🙂
Celkový program by měl být hezký a vánoční – sváteční. Zahájení Vánočními trhy, kde budou hrát koledy a kromě vánočních výrobků se bude podávat zvěřinový guláš za lidovou cenu a horký vánoční punč. Pak se rozsvítí vánoční strom a za zpívání malých koledníků se bude přivolávat Mikuláš. Ten rozdá nadílku a všichni můžeme jít domů.
A proto se v naší vsi strhl naprostý mazec. Jsem blázen, spadla jsem z višně, z měsíce a já nevím ještě z čeho všeho možného… Prý tam půlka vesnice nepřijde jen proto, že se jsou zvyklí chodit na sál a tam taky chtějí nejen mikuláše, ale i vánoční trhy, aby mohli nakupovat hezky v teplíčku. Jo, ten gulášek s tím punčem, super nápad – ale na sál, prosím, dejte nám to na sál… 🙂
Jeden večer jsem si poplakala, než mě můj muž seřval a postavil do latě, ať se vzpamatuji a hlavně ať se neopovažuji na tom svém plánu teď něco měnit. Bude to venku a hotovo…
Takže takhle si užívám, navíc, jedná se i o rivalitu mezi našimi hospodami a jejich štamgasty, takže když jsem sehnala od myslivců jako sponzorský dar zvěřinu na guláš a paní hospodská z našeho místního hostince se nabídla, že ho zadarmo uvaří, tak půlka vesnice si šušká, že to jíst nebude, když to vaří ta pí.. – omlouvám se 🙂
Pro mě naprosto nepochopitelné a mám se ještě co učit. Ale chodím s hlavou vztyčenou a snažím se naprosto nevnímat ty naše žabomyší války. Sama mám práce nad hlavu, je nás jen pár maminek, co vyrábíme věcičky na prodej, různé vánoční ozdůbky, lily jsme glycerínová mýdla, pečeme perníčky a perníčkové ozdoby a svícny, vyrábíme s dětmi svícínky ze šišek, různé vánoční zápichy do květináčů, vánoční baňky apod. Spát chodím každý den kolem druhé hodiny ráno, celý den pobíhám mezi školkou, herničkou a naší domácností, do toho ještě máme rozjetý bazárek, kde každé úterý prodávám celé odpoledne, čtvrtky a soboty brigádničím v hospůdce, v pátky mám celé odpoledne knihovnu, pondělí sedíme do večera ve školce a tvoříme s paní učitelkou, ve středu do večera v herničce. Volno mám jen v neděli a to se od rána nezastavím.
Upřímně – baví mě to? Moc. Ale fakt se těším, až bude 3.12. večer, a já začnu konečně myslet na to, že i doma budou nějaké vánoce. Nemám ani jeden dárek. Nemáme žádné finance. Můj muž maká jako šroubek, firma znovu neplatí. Lednička vymetená, v bedně zbývají 4 brambory. I proto mi ten zmatek, co prožívám, pomáhá, abych se nezbláznila. Třeba z naší nástěnky plné složenek, které tam visí už hóóódně dlouho a volají po zaplacení.
Kačenka mi momentálně leží se zánětem močových cest, chytili jsme to v začátku, takže žádné bolestivé drama se nedělo, dostala antibiotika a já se snažím, aby toho vypila co nejvíc. Rozděluji doma úkoly, Anička momentálně musí zastat o hodně víc práce a mých povinností, ale je šikovná a zvládá to bez reptání. Umí uvařit, upéct buchtu, postarat se večer o děti, když se nestíhám vrátit včas. Udělá s Káťou úkoly, zamete, vytře, musím ji pochválit.
Vladan konečně zprovoznil topení, takže dovezený kotel, který nás stal celé jmění a taky díky kterému jsme na tom momentálně tak zle, konečně topí a je nám doma teplíčko. Ale musel se kvůli tomu přebourat celý spodní pokoj, takže věci z něj nemám vůbec kam uložit a šílím z nepořádku, který je jakoby neuklizitelný 🙂
Ale jsme zdraví, pořád v dobré pohodě a náladě, občasný splín, který přepadne jednoho z nás, okamžitě zahání ten druhý. A tak to má asi být.
Na VD vůbec nestíhám chodit, jen tak zhruba jednou za týden nakouknu a rozjeté diskuze stejně nestíhám číst, takže to zase zavírám a čekám na lepší časy 🙂 Moc mi chybíte, držte mi palce, holky, abych ten náš obecní zvěřinec zkrotila a ustála i případné nezdary 🙂
Všechny co nejsrdečněji zdravím. Martina