Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ano nebo ne
Kdo si přečetl články Ach ty babičky, ví o čem je řeč.
Teď mám dilema. Na víkend jedeme ke kamarádce do Ostravy. A já nevím jestli navštívit rodinu nebo ne. Řešit ke komu jet (k mamce nebo babičce) se mi nechce. Vyhrála by to mamka, protože je po operci s rukou. Jenomže jak znám babičku, bude přemlovat ať přijedeme k ní, protože ona je unavená nato, aby přijela k mamce. Jenomže tu jsou stále nedořešené Vánoce, takže další výmluva bude, že to přece nebude tahat. Pro mě je ale výhodnější přijet k mamce. Budu cestovat s dětmi a batohem od kamarádky k mamce min. hodinu a s přestupy. K babči by to bylo déle.
Takže nevím jestli to za ty nervy stojí. A taky to může dopadnout jako vždy poslední dobou – jsem unavená, přijeďte Vy. Mamku bych ráda viděla ( i když se na návštěvu po tom všem ještě necítím) Z celé situace jsem stále nesvá.
Takže teď nevím jet nebo nejet a užít si návštěvu u kamarádky v klidu, bez stresu jak se návštěva bude odvíjet. Přítel řekl, že pokud chci mamku vidět, tak nás pak u ní akorát vyzvedne.
Ahojky. Nepřemýšlej o tom. Podívej se do zrcadla, usměj se na sebe a řekni si sama sobě do očí, kam vlastně chceš a ne musíš. Uvidíš, že Ti to pomůže. Udělej jednou, co chceš. Já jsem se to naučila až když je mi přes padesát. Měla jsem na to přijít mnohem dřív. Hodně mi uteklo. Škoda. Ale víš jaký mám pocit, když konečně koukám také chvíli jen na sebe?
Mamce jsem volala už dopoledne. Jestli něco nemají a hlavně jak se cítí po operaci (jestli má vůbec náladu na návštěvu) Takže teď zbývá babča a na to se moc necítím. Asi jsem zbabělec, ale asi jí napíši sms a ať se rozhodne.
Dám vědět jak to dopadlo, nebo jestli jsem takový srab a nezvládla to. Uvidíme v neděli. Držte palečky :-)))
No a co třeba zkusit mamce předem zavolat – nejdřív se zeptat, jestli už má nějaký plány na nedělní odpoledne (nebo kdy by sis tu návštěvu naplánovala), a pak, až ti odpoví, jí teprve říct, že jedeš ke kamarádce a že sis říkala, že byste se u ní mohli na chvilku stavit.
No a s babičkou bch to viděla stejně s tím rozdílem, že jí neřkneš, že by ses u ní stavila, ale že odpoledne budeš u mamky a budeš ráda, když se tam taky zastaví.
Vzhledem k těm předchozím okolnostem bych to asi nijak nerozebírala, když budou chtít, tak se domluví, když ne, tak to nech zatím ještě plavat, akorát asi jejich reakce nijak nekomentuj, bylo by to zbytečný.
Jak ale píšou holky, rozhodnutí záleží hlavně na tobě. Držím palce, ať to dobře dopadne:-)
Je to těžké,nikdo nechce nikomu ublížit,ale nechat se jen ,,využívat“ také ne.Z druhé strany,nikdy nevíte která návštěva bude poslední(tím nechci něco přivolávat) a na nějaké omluvy je pak pozdě.Mluvím o tom z vlastní zkušenosti,takže bych se přikláněla k návštěvě i mamky a dát babičce vědět a nechat to rozhodnutí na ní.
Každopádně držím palce k tomu správnému rozhodnutí:-)
Nuninko, četla jsem “Ach ty babičky“, takže vím, o čem teď píšeš. Radit je v tomto ohledu velmi těžké a stejně se budeš muset rozhodnout sama za sebe, ať budou rady jakékoliv. Já osobně bych tomu ještě dala čas, nechala bych to “navolno“. Asi bych teď za nimi nejela… všechny stejně nemůžeš zvládnout a stihnout (kamarádku, mamku, babi)… Někdy je lepší to nechat vyvanout, časem opadnou emoce, všechno se to jakoby uklidní a možná je tu i naděje, že to pak půjde trochu lépe, třeba pak bude patrná snaha i z druhé strany… nevím… Holka zlatá, přeju ti hodně štěstí! Dej vědět, jak to dopadlo. Budu ti držet palečky.
Nuninko, to je hrozně těžké 🙁
Já ti nemůžu radit – sama bych to asi udělala tak, že bych si užila návštěvu u kamarádky a za mamkou bych se zastavila…. a uvidíš, co bude. Buď budete mít příležitost si vyříkat i ty vánoce a bude to trochu lepší, anebo zase budeš ta nejhorší a můžeš si říct, že ses už snažila dost, udělala jsi maximum a už to prostě nechat být…. příště se tam třeba nestavovat vůbec. Na druhou stranu si říkám, kdyby mamka byla co k čemu, vysvětlí to babičce sama, že cestovat s dětmi není sranda, tudíž nemůžeš být všude.
Ať se rozhodneš jak chceš, držím palce!
Víš ono je těžké v tomto radit. Sama bych potřebovala občas v tom poradit. Oni ti rodiče a prarodiče bohužel čím jsou starší, tím je s nimi horší domluva. Při pomyšlení, že třeba budeme taky takové, brrr. Já mám tento problém s tátou, mamka už bohužel nežije. Musíš si to sama nějak promyslet. Já bych na tvém místě asi za tou mamkou zajela, užila si návštěvu bez jakýhkoli nervů a přemýšlení nad tím co bylo na Vánoce a babičce nabídla, že se můžete sejít tam, že k ní už to nestihnu. Pokud nepřijede tak se teda bohužel neuvidíte. Řekla bych to tak jako že tak to mám naplánované a pro diskuze není prostor. Postavit je před hotovou věc. Jinak se z toho zblázníš a budeš jezdit sem tam a ještě se nervovat abys všude byla přiměřeně stejnou dobu.
Článek jsem psala já , jenom jsem se zapomněla přihlásit.Všimla jsem si toho až po odeslání. Takže se omlouvám, že je napsaný jako anonym.