Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Na co má právo dítě?
Ahoj, zajímal by mě váš názor, zkušenosti nevím jak to nazvat..
Většinou se všude zmiňuje na co má právo po rozchodu rodič, otec – nárok na styk s dítětem apod., že dítě má nárok na životní úroveň rodičů.
Nejde mi o peníze, to si ex hlídá, že alíky platí jak má.
V Zákoně o rodině ani v Právech dítěte jsem nenašla … co třeba právo na svůj koutek, svojí postýlku, zázemí u otce, i když k němu jezdí jen 1xtýdně na 1den.?
Buďto mi napište, že řeším kraviny a jsem malicherná, nebo poraďte, jak se smířit s tím, že ex má některé – dle mě důležitější věci na háku, a prkotinama je schopen ztrácet čas celý týden.
Je pryč od listopadu 09 = skoro rok, do března bydlel u babičky,v jejím bytě, kde tedy tvrdil, že jeho bývalý pokoj, nyní spíše pokoj pro hosty je a bude Eliho.
Březen – duben bydlel s přítelkyní a jejím synkem.
Pak návrat k babi, a momentálně od července jezdí přes týden pryč a víkendy tráví u nové přítelkyně a jejích rodičů.
O co mi vlastně jde?
Má náš syn právo mít v klidu,kde spát, i když jen po obědě? Nebo bude dalšího půl roku umísťován do cizích postýlek nebo spát v kočáru?
Člověk se snaží, aby prcek měl nějaký režim dne, aby měl svoje pohodlí na hru a odpočinek, přes den i v noci. Samozřejmě se vše časem mění, jak roste, ale základ si myslím je stejný.
U první přítelkyně spal Eli v postýlce jejího dítěte.
Před 2měsící ex k babi “koupil“ – někde u popelnic cestovní postýlku, na hodně velký nátlak, že si přeju, aby Eli mohl spát v postýlce, jak je zvyklý.
Jenže nějak nebyl čas, nezbyly peníze na koupi matrace.
A stále není a nejsou.
Naposledy v sobotu mi oznámil ex, že Eli bude spát na návštěvě v postýlce miminka jeho kamaráda. Nakonec ho uvozil v jejich kočárku venku.
Je to rok, co je pryč, a pokoj u babi nemá nic společného s pokojíkem pro prcka – v sobotu ho během 9hod přebalil 1x, pár hraček hozených v šuplíku, jinak nic, nemá tam plíny, ubrousky, hrneček…..
ale každý měsíc mi připomíná, že vyžaduje Eliho už na celý víkend, že na to má právo!
Ano, dětem tolik nezáleží na vybavení, ale na tom, že jsou s rodiči, ale opravdu toho chci tolik?
Je toho víc, těhle “malicherností“…. ale to už psát nebudu.
Díky za vaše postřehy, Iv.
Nevím, tak tragicky to neberu, malou občas hlídá tchýně nebo děda (někdy i přes noc) a nenapadlo mě, že by kvůli tomu museli mít postýlku. Druhá věc je, že jim musím vždycky nabalit oblečení, boty, jídlo, prostě všechno a zpátky dostanu půlku, což se trošku prodraží. Teď zase řeším už druhé gumovky po nedělní návštěvě u exmanžela :-((
Ale na druhou stranu buď ráda, že je alespoň trošku zodpovědný, můj ex si po roce přijel pro malou a v polovině cesty z něj vylezlo, že jede rovnou z diskotéky, bez spánku. A to je schopen vlézt do auta a ještě si tam naložit dítě. Takže nějaká postýlka je mi potom fakt fuk. Jsem ráda, že jí vrátí živou. Na zpáteční cestu jsem musela přemluvit švagra, protože jsem prostě strachy nemohla. No a celá návštěva dopadla rozbitou nejoblíbenější hračkou a ztracenýma gumovkama, o kterých nikdo nic neví a nepříjemnou atmosférou, jelikož jsem samozřejmě řekla, že v tomhle stavu si příště malou vůbec brát nebude. A to vím, že pro ní by byl zájem tatínka určitě přínosem, jen nemůžu zkousnout, že je to takhle. Takže možná fakt řešíš kraviny, i když se taky říká, že stokrát nic umořilo vola.
děkuju za odpovědi…
beruli – to jsi mě moc nepotěšila 🙂
Jsem z toho prostě zase nějak víc rozhozená, chvíli je klid, pak se o něčem dohadujeme, když to nebude postýlka, přijde něco jinýho.
Já vím, je to na nás, dospělých, se dohodnout… jenže ta dohoda může někdy i bolet… zatím jen mě, později si možná ponese následky i prcek. 🙁
keen,chápeš to dobře..u nás to bylo taky tak..k nám přišla sociálka-dvě ženský,prohlídly si byt,aby viděly,jak tu žijeme,pak se zavřely s dětma do pokoje a vyslýchaly je tam-bez mojí přítomnosti..slyšela jsem,jak jim říkají,aby ukázaly,kde mají svoje oblečení-tedy kontrola skříní,jestli mají dostatek věcí a né třeba jedno triko a pak se ještě vyptávaly po sousedech a ve škole,jak se o děti starám,zda nechodí zanedbaný,dodržujou školní docházku atd..a co se týká otce dětí,ten nemusel dokazovat nic,taky neměl svůj byt,žil každou chvíli jinde a s někým jiným,děti neměly u něj vůbec nic svýho,musela jsem jim dávat věci na převlečení sebou..akorát že zajistil stravu-naštěstí umí dobře vařit,takže v tom nestrádaly..taky si myslím,že je dost nefér,když matku/otce,prostě toho,kdo má dítě v péči,tak prošetří kde se dá,ale vůbec už nezjišťujou,zda mají podobný podmínky i u rodiče,který si je bere na víkend,prázdniny atd..podle mě trochu postavený na hlavu.
Tohle mi teda přijde divné taky. Takže u jednoho sociálka kontroluje podmínky a u druhého se tiše předpokládá, že dítě, které má celý víkend, zajistí třebas i provizorně? Radko, sice chápu, že to může vypadat jako snůška přemrštěných drobností, ale věk dítěte 18 měsíců – to je celkem málo, podle mě dost málo na to, aby bylo mimo společnost matku plné 2 dny – a když už, nedivím se matce, že by chtěla alespoň režim (pro tak malé dítě je to aspoň troška bezpečí podobnému tomu doma u mámy) podobný tomu svému.
Na jednu stranu se mi chce říct – tohle nikdo za ten konkrétní pár nevyřeší, v zájmu dítěte je potřeba hledat každý způsob domluvy, který na partnera funguje. ALE – proč je jeden rodič lustrován a druhý má jenom právo?
Ono mámě na dítěti vždycky záleží tolik, že je partnerovými záměrnými “nedbalostmi“ a vybočeními zraňována, zjevně za ní nestojí nikdo. Na druhou stranu partner, který dítě v péči nemá, bývá raněn pouze tím, že dítě neuvidí – a v tom za ním stojí zákon. Toto jsou opravdu trochu prkotiny, protože o koutek či postýlku u zdravého dítěte vážně tolik nejde, ale když dojde na problémy s výživou (třebas alergici), s podáváním nutných léků?? Co má matka potom dělat? Takový případ znám a jsou to věci, které se velmi těžko ledabylému partnerovi dokazují…
nepřihlášená Virenka
Ono když ten dotaz zjednoduším…. tak já jako žadatelka o svěření do péče jsem musela soc.pracovnici prokázat, že mám podmínky pro dítě, ex nemusel a nemusí nic, stačí že platí alíky a jeví zájem. Chápu to dobře?
Radko, sama jsi matka, zkus si upřímně odpovědět, zda by ti opravdu ani trošku nevadilo, kdybys musela týden co týden předávat dítě otci do nevhodného prostředí?
Představ si, že máma se doma snaží co nejlépe dítě vychovávat, věnuje se mu atd….A pak přijde sobota a dítě si odvádí tatínek. Což je samozřejmě fajn, ale ty pak sedíš doma a přemýšlíš, strachuješ se, co a jak bude s dítkem?
Ano, je u táty, fajn. Ale co dělat v případě, že třeba ten tatínek je sám velké dítě a nemá vůbec přehled o tom, co je pro takové malé dítě vhodné? Nevadilo by vám holky, kdyby dítě během víkendu spalo jen v kočárku, třeba řekněme dvouleté dítě, protože tatínek by pro něj neměl ani postel? Celý den by jedlo moře sladkostí a večer vám doma zvracelo, protože je od tatínka přeplácané? Že by se vracelo s opruzeným zadečkem, protože táta zapomene přebalit?
Nepíšu, že to vše je případ keenspeed a jejího prcka, ale snažím se situaci pochopit a opravdu mi to nepřijde, že to je řešení kravin.
Možná z pohledu někoho, kdo se setkal s něčím, co je ještě horší, pak se opravdu postel na spaní může zdát jako kravina.
Keenspeed se ptala na právo dítěte. Samotnou by mě to zajímalo, zda je v případě rozvodu nějakou povinností otce obstarat pro dítě během “návštěvy“ adekvátní podmínky?
radka2: ale jinak jsem zapomněla poděkovat za odpověď
radka2: dobře, takže mi má bejt jedno, jestli bude prcek spát na zemi, nebo ani nevím kde? I v noci? Je mu 18měs.
chcete upřímnou odpověď, takže – řešíte kraviny.
Ahoj, zajímal by mě váš názor, zkušenosti nevím jak to nazvat..
Většinou se všude zmiňuje na co má právo po rozchodu rodič, otec – nárok na styk s dítětem apod., že dítě má nárok na životní úroveň rodičů.
Nejde mi o peníze, to si ex hlídá, že alíky platí jak má.
V Zákoně o rodině ani v Právech dítěte jsem nenašla … co třeba právo na svůj koutek, svojí postýlku, zázemí u otce, i když k němu jezdí jen 1xtýdně na 1den.?
Buďto mi napište, že řeším kraviny a jsem malicherná, nebo poraďte, jak se smířit s tím, že ex má některé – dle mě důležitější věci na háku, a prkotinama je schopen ztrácet čas celý týden.
Je pryč od listopadu 09 = skoro rok, do března bydlel u babičky,v jejím bytě, kde tedy tvrdil, že jeho bývalý pokoj, nyní spíše pokoj pro hosty je a bude Eliho.
Březen – duben bydlel s přítelkyní a jejím synkem.
Pak návrat k babi, a momentálně od července jezdí přes týden pryč a víkendy tráví u nové přítelkyně a jejích rodičů.
O co mi vlastně jde?
Má náš syn právo mít v klidu,kde spát, i když jen po obědě? Nebo bude dalšího půl roku umísťován do cizích postýlek nebo spát v kočáru?
Člověk se snaží, aby prcek měl nějaký režim dne, aby měl svoje pohodlí na hru a odpočinek, přes den i v noci. Samozřejmě se vše časem mění, jak roste, ale základ si myslím je stejný.
U první přítelkyně spal Eli v postýlce jejího dítěte.
Před 2měsící ex k babi “koupil“ – někde u popelnic cestovní postýlku, na hodně velký nátlak, že si přeju, aby Eli mohl spát v postýlce, jak je zvyklý.
Jenže nějak nebyl čas, nezbyly peníze na koupi matrace.
A stále není a nejsou.
Naposledy v sobotu mi oznámil ex, že Eli bude spát na návštěvě v postýlce miminka jeho kamaráda. Nakonec ho uvozil v jejich kočárku venku.
Je to rok, co je pryč, a pokoj u babi nemá nic společného s pokojíkem pro prcka – v sobotu ho během 9hod přebalil 1x, pár hraček hozených v šuplíku, jinak nic, nemá tam plíny, ubrousky, hrneček…..
ale každý měsíc mi připomíná, že vyžaduje Eliho už na celý víkend, že na to má právo!
Ano, dětem tolik nezáleží na vybavení, ale na tom, že jsou s rodiči, ale opravdu toho chci tolik?
Je toho víc, těhle “malicherností“…. ale to už psát nebudu.
Díky za vaše postřehy, Iv.