Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Je mi smutno
Nevím, komu se svěřit, tak jsem si vzpomněla na své oblíbené miminkovské stránky z doby, kdy se narodil můj syn. Často jste mi pomohly, zasmála jsem se i poplakala si s Vámi. Jsem 8 let vdaná. V létě se mi manžel přiznal, že mi je nevěrný. Vše však ukončil a já naivka byla šťastná. Včera jsem však zjistila, že má měsíční objev a chce se rozvést. Neustále chodí s mobilem a pípají mu SMS. Jsme právě na dovolené, tak je mi pořád k pláči. Nechce rozvod hned, ale třeba za půl roku, ať si syn na něj odvyká pomalu a není to na něj rychlé. Vše, co máme, mi chce nechat a dál platit hypotéku. Jsem zoufalá, ještě nechce nikomu nic říct, dokud si nebude jistý:-)Sám mi říká, že se mnou nemůže být, protože jsem na něj moc hodná. Pořád ho miluji, jsem s ním od svých 16 let, to je skoro 15 let. Odstěhovali jsme se daleko od rodiny, tady máme nové přátele a ještě jim asi budeme chvíli hrát divadlo. Celou noc jsem nespala, je mi zle a nevím co dál. Asi bych si o tom potřebovala s někým promluvit.
Vše jsem napsala moc zmateně, ale tak se cítím. Díky za “vyslechnutí“. Mám strach z budoucnosti, neumím si představit “lov na tátu“.
Ještě jsem ti chtěla poradit, abys neprotahovala to rozdělení majetku, pokud je tak velkorysý a nabízí takové řešení, je to fajn. Ale časem mu do toho může začít ta jeho nová kecat a tvůj manžel může úplně změnit názor. To se totiž stalo mně. Pak jsme se zbytečně rozešli ve zlém. Kdyby do toho ta jeho nemluvila, mohlo to mít mnohem hladší průběh a dnes bychom třeba nebyli v takovém vztahu, nebo spíš nevztahu, jako jsme.
Před sedmi lety jsem prožívala něco podobného. Proto tak nějak ze zkušeností ti můžu říct, že nejlepší je to moc neprotahovat a ukončit to co nejdřív. To protahování rozchodu je totiž strašný nápor na nervy, které pak někdy rupnou a probíhají zbytečné hádky. I pro dítě je to horší než lepší. Ono si zvykne lépe než ty. Čím je dítě menší, tím je to pro něj snažší.
Není to ale záviděníhodná situace. Mně trvalo asi půl roku, než jsem se s tím tak nějak srovnala. Ne ani tak proto, že bych svého manžela tak milovala, to už pak ne, ale trvalo mi srovnat se s tou situací, že se musím o kluky postarat sama, musíme se nějak uživit, vše jim sama zajistit, aby co nejméně tou situací trpěli.Hodně mi pomohli kolegové v práci. Po roce a půl jsem si našla skvělého muže, který je dnes mým manželem a máme spolu krásného chlapečka. Dnes jsem svému bývalému vděčná za to, že si našel jinou a naše manželství tím skončilo. Dnes jsem mnohem šťastnější než jsem během manželství s ním kdy byla. A hlavně svéhu současnému manželovi mnohem víc věřim. Takže neházej flintu do žita. Nebudeš muset žádného tatínka hledat, on si tě najde sám. Dej tomu volný průběh. Ono totiž to hledání za každou cenu většinou nekončí moc dobře.
A užívej si tu svobodu po rozvodu. Pro mě to bylo moc příjemné období. Zajímavá zkušenost. Vůbec to nebylo špatný:-)
Něco jiného by bylo, kdyby tvůj manžel měl alespoň malý zájem manželství udržet. Ale zřejmě už k tobě necítí to co bylo dřív, i když nějakým způsobem tě může mít pořád rád. Ale pokud je to tak, že on trvá na ukončení manželství, tak není co řešit a je zbytečné to oddalovat.
Přeju Ti, aby Ti vydržela Tvá síla i odhodlání. Nebude to snadné, přijdou slabé chvilky, ale necouvej, k ničemu to nevede.
hlavne nedej na maminku…..tohle vse je zalezitost jen vas tri…tebe manzela a syna….maminky dokazou pekne vydirat
To načasování je nešťastné, i když – ono je tohle nešťastné vždycky a asi je úplně jedno, jestli jsou Velikonoce nebo Vánoce… Je mi líto, že musíš řešit takovouhle nepříjemnost. Ale z tvého posledního psaní je zřejmé, že už stojíš oběma nohama na zemi. A to je moc moc dobře. Jsi šikovná holka, zvládneš to. Přeji ti pevné nervy, spoustu sil a chuti “prát se“ za sebe.
Ahojte, tak máme za sebou Silvestra, do rána jsme vše v klidu probrali a nebude cesty zpět. NA jednu stranu už jsem už klidnější, snad celý rozchod proběhne v míru. Uvidíme, jak zvládnu situaci až budeme zpět doma. Začne běžný kolotoč a na stesky nebude čas. Asi stejně bude stále u ní a malému se pomalu odcizí. Stejně mám pocit, že je z něj nervózní, když něco provede. Pro naše okolí to bude hodně velký šok, byli jsme za ideální dvojici. Mám strach z reakcí mojí mámy, jaká jsem ubohá nebohá chudinka. Ale já se tak necítím. Čím déle to vše vím, jsem silnější bojovat i za sebe a svoji budoucnost. Máte pravdu, kvůli synovi nemá cenu zůstávat v takovém vztahu.
Díky za vaši podporu. Zůstanu s vámi, dokážete dobře nakopnout.
presnou situaci jsem zazila ve svych 33 letech..porad jsi mlada….zadny hon na tatinka poradat nebudes….dite ma jen jednoho otce….ale ty holka jsi moc mlada na to aby jsi byla s nekym kdo uz te nechce jen kvuli diteti…mej svou hrdost.-…prijmi to jako silna zenska vim ze je to tezke…..na rozdil od jinych je ten tvuj aspon velkorysy….a ver ze casem se mu bude po hodne zenske styskat….rozved se….ja taky mela obavy….o to tezsi to mel muj nynejsi manzel…ktery je to nejlepsi co me v zivote potkalo…a to jsem uz nedoufala….ver ze bude lip…drzim palce akpokud chces ozvi se ve vzkazu….a ver ze to opravdu bude delat dal i kdyby se vratil…..odpustis jednou…odpustis pokazde….a je skoda kazdeho dlasiho dne ktery jsi mu ochotna venovat….muz kdyz je zamilovany nevidi neslysi…je to tak ale ted na tebe a ni na vase dite nemysli….
Ahojky no jsme z toho celá rozčarovaná já opravdu nevím co Ti chlapi jako chtějí. Nějaký potvory a doma hodnou ženu opustí. A jak píšeš sám ještě neví co bude? Tak to si jako za půl roku najde zase někoho jiného? To je smutný tohle. jak píše Babofka ta pravá …. on neví co by chtěl. Já to vidím tady u nás 34 kluk si po 13 letech manželství našel jinou a je zároveň s ní a i s manželkou.Manželka s ním je jen kvůli dětem asi,ale toto není možný.Vždyť s prominutím dělá krávy z obou dvou. Přes Vánoce do dneška byl u manželky a dnes jede za tou svou novou se kterou je už 2 roky. Já to prostě nechápu.
No to je síla toto a ještě s tebou jede na dovolenou dělá ti někajé naděje nebo o co mu jde. A ještě spolu plánují dítě po měsíci vztahu no mě trefí šlak. Já jsem totálně rozčílená. No jestli mě tohle manžel udělá tak letí.To bych ho hnala. Chápu tě že to není jednoduché miluješ ho atd. já taky bych asi váhala a přemýšlela, ale jednoznačně by letěl. Ta představa že to dělá někde s … a pak si v pohodě dojde domů jako by se nechumelilo.
Milá anonymní drž se věnuj se malému a od manžela už asi pomalu odstup. I kdyby se chtěl vrátit já už bych mu asi nevěřila udělá to zase a znovu a pořád dokola.
Ahoj, tak já jsem něco podobného prožívala letos na jaře, manžel si našel dvacetiletou kolgeyni z práce, s tím, že do mě už není zamilovaný, do ní sice také ne, ale chce to s ní zkusit, zatímco se mnou už ne. Takže se v dubnu odstěhoval k ní a jsou spolu pořád. Bolelo to moc, pořád bolí, ale už jinak. Za tu dobu jsem si uvědomila spoustu věcí, teď už s ním vlastně ani být nechci, nedokázala bych mu věřit. Bohužel nemá ani nijak zvláštní zájem o malou, ale s tím já asi nic nenadělám. Když se tenkrát odstěhoval (možná se na to některé pamatujete), tak bych udělala všechno proto, aby se vrátil a byl zase s námi. Ale teď jsem ráda, že to tak nedopadlo, protože jsem si naprosto jistá, že za dalších pár let by to udělal znovu, znovu by chtěl zažít něco nového a já si teď už natolik vážím sama sebe, že tohle už absolvovat nechci. Musí to být náročné a bolestivé, ztratit důvěru v člověka, který by měl být nejbližší, já vím. Rozhodnutí je jen na tobě, mysli na sebe, ne na něj, ani kvůli dítěti nemá smysl něco lepit – já jsem si tohle uvědomila až teď, donedávna jsem byla přesvědčená o tom, že kvůli čemu jinýmu než kvůli dítěti, vždyť ona je to nejdůležitější. Ale já přece taky. Takže držím palce, ať je tvoje rozhodnutí správné pro tebe i pro malého.
Ahoj,rady jsou O.k,ale vyber si jen ty které považuješ za dobré pro tebe.S nevěrou se dá ,,bojovat“jen pokud to chtějí oba řešit.Jak se jeden zatvrdí jde to do háje.Já se přikláním k názoru čas na rozmyšlenou a začni se víc starat o sebe.Klidně nech manželovi syna na odpoledne a zajdi si na masáž,kosmetiku,zacvičit,kup si něco pěknýho na sebe,prostě se hýčkej.Ale ne pro něj,aby jsi vyhrála nad tou druhou,ale pro sebe,aby jsi měla lepší pocit a věci řešila s nadhledem a pak se teprve rozhodni jestli ti vlastně stojí to manželství zato,aby jsi se stresovala,jestli to náhodou nepřijde znovu.Hodně záleží jak vaše manželství fungovalo a jestli šlo jen o únavu,streotyp a manžel si chtěl ,,něco“ dokázat nebo je v tom něco jiného.Ale bez komunikace to nezjistíš.Nemusíš mu dělat první poslední jako by se nic nedělo,ale nemluvit a neřešit taky moc nepomůže.Hodně síly a sluníčka do nového roku.