Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
svatba
Ahojky moje holky :-))
Jak se všechny tady máte? Jak už víte, já jsem v práci a to téměř pořád, kromě víkendů. S malým jsem minimum času, což mě mrzí. Čeká nás školka a frmol k tomu. No abych se vyjádřila 🙂 O smutném nic psát nechci, ale jdu si k vám, jak jinak, pro radu. 4. září se kamarádka vdává. Jdu za svědka. Chci jí dát peníze, ale nevím kolik. Je to má nejlepší kamarádka, vdává se poprvé a nechci se nechat zahanbit. No, je to pro mě událost 🙂 Jsme zvaní celá má rodina. Já si půjdu koupit nebo půjčit šaty, neb jsem kalhotová, což si neumím představit :-)))) sebe v šatech 🙂
Jo a co má takový svědek na starosti? Nic? Snad nebudu muset něco číst, nebo pronést přípitek? To nezvládnu! 🙂 Bude to svatba složená s lidí, čítám kolem patnácti, ale přece….
Tak zatím všechny zdravím, mějte se tu pohodově a já si později přečtu vaše případné reakce, jó? 🙂 Půjdu právě do onoho salonu. Pátek je den, který miluju. Máááám volno! :-)))
Děkujííí všem 🙂 Já si vás přečtu večer, jo? Jste zlatíčka, už se těším (na vaše rady, příběhy)
Musím jít žehlit, jak jsem psala jinde 🙂 takže mě sice štve, že nemám čas, ale já si ho na vás udělat musím. Mějte se moc krásně.
Ahoj Corinko! :-))
Zeptala bych se kamarádky, co vlastně ode mě očekává – ať už jako dar, anebo ostatní “povinnosti svědkyně“.
Já osobně bych jako nevěsta určitě ocenila pomoc svědků při vítání hostů, ukládání je do aut (měli jsme velkou svatbu), čtení blahopřání, přípitek, zábavu na hostině. Spoustu toho naši svědkové zvládli, ale některé věci jsme museli řešit my, což docela rušilo (jako např. když nám vypadl hlavní řidič, který měl po hostině odvážet hosty domů – museli jsme někoho narychlo shánět a byl to trochu adrenalin).
Hodně tipů na svatební zábavy je na netu, já jsem jich dost našla např na mimibazaru.
Měj se krásně 🙂
Ahoj Cori,
opravdu to záleží na ženichovi a nevěstě, pořádně to s nimi prober.
Nám šli za svědky dlouholetí kamarádi – manželé a kromě podpisu nedělali vůbec nic :-). Navíc si svědkyně zapomněla doma podprsenku a já jí půjčovala svojí a roztrhla si punčocháče, tak jsem jí dala svoje :-))).
Dostali jsme od nich tuším 1 000,- a zdálo se nám to dost.
Jinak já nikdy nikomu nesvědčila.
Auta zdobil můj manžel a předem jsem zakázala nějaké legrácky, jen majitel restaurace nevydržel a ukecal mě, že aspoň rozbije talíř.
Takže všude to chodí jinak, jo a proslov měl myslím můj taťka (asi 3 věty) a blahopřání jsme vůbec nahlas nečetli, byly totiž v nich nastrkaný většinou peníze a bylo nám blbý aby každý viděl, kdo nám kolik dal a pak se třeba někdo necítil trapně, že dal málo (resp. míň než ostatní).
Jinak si to hezky užij!
Jéééééééééé ahoj Cori:)))
Manžel byl na svatbě za svědka………dávali jsem spolu peníze a chtěli po nás příbory, jinak jsem vymýšleli se svědkyní nevěsty nějaké úkoly a udělali jsem jím menší recesi….ženich je zedník, tak dostal kýbl zalitý betonem a v tom lopatu a lžíci na nahazování, nevěsta poštačka dostala mega razítko s jejich jmény a datem svatby, udělané z flisu, takže klidně to mohli namočit do inkoustu a tiskat……jinak svědek tady u nás má přípitek, pokud se toho neujme otec nevěsty, stavění brány pro nevěstu, čte blahopřání na střídačku s druhým svědkem a jak už psala Matilda, nějakou zábavu vymyslí……..já osobně jsem byla za svědkyní ráda, pomohla mi při oblékání, vybírala penízky při vstupu na hostinu, měla přípitek a o tom, že vymýšlela únos, ani nemluvím, byla neskutečně schopná, byla jsem a jsem vděčná, že jsem měla výborný výběr:))))
Ahoj Corino, moc zdravím.
Já jsem byla za svědka dvakrát. Jednou jsme dávali peníze, 3000Kč. Podruhé si nevěsta řekla o konkrétní dárek do domácnosti.
Žádnou speciální roli jsem neplnila. Já nejsem moc šoumenka, spíš stydlín, ale kamarádky to ví. Navíc poprvé jsem měla malé mimčo a kamarádka mě ujišťovala, že jí to nevadí, že na zábavu budou jiní a že prostě jen chce abych jí to odsvědčila. A to byla taková ta klasická svatba na vesnici, 100 lidí. Druhá kamarádka měla svatbu jen malou a neformální a ta si ani na žádné zvyky nepotrpí. Takže taky jsem neměla žádnou speciální úlohu.
A ani svědkyně na mé svatbě.
Takže určitě si o tom promluv s nevěstou. To je nejdůležitější. Ať víš, co čeká a ona ví, čeho jsi schopná
🙂 Ty.
Ahojky Corino,ja byla za svědka dvakrat a nikdy jsem nic nečetla ani nepronasela,myslim,ze to maji spise na starosti tatinkove nevesty a zenicha pronest neco u svatebni tabule.Ostatne to bylo i tak na nasi svatbe.
Hlavne nezapomen obcanku,neb ji jako svedek potrebujes pred obradem no a pak jim to tam jen odsvedčíš a zpečetíš svym podpisem.Tot vse.
Ahojda, no já zatím za svědka nebyla, ale podle mne záleží na nevěstě a ženichovi, jak si to představují. Třeba na mé svatbě svědkové žádný zvláštní úkol neměli, ani nedávali drahé dárky. Byly to dlouholetí, až téměř celoživotní kamarádi, tak už nás měli přečtené.
Zábavu a rošťárničky měli na starosti spíš ostatní příbuzní (sestřenice a bratranci). Krom těch, které jmenovala Matilda, jsem zažila jeden celkem milý zvyk – na větší látku (prostěradlo) bylo namalované obrovské srdce, ženich s nevěstou dostali malé nůžtičky a měli srdce vystřihnout. Všichni jsme se dobře bavili a oni mají dodnes srdce vystavené doma.
sorry za hrubku….jimi… 🙂
Když byl můj přítel za svědka kamarádovi a byli jsme všichni pozvaní na svatbu, dávali jsme 2000,- Kč. – peníze jsme měli rozměněné na hodně menších papírovek a dali jsme mu je jako obraz zarámovaný v rámečku – byly tam tak jakoby různě poházené a celý obraz byl jimy vyplněný.
Markittka.P
Corinko, sluníčko, tááákle móóóc jsi mě potěšila svojí růžovou zprávičkou:-)
Nebudu pátrat, jak dopadla tvá trápeníčka, pokud bys chtěla, napsala bys jinou zprávičku – ale ty teď potřebuješ poradit s moc příjemnou záležitostí:-)
Já jsem na pár svatbách byla, ale jako svědek naštěstí nikdy. Říkám naštěstí, protože mám zkušenost takovou, že na svědkovi vždy ležela největší tíha:-)
Takže – svědek vždy, kde jsem byla, dával nejdražší dárek. Kromě rodičů, samozřejmě. My jsme například na svatbě dostali od jednoho ze svědků original keramické hodiny od Salvatora Dalího, stály opravdu hodně peněz. Ale na druhou stranu, když se ženil tento náš svědek, tak jsme neměli dostatek financí, rozhodli jsme se mu namalovat obraz sami – koupili jsme skleněnou tabuli, barvy na sklo, velký plakát od Vincenta Van Goga Slunečnice a namalovali jsme mu nádherný obraz, který jsme nechali zarámovat a on ho má dodnes v obýváku na stěně a každý je z něj unešený. To jsem ale odbočila, já tlachalka:-)
Navíc jsem na více svatbách zažila, že svědci organizovali zábavu, měli samozřejmě proslovy u prvního přípitku, snažili se rozproudit zábavu, když slovo stálo, roztancovávali nás a tak podobně – prostě se musí aktivně zapojit do svatby jako takové.
Já na tvém místě bych hlavně řešila s kamarádkou, jakou má představu o své svatbě, mě třeba vadilo sbírání peněz do mého střevíčku, protože každého už sama svatba stála finance, oblečení, dárek, a kdyby se ještě mělo dále vybírat, zdálo se mi to zbytečné a trapné. Prostě stanovila jsem si, co na svatbě rozhodně nechci a zbytek jsem nechala na svědcích. Sehnali a zdobili mi autíčko,i ostatní auta, postarali se o mé kytky, co jsem dostala při gratulacích, prostě byli naprosto skvělí. Nechtěla jsem žádné přiblblé hry, žádnou fňukající ženštinu s miminem /panenkou/ v náručí před radnicí. Ale třeba brácha, když se ženil a šel do baráčku žádat před obřadem rodiče o ruku nevěsty, tak svědek nevěsty dělal samotnou nevěstu, to byla nedomluvená prča:-)
Prostě svědek plní na svatbě určitý úkol, ne jen že se podepíše do knihy. Na to bys měla být holka připravená a hlavně znát představu nevěsty a ženicha o svatbě a spojit se ohledně toho i s druhým svědkem.
Fuj, to jsem se rozepsala, zase…:-)
Uvidíš, co napíšou holky, třeba tě uklidní, že nic dělat nemusíš:-))))