Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Místa baby-not frendly
Letošní dovolená mě inspirovala k dotazu, jestli jste se také setkali s místy, kde je malé dítě problém. Byli jsme na výletě v Adšpašských skalách ( moc hezké ), kde mi ale u stánku s občerstvením odmítli, a to dost neomaleně, ohřát jídlo pro dítě ve skleničce, že prý je za to pokuta od hygieny. Hned u vedlejšího okénka mi to bez problému ohřáli. Máte podobnou zkušenost?
no tak s tímhle jsem se nesetkala ale je fakt že jsem to ještě nevyužívala ale někdo tady popisoval už nějaký problém tuším nějaký zákaz s dětma přebalování nebo tak něco…no je to asi hlavně o lidech a o přístupu a doufám že člověk narazí na hodný lidi a příjemný…..nám takhle i oplachovali dudlajs v restauraci a nevadilo to je první zkušenost ostatní nás čekaj….
Tak tohle se mi už dlouho nestalo, naštěstí.
Spíše mám hezký zážitek z vranovského zámku – paní průvodkyně nechala naše dcerky a dcerky mých kamarádek (celkem jich bylo sedm ve věku 2-7 let) posedět na nějakém zámeckém sedacím nábytku, aby si vyzkoušely, jaké to je být princeznou. Holky byly nadšené – a my s nimi 🙂
Nesetkávám se vyloženě s přístupem, kdy dítě je problém, spíš jen některé věci okolo jsou problém.
Třeba na Řípu, vloni, kdy byl malé rok a něco a došla jí svačinka z domova, jsme jí chtěli v bufetu chtěli koupit samotný rohlík. Jinak tam měli hranolky, smažák, klobásy, párek v rohlíku a pod. Paní nám ho odmítla prodat, že rohlíky prodávají pouze s párkem. Tak jsme jí řekli, že jí klidně zaplatíme celý párek v rohlíku, a ať si ten párek nechá. Na to nám paní odpověděla, že by jí ten párek zbyl… Na to my odpověděli, že jí to může být jedno, že ho bude mít zaplacený.
Nakonec jsme si dali klobásu s chlebem a malá dostala suchý chleba.
Ale většinou jsou všude ochotný a vstřícný. Tohle byl spíš ojedinělý zážitek a to výletujeme docela často.
Jééé, ahoj jarmuschko. Pár let jsem se tu neukázala a když sem zabrousím, nerazím hned na známou přezdívku. Jsem ráda, že tu ještě někoho znám :-)))
Já takto označuji vodáky oblíbenou restauraci v Postřelmově (na název si nevzpomenu, ale vodáci budou vědět).
Byl problém rozdělit jednu porci na dva talíře, donést příbor navíc.
Přitom jinde bez problémů.
Někde nám bez řečí jednu porci rozdělí na dva talíře a účtují jako jednu porci, někde si připočítají něco navíc (jako dvě poloviční porce, ale to řeknou dopředu a s tím dělením problém nedělají).
Ale v tom Postřelmově prostě byl se vším problém.
Nechýlit se den ke konci a nebýt holky, tehdy ještě docela prťavé, hladové, jeli bychom dál. Ale takhle jsme zatnuli zuby, zkousli, co se dalo. Ale víckrát mě tam asi neuvidí – snad jen v ohrožení života.