Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Poděkování...
Ahoj kamarádky, přednostně tentokrát KARAMELO, BABOFKO, ÁJÍKU, CVRČKU, PETRO, PEŤKO, VICIKOVKO a DANASI – vy všechny jste přály Vojtíškovi k jeho pátým narozeninám, které měl včera.
Já jsem mezi vámi dlouho nebyla, protože jsem od října začala chodit do práce, přesto jste na nás nezapomněly a popřály Vojtovi k narozeninám.
Nemusím psát, jakou radost jste mi udělaly.
Mám pro vás, pro všechny, jednu zprávu. Zrovna včera, na Vojtovy narozeniny, jsem v práci dala výpověď. Ptáte se proč? Nebylo to kvůli tomu, že bych práci nezvládala, ani kvůli dětem a domácnosti (děti jsou naprosto v pohodě ve škole a ve školce, Karamelko, Linda je ve školce naprosto spokojená, díky za optání). Bylo to kvůli “kolegům“ – od začátku mi sotva odpovídali na pozdrav, na otázky odpovídali jen jednoslabičně nebo jednoslovně, jako když šetří radou i slovem, chodili kolem mě naprosto nevšímavě, při obědě jsem seděla stranou a vadilo to jen a jen mně. Nakonec jsem zjistila, že za mými zády chodí za šéfovou, že jimi asi opovrhuji, když s nimi nevydržím ani půl hodiny na obědě, kdo by vydržel sedět sám a potichu, když se ostatní mezi sebou baví a jeho přehlížejí… Šéfová mi řekla, že problém je v jedné kolegyni, která trpí komplexy a z principu každého nesnáší, ale pomoc mi prý nemůže, protože ve firmě potřebují jejího manžela.. Takže jsem zbaběle stáhla krovky a raději odešla, než bych chodila někam se staženým žaludkem, budu raději doma a hledat si práci později…Práce mě bavila, hodně jsem si zvedla sebevědomí, že jsem si rychle zvykla, ale stálo mě to hodně sil, abych se tvářila naprosto spokojeně a přitom se cítila tak sama a jako prašivá.
Omlouvám se, je to dlouhé, ale vy jste mě tak potěšily, že jsem se musela vypovídat.
Ještě jednou velké díky….
Leni, jestli tomu dobře rozumím, odcházíš ještě ve zkušební lhůtě? Chci ti taky popřát k rozhodnutí, taková situace je dlouhodobě hodně těžko k ustání. Užij si krásné svátky s celou rodinou a potom se určitě potkáš s něčím žádoucnějším. Jsem ráda, že o tobě zase slyším 🙂
Virenka
Leni, já si dovolím gratulovt Ti k Tvému rozhodnutí 😉 Dělat jakkoli zajímavou práci v prostředí, které člověka ubíjí, je šílený nápor na psychiku. Jak psala karamela, i méně zajímavá práce v dobrém kolektivu je mnohem lepší, než exkluzivní místo mezi lidmi, kteří se k sobě navzájem chovají naprosto otřesně.
Užij si Vánoce a po Novém roce se těším na zprávu, že už máš jiné místo, kde jsou prima lidi. Uvidíš, že taková práce tě bude těšit mnohem víc.
Lenousku, nic si z toho nedělej! Všude je něco, ale chápu, že takový návrat sis nepředstavovala. Určitě si najdeš něco jiného a lepšího! Nevzdávej to! 🙂
lenousku, přeju ti, ať brzo najdeš práci jinou, lepší a se skvělým kolektivem. Naprosto s tebou souhlasím, že když není dobré pracovní klima, pracuje se špatně.
A spokojená mamka v práci je spokojená i doma a tu radost z práce přenáší na ostatní doma a naopak.
Tak držím palečky a užij si krásné Vánoce!!! 🙂
Lenousku, vůbec si z té práce nedělej těžkou hlavu :-),uvidíš, že brzy se najde práce přesně pro TEBE.
Ať ta tvá dětská “smečka“ dělá velkou radost.
Lenousku, je mi to líto! Ale věřím, že vše zlé je pro něco dobré a asi to tak mělo být, jistě brzy najdeš lepší práci, kteraá Tě bude moc bavit.
Užijte si doma krásné Vánoce a nový rok Ti určitě přinese štěstí 🙂
Leni, se spožděním gratuluju Vojtíškovi k narozeninám, hodně štěstíčka, zdravíčka a spoooooostu kamarádů:))) Je škoda, že ti to zaměstnání tak špatně vyšlo, ono by asi opravdu nebylo jednoduché pracovat v neustálém napětí, bohužel v dnešní době je téměř všechno o známostech a jde se přes mrtvoly. Věřím, že určitě objevíš nějaké skvělé místo, kde bude panovat mnohem přátelštější nálada a práce tě bude bavit jako tahle. Já ted taky procházím podobným problémem, taky jsem doma-u nás zas neprodlužovali smlouvy, takže budem místo hledat spolu:)))))))) Krásné vánoce, přece si je nezkazíme:)))))
Leni :(( Taky mě to moc mrzí… chápu, že než se takhle trápit (a v práci není člověk hodinu, ale skoro větší část dne), raději být v klidu doma…. však se neboj, to správné místo na Tebe určitě čeká 🙂
Je mi to líto, ale bohužel, takoví lidé jsou – ale jim se to vrátí, uvidíš. Já prostě na pověstné Boží mlýny věřím.
Bobíšku, tak to zkus hodit za hlavu, užívej si krásné svátky a zkus si nějakou dobu ještě vychutnat ten “klídek“ doma (úmyslně píšu v uvozovkách 🙂 – ale je to přece jen jiné než se ještě honit do práce) – a hlavně prosím nepodléhej pocitu méněcennosti – v Tobě to nebylo a jsi opravdu šikovná, žes do pracovního procesu vplula tak lehce a v pohodě…. takže práce určitě bude, uvidíš :))) Měj se moc hezky a nenech si zkazit Vánoce 🙂
Lenousku:-( tak to mě mrzí-no měla jsem pocit,že se něco děje:-( Chápu Tě,ono to přijetí udělá hrozně moc,zvláš´t když je člověk tak dlouho doma a pak čeká od práce nejen uplatnění a zvednutí sebedůvěry,ale i nové kamarády a nové zážitky,pokecání na jiné téma než jsou dětičky:-) a prostě i to ,,blbé“ posezení na obědě,nebo u skleničky po práci. Tak máš zase nějakou životní zkušenost a teď už to hoď za hlavu..myslím,že se Ti spíš ulevilo co:-))) Přeju šťastné Vánoce s dětičkama-aspoň že Ti dělají samou radost:-) a v Novém roce nějakou fajn práci a hlavně s fajn lidma. Né nadarmo se říká,že je vcelku jedno CO člověk dělá,důležité je s KÝM to dělá:-))) K