Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tak nevím.....
Tak nevím, jak je to možné, ale asi jako jedna z mála přestanu mít ráda vánoce.Celý rok se vždycky u mě nějaké pohromy jakž takž drží, ale přijde prosinec-a bum. Před třemi lety jsme byli se synem od 20.12. v nemocnici-naštěstí nás pustili na štědrý den odpoledne, ale i tak- skoro celý vánoční den v nemocnici a nervy, jestli nás vůbec pustí….. Rok na to pár dní před vánoci zjistili mamce rakovinu….Vloni v prosinci měl manža pracovní uraz… A letos…to je teda něco-k 1,12. skoro polovině lidem ve firmě neprodlužovali smlouvy, takže před vánoci bez práce je \\
Děkuju všem, úplně jste mi vehnali slzy do očí…:))), možná je to opravdu těma vánocema, stát se to jindy, možná to tak neprožívám…ještě jednou-velké díky za podporu vám všem. ZÁROVEN VŠEM KRÁSNÉ VÁNOCE:))
Milá Justýnko, holky už to všechno psaly, souhlasím se všemi, ale koukni, tolik lidí teď na Tebe myslí v dobrém a drží Ti pěsti, že je snad úplně nemožné, že se to nezlepší. Drž se.
Justýno, zkus to brát tak, že na tebe čeká nějaká mnohem lepší a zajímavější práce a uvidíš, že to tak opravdu bude. Ostatně – opravdu bys chtěla pracovat u někoho, kdo ti nejdřív něco slíbí a pak ani nedá vědět, že to tak nebude????
No a marodění jste si letos evidentně už vybrali, takže na svátky bude klid a určitě si je užijete, uvidíš!
Je to asi těžké, ale snaž se hodit starosti o práci aspoň přes Vánoce za hlavu, aspoň si ji trošku pročistíš a třeba pak přijde nějaký bezva nápad nebo zajímavá nabídka.
Držím palce a těším se, až tady budu v lednu číst od tebe radostnou zprávu o tom, že Vánoce se vydařily po všech stránkách a krátce po Novém roce se objevila i bezva nová práce.
Justýnko,vidím to jako Ajik:-) člověk je v předvánočním čase citlivější a více vnímá nějakou nepohodu…uvidíš,že se v lednu na jde jiná a lepší práce:-) nezoufej-něco na tebe čeká.
No a neštěstí v rodině,úrazy a nemoci:-((( to je smutné ať se to děje kdy chce…my půjdem zapálit na štědrý den svíčku na hřbitov mojí milované babičce-a i když to bude rok a půl co tu není,tak se s tím neumím smířit-chybí mi.
Takže Justy:-) užívej si ty šťastné a veselé tak jak jen můžeš,s tím koho máš kolem sebe-každý den je jiný a žijem jen jednou. Dětičky si zaslouží usměvavou maminku! 🙂 Držte se holky všechny:-) K
Ahoj Justýno,kamarádka prožívá to samé,pocit nejistoty apod.je to opravdu hrozné,určitě je víc lidí na tom podobně.U nás ve firmě je to podobné,bylo mi samotné divno,když u nás ve firmě neprodloužili lidem smlouvy.Budu ti držet palce ať se vše v dobré obrátí.
Justynko, taky mě to moc mrzí za Tebe…. :((
Ono to možná bude spíše tím, že o Vánocích jsme všichni takoví citlivější a bolavější na všechny nespravedlnosti a pohromy…. že všechno více prožíváme…. Ach jo 🙁
S tou prací je to nepříjemné – tak doufám, že se brzy na tebe usměje štěstí. Víc říct nemůžu – jen že na tebe myslím a moc přeji, ať už je všechno jen dobré, ať přijde nějaká milá zprávička a letošní vánoce jsou opravdu šťastné a veselé… Drž se!
Justýnko, je toho na jednoho človíčka až až, je to
k nevíře, co na nás ten život valí. Zkus si říct: “teď si vyberu to zlé a pak zas bude dobře“. Zlé s dobrým se střídá, takže teď tě čeká zas to lepší období. Přeju ti, ať se to brzo otočí a ať se cítíš líp.
Co říci? Slova útěchy od někoho kdo nezažil?
I přesto si toufám nesměle, poslat slova útěchy. Na dálku podržet a podat pomocnou ruku.
Justy, to teda zamrzí:o(( Je to až příliš událostí než aby si to člověk nepřipouštěl, že? No, mně v prosinci roku 1990 těsně před Štědrým Dnem zemřel taťka, a hned za dva týdny se zabil brácha, to byl nápor na moje srdíčko… bylo mi strašně, mamka v té době už rok a čtvrt nežila, takže mi bylo jasné, že budu sama… plahočím se s tímto pocitem dodnes…. Přesto Vánoce miluju, i když mi je bývalý přítel a táta mé 3 leté dcerky 3x po sobě znechutil a zítra má přijet za malou zas a už se opět v smskách štěkáme…. No, těžko něco radit, snad jen to, že ty svátky si to nejspíš opravdu nevybírají… Drž se holka!
ted nevím, proč se mi to neuložilo celé—opravdu k neradosti…Babička měla začátkem měsíce potíže s dýcháním a skončila v nemocnici, dnes jsme za ní byli a prodělala ještě infart, takže na vánoce doma určitě nebude…Synovi se zhoršilo astma, zrovna když byl manža v nemocnici na kapačkách kvůli sluchu….kDyž už jsem si říkala, že by to snad i se obrátilo k lepšímu, protože mi volala paní z jedné firmy, že by mě snad přijala, že to vidí nadějně, tak dnes jsem tam volala a místo je obsazené. aniž by se třeba uráčila mi zavolat….To mě teda hodně vzalo, kdyby mi to aspon téměř neslibovala….. Tak se tady ploužím jak chodící mrtvola, ještě že mám napečeno a uklizeno, donutím se tak max. chodit od ničeho k ničemu:((((( a to mám s rodinou prožívat štastné a veselé……