Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nedýchá
ahoj, prosím o radu. Mám 13 měsíční holčičku, když se víc uhodí, chce začít hodně plakat, nadechne se a najednou nemůže dýchat. Během 10 sekund omdlý (je jak hadrová panenka) a celá promodrá. Snažím se ji rychle přehodit přes ruku, klepnu ji do zádíček, někdy i několikrát. Stává se nám to tak dvakrát do týdne, vypadá to dost hrozně, trochu mne to děsí. Je to u dětí běžné? Nebo se jedná o něco vážnějšího? Jak v takové situaci postupovat? díky za odpověď Erika
díky za podporu a piškotko, co se zvracení u jídla týče, tak to jsme pro změnu prodělali u starší dcerky (5 let), nějak na sebe chtěla upoutat pozornost, tak nejdřív přestala jíst maso, pak přestala jíst úplně a pak když jsme ji vysvětlovali, že fakt musí jíst, tak začala zvracet do talíře. Radili jsme se s doktorkou. No horor. Teď už jí, sice ne maso, ale situaci jsme zvládli. Přitom je mazlím, hraji si s nimi rovnoměrně,povídáme si, ale čas od času má jedna pocit, že je mírně odstrčená. Jsou to miláčci a ví přesně jak to na maminku “vymyslet“. :-))
Eriko, vůbec ti tyhle situace nezávidím, toho jsem se vždycky nejvíc bála (dusící se dítě, či zástava dechu, ať už z jakéhokoliv důvodu). Primářka určitě ví co radí, pozitivní je to, že se nejedná (prozatím) o nic vážného a že to není ojedinělé. Moc moc ti přeju, aby se to už nikdy neopakovalo. A přesně: před dítkem z toho nedělat bublinu (i když my matky víme,jak strašné pocity to vyvolává a je to těžko zvladatelné ukočírovat své emoce, když jde o zdraví našich miláčků), ony dětičky toho pak náležitě umí využívat. Jednou jsem četla o úmysleném zvracení při jídle. Matka na prášky, dítko to kdykoliv zopakovalo znovu. Psychika je potvora! Držím pěstičky!!! :o)
eriko,je dobře,že jí prohlídla primářka,poradila co máš dělat a ty víš,na čem s malou si..po jedný stránce můžeš být klidnější,protože víš,co v takový situaci dělat,ale po druhý,jak píšeš,stejně budeš malou hlídat..mě by to taky nedalo,bála bych se i tak..takže držím pěsti,aby takových “dominantních“ chvilek bylo co nejmíň:)
Takže milé maminky a spolurádkyně, dnes jsme byly na odborném vyšetření na neurologii u paní primářky. Probíhalo to následovně: vysvětlila jsem ji jak se nám to stává (už jsem popisovala), paní primařka si nechala malou vysvléci,prohlédla ji a oťukala ji kladivkem :-), celkem se to malé líbilo, pak ji nechala projít ke dveřím a zpět a naznala, že jsou to afektivně-respirační záchvaty. Byla jsem poučena, že je to normální stav u dominantních inteligentních vynalézavých dětí, upoutávají tak na sebe pozornost a mám ji hlídat, v případě záchvatu, provést protišokové opatření (křiknout na ni, plácnout ji, pošplíchat vodou, fouknout ji do tváře apod.) a přejít to jakoby nic, aby si to nespojovala se zvýšeným zájmem, mazlením apod. Přitvrdit ve výchově, aby se z ní nestal malý tyran. Tak co dodat, je to primářka, tak snad ví co říká, podrobnější vyšetření nám nedoporučila, prý je to v takových stavech zbytečné, snad jenom kdyby se to rapidně zhoršilo. No stejně malou budu strachy hlídat na každém kroku a trnout strachy, kdy to zase příjde…..
Zavo, přesně to s tím doktorem mě taky napadlo.
O křečích ví snad každý, ale když se to stává tak často, určitě to není normální stav. Zajímalo by mě, co na to váš doktor.
K těm obavám z odmítnutí lékařem: pokud mám o své dítě strach, nic takového neřeším. Co byste dělaly, kdyby se něco vážného stalo? Ona i zástava dechu může mít po určité době následky, i když se dítě pak rozdýchá.
Nepochopila jsem, jestli jste u lékaře už byli, ale jestli ne, je to pro mě nepochopitelné zahrávání.
Jé, promiň, ty máš hned v úvodu podpis, tak tedy Eriko, ne E!
Milá E. Tu odpověď od “doktora“ jsi opravdu zkopírovala z netu nebo přepsala? Pokud je zkopírovaná, dost pochybuju o tom, že je to doktor.
Ohledně masa tak to mám také zkušenosti, nejstarší mi i chodila ze školky a maso měla v zástěrce, já jim říkala, že jo ho nemají tedy dávat a oni zas, že musí, ale to je prostě řadu let zpátky. Nyní jí jen drubeží, nejmladší mě maso jedla ve školce a nyní ho ve škole nejí, jen mleté jako karbanátky a také drůbeži, oni ho mají hrozně tvrdé a tak se ani nedivím. Já bych to nelámala přes koleno a musím říct, že já nějak maso také nejedla jako dítě a i už dospělá a nyní ho normálně jím bez problému.
E., já bych nějakému doktoru na netu moc nevěřila. Když ho poslechteš a něco se tvýmu dítěti stane, hrozí mu postih za zanedbání péče? Nehrozí. Je naprosto z obliga. Takže bych určitě spíš věřila lékaři, který za něco taky ručí svojí licencí. Určitě bych ji tak nenechávala ležet. Kdo ví, co by se pak mohlo stát. Každý lékař, který má alespoň trochu v hlavě ti pošle dítě na vyšetření a bude ho sledovat. Myslím si, že tohle není žádná legrace. Od čeho si platíme pojištění? Přece od toho, aby se zdravotnictví staralo o nás a hlavně o naše děti. Takže bych někomu na netu moc nevěřila.
Zvláštní, když dítě nechce jíst maso, tak to bije na poplach, ale když dítě přestává opakovaně dýchat, tak to nepovažuje za něco závažného. Určitě bych mu teda nevěřila ani nos mezi očima…
E..jak je vidět,opravdu jak píšeš,co lékař,to jiný názor..a je pravda,i já bych se bála nechat dítě ležet a čekat,až se nadechne..neumím si to vůbec představit..jinak držím pěsti,aby se omdlívání objevilo opravdu jen minimálně,jak jsme psala,nejlépe vůbec:)..já holt patřím mezi ty maminy,co se takových věcí děsí,prostě jen ta představa,že bych něco zanedbala atd..asi to bude i věkem,protože každý říká,že čím je člověks tarší,tím víc se bojí o rodinu..a prý až budeme babičky,tak o vnoučata s ebudeme bát ještě víc jak o své děti..tak to se ustrachuju:)